Usmrcení zloděje při krádeži je vždy vražda, rozhodl soud

08.03. 13:03 | Autor: ČTK

Usmrcení zloděje při krádeži je vražda, uvedl Nejvyšší soud (ilustrační foto).

Člověk, který při ochraně svého majetku zabije zloděje, musí počítat s přísnějším trestem. Pokud totiž okrádaný člověk zloděje usmrtí, jde o vraždu, nikoli o mírněji trestané zabití. Uvedl to Nejvyšší soud, jehož stanovisko je závazné pro posuzování podobných případů.

Soud konkrétně stanovil, že prostá krádež majetku - i když jde o zavrženíhodný skutek - není podnětem k takzvanému silnému rozrušení. Právě silné rozrušení je jednou z podmínek pro to, aby bylo usmrcení člověka považováno za zabití, nikoli za vraždu.

"K tomu, aby se mohlo jednat o stav silného rozrušení pachatele trestného činu zabití, (...) musí být nějaký mimořádně intenzivní podnět, který by jej mohl vyvolat. Takovým podnětem pak zásadně není krádež majetku pachatele," stojí ve stanovisku.

Silné rozrušení pachatele v době činu může být vyvoláno například strachem, úlekem nebo zmatkem. Člověk v takovém stavu sice zůstává příčetný, ale přesto jedná a reaguje jinak než za normálních okolností.

"Nejedná se o pouhé silnější emoce, ale o emotivní prožitky vystupňované, které sice nutně neovlivňují příčetnost, ale vedou ke značnému zúžení vědomí pachatele a k oslabení jeho zábran," stojí ve stanovisku.

Případ ztráty zraku

Typicky jde o pachatele násilných činů v situaci, kdy se báli o život svůj nebo svých blízkých. Jejich čin pak soudy mohou někdy hodnotit jako zabití, nikoli jako vraždu. Na okrádané či okradené se to však podle Nejvyššího soudu nevztahuje. Nynější stanovisko se ovšem netýká loupeží, při nichž útočník používá násilí či výhrůžky.

Nejvyšší soud vydává sjednocující stanoviska v okamžiku, kdy české soudy v obdobných případech nerozhodují jednotně. Podnětem k novému stanovisku byl případ Karla Bašty, jenž předloni v Ivančicích na Brněnsku použil zbraň proti skupince mladých lidí, z nichž někteří se vloupali do jeho sběrných surovin. Mladou ženu tehdy výstřel z brokovnice připravil o zrak.

Krajský soud v Brně nejprve Baštu potrestal za pokus o vraždu šesti roky vězení. Vrchní soud poté rozsudek překvalifikoval na pokus o zabití a muži uložil trest tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Nejvyšší soud ale vyhověl dovolání obžaloby a případ do Olomouce vrátil k novému projednání. Při novém projednávání pak Bašta znovu odešel od vrchního soudu s šestiletým trestem za pokus o vraždu.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK