Města trápí vyděrači. Mají chudé jako beranidlo

Česká města se ocitají pod tlakem vyděračů. Ti si v nich kupují nemovitosti a pak nutí obce, aby je za větší peníze vykoupily. "Vyhrožují, že tam zřídí ubytovny a nastěhují tam lidi, kteří budou dělat nepořádek a krást," říká ve druhé části rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ předseda Svazu měst a obcí a kladenský primátor Dan Jiránek.

Svaz měst sestavil petici, která požaduje například tvrdší tresty za přestupky, ale i další změny...

Ano, ty připomínky se týkají i dalších věcí, například sociální situace, kdy stát platí naprosto neuvěřitelné částky na sociálních dávkách i v okamžiku, kdy osoby bydlí v nemovitostech, které nesplňují žádné základní hygienické, požární a jiné předpisy. A stát nejenom že neřekne, tady nikdo nesmí bydlet, ale ještě dá peníze majitelům těch nemovitostí.

Tím máte na mysli ty dlouho kritizované ubytovny?

Přesně tak. To je přece absurdní situace. Navíc řada menších obcí je vydírána způsobem koupím si nemovitost za pět milionů a ty to ode mě, obce, odkup za deset milionů, nebo tady zřídím ubytovnu, nastěhuji sem lidi, kteří tu budou dělat nepořádek, krást tady a ta obec bude na tom v podstatě hůř než předtím. To se musí změnit.

Takže se dá říct, že vůči obcím někteří podnikatelé používají chudé lidi jako beranidlo?

S trochou nadsázky ano. Ty výhrůžky se přitom pohybují od mírných až po dramatické.

A kterých obcí se to konkrétně týká?

To já ze své pozice v čele svazu nemohu prozradit. Ty obce vyjednávají, ale nechtějí, aby se o tom vědělo. Ale myslím, že se to dá celkem snadno dohledat z veřejných zdrojů.

Vraťme se k těm ubytovnám. Z těch přece těží jako provozovatelé i mnohé obce.

Samozřejmě. V jednotlivých případech se na tom obce podílejí, ale je to tím, že v České republice platí "hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere".

A máte konkrétní návrh, jak to řešit?

Stát by mohl například vytvořit garanční fond, ze kterého by se platily případně nedoplatky na nájemném. V České republice máme 600 tisíc volných bytů, to přece není tak, že by ti lidé museli žít v ubytovnách. Majitelé by přitom ty byty rádi pronajali, kdyby jim dal stát různé garance, že jim je nikdo nezničí, nezůstane jim dlužit za nájemné. Stát místo toho platí miliardy korun ročně za stav, který se trvale zhoršuje.

Města a obce už nějaký čas volají po návratu veřejné služby, kterou by pro ně vykonávali nezaměstnaní. Jak by to mělo vypadat? Měl by to být ten systém bývalého ministra práce Jaromíra Drábka, kdy lidi museli pracovat bez ohledu na kvalifikaci zadarmo i dvacet hodin týdně?

Ne. My si myslíme, že by bylo dobré vrátit se před Drábka, kdy dlouhodobě nezaměstnaní dostávali za dvacet nebo třicet hodin měsíčně menší finanční přilepšení. Drábek ten systém velmi rozkolísal a v podstatě ho rozvrátil.

Ale nebylo by pro dlouhodobě nezaměstnané lepší, kdyby je města na úklid a podobné práce rovnou zaměstnala například na základě příspěvků z Úřadu práce?

Samozřejmě že by to bylo lepší. Ale není na to dost peněz. My se jim navíc snažíme najít práci jinak. Například prostřednictvím veřejných zakázek, které podmiňujeme tím, že firmy v jejich rámci zaměstnají určitý podíl dlouhodobě nezaměstnaných nebo zdravotně postižených.

Brzy vstoupí v platnost nové programovací období, ve kterém bude možné žádat o peníze z evropských fondů. Jak na tom budou obce?

Pokud jde o množství peněz, tak žádné problémy nebudou. Horší to je s nastavenými podmínkami. Česká republika se totiž nechala Evropskou komisí zatlačit do situace, kdy bude možné čerpat peníze třeba na rychlejší internet. Ale Evropa už není ochotná nám přidat na to, aby se do té obce dalo dojet po silnici. Nevím, jestli město, které nemá v pořádku komunikace a potřebuje školu, protože tam přibyly děti, bude přednostně řešit vysokorychlostní internet. To je možné v Německu, kde mají vše postavené, ale ne u nás. Podobně na tom budou silnice druhé a třetí třídy. Pokud jsem správně pochopil, tak se na jejich stavby a opravy budou moci jenom výjimečně používat evropské prostředky. Ale kraje potřebují finance nejvíce právě na tuto oblast.

Takže obce peníze v příštím období nevyčerpají?

Určitě budeme mít problém s jejich absorpční kapacitou, tedy ochotou žádat o dotace, pokud v programech nebude nic, co by ty obce potřebovaly. Navíc si část obcí vzala půjčky na investice už v tomto programovacím období a jejich schopnost a ochota brát si půjčky v tom dalším bude podstatně nižší.

První část rozhovoru s kladenským primátorem a šéfem SMO Danem Jiránkem si můžete přečíst zde.

Čtěte dále

další zprávy