Bývalý vlastník masokombinátu Klatovy má jít do vězení

26.03. 20:30 | Autor: ČTK

Soud uložil Jaroslavu Komorovi čtyři roky vězení (ilustrační foto).

Čtyři roky vězení za poškozování věřitele uložil klatovský soud bývalému prokuristovi a většinovému majiteli Šumavského masokombinátu s.r.o. Klatovy Jaroslavu Komorovi, 54letému podnikateli z Plzně. Komora, který před 15 lety neúspěšně kandidoval na senátora na Klatovsku a Domažlicku, podle obžaloby poškodil přes 120 věřitelů tím, že prodal movitý majetek zadluženého masokombinátu 25 milionů korun, ale tyto peníze se k věřitelům nedostaly.

Vzhledem ke škodě velkého rozsahu a velkému počtu poškozených nebylo podle předsedy senátu Jana Kasala možné uložit obžalovanému podmíněný trest.

Ten navrhovala státní zástupkyně, která na místě řekla, že se proti rozsudku neodvolá. Komora naopak uvedl, že je to velmi pravděpodobné. Obžalovanému hrozilo až osm let vězení.

"Vzhledem k tomu, že Šumavský masokombinát byl jeden z největších podniků v Klatovech a vždycky v regionu funguje lokální patriotizmus, tak jsem očekával, že budu shledán vinným. Ale nečekal jsem, že to bude nepodmíněný trest," řekl Komora. Věří, že krajský soud bude objektivnější. Podmíněný trest by zřejmě přijal. "Z morálního hlediska jsem selhal, že jsem firmu nedokázal zachránit, ale neudělal jsem to úmyslně. Bude to moje doživotní trauma," uvedl. Komora chtěl podle svých slov vytvořit silné zemědělsko-potravinářské seskupení v Poběžovicích, kde chtěl za půl miliardy korun vybudovat novou porážku a velkovýkrmnu prasat a převést tam výrobu z Klatov i desítky zaměstnanců, ale už prý to nestihl. Soud ale označil tyto Komorovy plány za "kouřovou clonu".

Neplnění závazků

"Soud přihlížel k dosavadní bezúhonnosti obžalovaného. Ale společenská škodlivost jednání je dána způsobenou škodou téměř 25 milionů, což přesahuje pětinásobně škodu velkého rozsahu podle trestního zákoníku," uvedl Kasal. Podle něj si byl Komora vědom nepříznivé ekonomické situace masokombinátu a četných neuhrazených závazků. Přesto v polovině prosince 2009 prosadil na valné hromadě prodej movitého majetku masokombinátu firmě BPS Poběžovice s.r.o., i když podle soudu věděl, že BPS nemá peníze. BPS kupní cenu téměř 25 milionů neuhradila a 28. prosince 2009 majetek převedla na firmu personálně a kapitálově propojenou s masokombinátem, kdy prodala část movitých věcí v hodnotě přes 18,2 milionu Kč společnosti SPIN Plzeň a.s., kde byl Komora předsedou dozorčí rady, a zbylé věci prodala firmě Agrostav Horšovský Týn, kde byl Komora předsedou představenstva.

Následně 26. února 2010 postoupil Šumavský masokombinát neuhrazené pohledávky za BPS Poběžovice ve výši téměř 25 milionů korun firmám Spin Plzeň a Agrostav Horšovský Týn a ty si pak započetly získanou pohledávku proti závazkům, které měly vůči BPS za neuhrazené faktury. Agrostav pak část majetku zpeněžila, ale závazky ani jedna z firem neuhradila. "Obžalovaný tímto jednáním úmyslně zmařil uspokojení věřitelů Šumavského masokombinátu," řekl Kasal. Poté přečetl seznam věřitelů, který čítal zhruba 45 firem a přes 80 zaměstnanců.

Prostavěl 200 milionů

Soud poslal podnikatele do mírnější věznice z dozorem, i když mohl nařídit vězení s ostrahou. Podle Kasala jsou všechny firmy, které byly v obchodě s movitým majetkem masokombinátu zapojené, v insolvenci, podobně jako sám Komora a lze se domnívat, že poškození věřitelé nedostanou nic. "Jakýmkoli rozhodnutím o náhradě škody by soud situaci pouze zkomplikoval a poškozeným by to nic nepřineslo. Proto všechny poškozené odkázal na řízení občanskoprávní," uvedl Kasal.

Šumavský masokombinát se dostal v březnu 2010 do insolvence. Největší věřitelé nakonec neschválili reorganizaci firmy, kterou navrhoval Komora, a tak je podnik od podzimu 2010 v konkurzu. Komora řekl, že nakonec v Poběžovicích prostavěl přes 200 milionů Kč a vybudoval tam dvě bioplynové stanice a sila, které patřily firmě BPS. Po problémech v Klatovech, ale nedostal dohodnuté dotace, ani úvěr od banky.

Masokombinát fungoval do února roku 2010 a byl druhým největším zpracovatelem masa v Plzeňském kraji. Obří areál nakonec prodal jeho vlastník, Xaverov a.s., místní výrobní firmě, která už ho přestavuje. Od firem Xaverov a Xavergen měl Komora areál i stroje pronajaté. V lednu 2010 Xaverov vypověděl Komorově firmě Spin nájemní smlouvu a banky zastavily provozní financování Šumavského masokombinátu.

Foto: Shutterstock

Autor: ČTK