Rozsudek nad falešným šlechticem četl soudce dva dny

05.03. 14:20 | Autor:

Karel Šimko, falešný šlechtic z Frýdku-Místku.

Zhruba devět hodin čistého času zabralo soudci Krajského soudu v Ostravě Igoru Krajdlovi vyhlašování rozsudku nad údajným šlechticem Karlem Šimkem z Frýdku-Místku, kterému senát za podvody uložil deset let vězení. Vyhlašování trvalo tak dlouho kvůli množství podvedených, byly jich stovky z celé země.

Rozsudek začal soudce číst ve středu v 8.30, během čtení vyhlásil několik přestávek, odpoledne jednání přerušil, ve čtvrtek od 8.30 pokračoval a vyhlašování dokončil kolem 13 hodin. "Šimko se proti rozsudku na místě odvolal, státní zástupce si pro případné odvolání ponechal lhůtu," řekl mluvčí soudu Dalibor Zecha.

Šimko podle rozsudku vylákal v letech 2008 až 2010 od stovek lidí zhruba 92 milionů korun. Sliboval jim až dvojnásobné zúročení investic ve své společnosti Astra Invest Limited nebo zprostředkování půjček. Prohlašoval o sobě, že je šlechtic, že vlastní například zlatý důl nebo nájemní byty v Londýně a že je správcem majetku bohatých lidí z celého světa. Potenciálním investorům ukazoval diamanty a zlaté mince. Ty ale podle kriminalistů nakoupil až za vklady prvních investorů.

Někteří poškození přišli o celoživotní úspory. Podle policie se Šimkovi podařilo podvést tolik lidí i díky charismatu a suverénnímu vystupování. Někteří z podvedených mu stále věří a domnívají se, že kdyby zůstal na svobodě, vše splatí. Šimko byl po zatčení tři roky ve vazbě. Kriminalisté zajistili majetek jeho společností v hodnotě kolem 15 milionů korun, včetně například zlaté cihly nebo drahých kamenů.

Šimko u soudu řekl, že je sám obětí a že za vše může jeho společník, který ho prý připravil o desítky milionů korun. Prohlásil, že je připraven svým závazkům dostát.

Soudce však řekl, že v době, kdy od poškozených lákal peníze, už obžalovaný měl devítimilionové dluhy u finančního úřadu. Jeho společnost navíc podle rozsudku nevyvíjela žádnou činnost, z níž by bylo možné vklady zhodnotit. Peníze Šimko podle soudu použil převážně pro vlastní potřebu, přestože věděl, že je nedokáže vrátit.