Král bordelu na Jižáku: Ve třiceti je holka vyšeptanej model

Byl jedním z prvních, kdo po revoluci v Praze otevřeli erotický klub. Svérázný byznysmen Igor Salomon, majitel legendárního Lotosu na Jižním Městě, v rozhovoru pro TÝDEN říká: "Už to dávno není zlatý důl."

Jaké to je, když přijdete do lepší společnosti a řeknete: Jsem majitel Lotosu?

Já se tím nechlubím. Stejně mě většinou poznají, protože u mě aspoň jednou byli. Zvláště ti v lepší společnosti. Co si budeme povídat. Co je vlastně lepší společnost? Všichni jsme zdraví a normální - a když máme peníze a fungujeme, tak se kurvíme. Dělá to každý chlap, který funguje a má peníze. To vám oznamuju jako fakt. Ale zpátky k té lepší společnosti - já mám dvě verze, jak mluvím o svém byznysu.

Jaké?

Říkám vždycky: Chcete společensky přijatelnou, nebo pravdivou verzi? Společensky přijatelná: Dávám práci společnicím. Pravdivá: Pasu kurvy.

Jak jste se k tomu vlastně dostal?

V malé privatizaci jsme vydražili nějaké provozovny a tohle původně byla sauna. Úplný ekonomický nesmysl, hlídat lidi, jestli jsou tam o hodinu déle nebo jak dlouho tam vlastně jsou...

Byla devadesátá léta, a tak jste si řekl: Bordel na Jižáku? Trefa!

Já měl třeba francouzskou pekárnu, to moc nešlo, nebo i další věci... Tak jsem zareagoval. Devětkrát se netrefíte a podesáté jo. Ale tohle je jen jedna část mého byznysu.

V roce 1996 působilo v pražských klubech 2500 prostitutek, kolik je to teď?

Je to dost podobné. Možná o něco méně. Celkově, i s priváty, je to tak osm až devět tisíc holek.

Roste počet klubů?

Redukuje se, protože se sem nahrnulo strašné množství prostitutek z Balkánu a východní Evropy, které pracují na privátech. Čtyři holky si pronajmou byt a provozují tam práci. Je to asi tak, jako obchodní byznys zabíjí Sapa (obří vietnamská tržnice v pražské Libuši, pozn. red.) - nedaní se tam, nefunguje to korektně a kontrola ze strany státu je minimální.

Kolik si měsíčně vydělá vaše nejlepší zaměstnankyně?

Nerad bych se pouštěl do konkrétních čísel.

Je to přes sto tisíc?

Nejste daleko od pravdy.

A povyšujete? Když je někdo dobrý v normální práci, dostane pak třeba manažerskou funkci?

Ty holky to nedělají kariérně, dělají to jako přechodnou záležitost, řeší přechodné elementární sociální a ekonomické potíže. Ony se nechtějí vzdělávat, vyvíjet. Já samozřejmě potřebuju barmanky nebo manažerky. Holka, která u mě nastoupila jako tanečnice v roce 1992, mi teď dělá ředitelku podniku a šéfku akciovky. Ty slečny mají šance, ale děsí je ta představa, že "musí chodit do práce".

Jak se dívky měnily v čase?

Nejlepší sorta slečen se v nočních klubech pohybovala v letech 1991 až 1996. Přesunuly se z nočních barů hotelů typu Intercontinental. A do toho krásné letušky, vysokoškolačky, modelky. Opravdu bylo kde brát.

Zkoušíte si své zaměstnankyně?

Chtěl bych vidět kohokoli z nás, kdyby měl 40 až 45 děvčat měsíčně plus dalších dvacet, které se točí. To by člověk nedělal nic jiného. Mám to jako gynekolog, ten se jde taky rád podívat do přírody a vidí zeleň.

Vy jste viděl už asi úplně všechno. Štve vás někdy sex jako takový?

Jsem deformovaný, samozřejmě.

Jak?

Kolikrát koukám a přemýšlím, jak by ta či ona dáma dělala peníze. Ta kritéria trochu korespondují i s mým soukromím - líbí se mi pěkné holky, štíhlé a prsaté. Asi jsem divný a široko daleko jediný.

Poznáte na ženě, že je talent?

To poznáte zaručeně. Projeví se hned v mnoha ohledech. Češky jsou Češky. Zahraniční holky nemáme vůbec, protože jsou s nimi spojeny problémy. Distribuce drog, pasáci, infiltrace nekalých aktivit do podniku, komunikační bariéry se zákazníky... Bělorusky, Ukrajinky, Moldavanky, ty jsou spíš v centru.

Jak zvládáte pasáky?

Umím to řešit. Víc k tomu nebudu říkat. Ale co to je vlastně dneska pasák? Ten, kdo ji do práce odveze, dává jí práci, stará se o ni? Nebo ten, který ji využívá a pak ty peníze sebere? Do paragrafu 204 o kuplířství se dají zahrnout obě varianty. V prvním případě ale nikdo děvčata do práce nenutí, jen dámy musejí splňovat domluvené podmínky. V druhém případě pasák holku nutí, a ještě jí bere peníze, které jsou její.

Před lety jste byl předsedou poměrně bizarní Asociace erotických klubů, dělal jste tehdy snad nějaký "black list" problémových či jinak rizikových prostitutek...

Z toho projektu jsem pak odešel. Kolegové vůbec nechápali, že to je byznys.

