Krátery lze ještě nalézt. Pardubice si připomínají nálety

18.07. 12:58 | Autor: ČTK

Pardubice za války zažily tři velké nálety, v červenci, srpnu a prosinci 1944. Letos od nich uplyne 75 let. Stopy náletů už postupně zanikají, pozůstatky kráterů se ještě dají najít například za supermarkety u nádraží. Řekl to historik Východočeského muzea Jan Tetřev.

"Původně byly krátery hluboké čtyři pět metrů. Na leteckých snímcích po válce a z dalších let je vidět, jak jámy třeba na závodišti a letišti postupně zarůstají. Na polích a loukách je lidé zaváželi. To jsou jizvy, se kterými si Pardubice poradily, s čím si neporadily, byli zabití lidé, chyběli svým blízkým," řekl Tetřev.

Nálety byly součástí takzvané bitvy o benzin. V Pardubicích se nacházela Fantova rafinerie. Strategickou výrobu chtěli Spojenci zničit, aby Němci neměli palivo pro pozemní a leteckou techniku. V noci z 21. na 22. července 1944 přiletělo nad Pardubice sedm desítek britských letounů. První letadla označila cíl barevnými bombami, potom přiletěli osvětlovači a poslední várka letounů shazovala bomby. Podle dochovaných pramenů vyhodili 463 pum. "Problém byl v tom, že označovači chybovali, bomby spadly do míst, kde továrna nebyla," řekl Tetřev.

Bomby spadly do oblastí, kde tehdy nebyla hustá zástavba, část jich vybuchla v polích. Pumy ale zničily některé rodinné domy v lokalitách Pardubičky, Karlovina, pracovna a Židov. Zahynulo podle dochovaných pramenů 43 nebo 44 osob, mezi nimi byly i děti. "Fantovku vůbec netrefili. Britům se to vymklo z ruky. Město bylo v šoku. Britové letěli ze základny v Itálii, letěli dlouho, stres sehrál roli," řekl Tetřev.

Jednoho z prvních náletů na strategické cíle v Protektorátu Čechy a Morava využili Němci k propagandě. Českým obětem vystrojili společný velký pohřeb na Pernštýnském náměstí. Pohřební vozy pak rozvážely rakve na hřbitovy. "Fotografie ukazují plné náměstí, v předních řadách sedí němečtí důstojníci, byl přítomen předseda protektorátní vlády Jaroslav Krejčí. Němci a kolaboranti hajlovali nad rakvemi obětí," řekl Tetřev.

Lidé podle Tetřeva zažili před červencovým náletem hodně leteckých poplachů, už si na ně zvykli a spousta z nich nešlo ani do krytu. Po tragické události kdo mohl, stěhoval se z města na vesnici nebo tam alespoň poslal děti, řekl Tetřev.

Po měsíci a dvou dnech Spojenci akci už úspěšněji zopakovali. V poledních hodinách 24. srpna 1944 dorazilo americké letectvo v počtu 268 čtyřmotorových bombardérů a s mohutným stíhacím doprovodem. Spojenecká akce byla součástí velké evropské operace. "První sestava útočila ve čtyřech vlnách na rafinérii. Továrna začala hned hořet, další sestavy už sypaly bomby do kouře, piloti už neviděli cíl, bomby posílali do míst, kde v dobré víře tušili rafinérii," řekl Tetřev.

Tentýž den letadla zamířila na letiště a vyřadila ho z provozu. Kromě rafinerie bomby trefily cukrovar, Palackého třídu, třídu Míru, Nerudovu ulici, nádraží a železniční trati kolem, Skřivánek, Jesničánky, Svítkov a Popkovice. Umřelo přes 200 lidí. "Zničily rafinerii, ale rozbily i město, způsobily spoustu rodinných tragédií. Němcům se ale stejně nepodařilo poštvat české veřejné míněné proti Američanům," řekl Tetřev.

Poslední nálet se stal 28. prosince. Němcům se již podařilo zprovoznit Fantovu továrnu, proto ji Spojenci bombardovali znovu. "Provedli chirurgický řez, trefili takřka jenom fabriku, rozmlátili ji na padrť. Zemřelo asi jen pět lidí. Německá obrana se už nebyla schopná bránit," uvedl historik.

Foto: ČTK/PR/Východočeské muzeum v Pardubicích

Autor: ČTK