V jakém smyslu nechápali?

Měli tendence, které do byznysu nepatří. Nedodržovali etická pravidla. Je to jako v restauraci - někam přijdete, dají vám perfektní plzeň a jinde dostanete kapáče. Já se snažím děvčata motivovat, aby byla mimořádná. Pracovat s nimi podle všech pravidel. Když třeba přijde holka, která je nepoužitelná, udělám z ní za rok top holku.

Jak "nepoužitelná"?

Třeba nadváha. Oblečení. Okousané nehty. Po dítěti má třeba hrudník, který by se dal nějakým způsobem nafouknout. A tak jí řeknu: takhle a takhle je to správně. A když je motivovaná a nezaslepená svým pasákem, začne do sebe investovat: fitko, solárko, nehty.

Kdy mívají prostitutky kariérní vrchol?

Ten byznys funguje tak, že děvčata zhruba v osmnácti letech začínají tancovat. Tam dostanou nějakou nabídku a mívají tak dva tři pány, kteří se o ně "starají". To je teď nejnovější trend. Vysokoškolačky, které nechtějí pracovat. Ale dělají to asi do pětadvaceti. Pak přestává být zájem. V nejhorších případech mají děti a ve třiceti zjišťují, že si o ně nikdo neopře ani kolo. Třicítky a starší jsou už často nezajímavé. Čtyřicetiletí muži, což jsou naši nejčastější zákazníci, chtějí dvacítky.

Ale zase dvacátníci čekají, až přijde nějaká ta čtyřicítka, aby se něco naučili, ne?

Jasně, čekají, protože je levná! Na tom není nic chytrého. Už ve třiceti je ta holka často vyšeptanej model. Není výjimkou ani preklimakterická padesátka, která se snaží nějakým způsobem dojmout. My máme u nás Editu, to je zázrak. Úplně šílený. Ta dělá při striptýzu kotrmelec, ale pozor - nevstane. A zlatý hřeb večera je, když ji nabíráme na rudl a nakládáme do sanitky. Hustý.

Kolik tam máte vysokoškolsky vzdělaných dívek?

Teď už je to minimum. Protože pokud nejsou úplně vypatlané, chytnou se s nějakým zákazníkem a tam se zaháčkují. Samozřejmě, teď mluvím o režimu "Mám doma obelhávanou jedničku a k tomu rozmazlovanou dvojku".

Aha.

Obelhávaná jednička zpravidla bývá matka dětí toho pána. Nebo manželka, která se stará. Jenže každý se zhruba po třech letech vyšeptá. S manželkou už jede chlápek ve formátu "brácha-ségra", to je na přednášku. No, a samozřejmě k tomu má rozmazlovanou dvojku. Jednou týdně, jak já říkám, "odběry", tedy výměna genetického materiálu. Jednou za tři neděle prodloužený víkend. Nebo zajde k nám.

Kolik zákazníků denně máte?

Patnáct až dvacet, jak kdy.

A kolik dívek je k dispozici?

Asi dvanáct na směnu. Některá má jednoho zákazníka, jiná dva a další žádného, protože kouká jako vejr a neumí se prodat.

Co když se nějaká zamiluje do zákazníka?

Tyhle holky se nezamilovávají. Jen do peněz.

A co dělá prostitutka, když přestane být prostitutkou?

Živoří. Neušetří samozřejmě nic. Transformace bývají kolem čtyřiceti let a holky se dostávají do daleko horšího a problematičtějšího podniku. To je jako se servírkou - začíná v nóbl hotelu, ve Four Seasons, dobře vypadá, dostává jednu vizitku za druhou a v pětačtyřiceti končí ve čtyřce na Žižkově.

Ale servírka může pak být třeba vedoucí provozu, posunout se.

Jasně, ale to nesmí mít nadloubáno v hlavě. Prostitutky dostávají peníze strašně lehce. Ony nemají potřebu se vzdělávat. Já těm holkám nabízím, ať se něco naučí, že jim dám práci. Nechtějí.

Jste smutný, když vám děvčata odcházejí?

Nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně. Smutné ale je, když si tu holku vychováte, uděláte z ní za rok "topku" a pak přijde první pasák a vykousne vám ji. To znamená, že jí nabídne spoustu skvělých věcí, které většinou nedodrží.

Kolik je v Praze pasáků?

To nevím. Dnes se tomu už moc pasák neříká, spíše "spolubydlící", který je většinou na automatech nebo na drogách.

Jak se prostituce daní?

Jsou vesměs dva modely - dáma si pronajme pokoj na určitou dobu, peníze odevzdá na baru a zbytek si nechá. A druhá varianta, takzvaný italský model, tedy že si zákazník zaplatí láhev sektu za nějakou cenu, ona si ji s ním může vypít v soukromí a dostane za to provizi konzumace. Kuplířství anebo obchodování s bílým masem je zakázáno, poskytování sexu za úplatu nikoli. Ale nemůžete účtovat poskytnutí sexu, na to nemáte kolonky. A DPH odvádět musíte.

Jak moc váš byznys ničí internet? Ať už pornoprůmysl, nebo eskortní servery plné žen na zavolání?

Musíme se s tím naučit pracovat a spolupracovat i na virtuální komunikační bázi. To hodně kolegů nepochopilo. Proto se ten byznys přesunul spíše do privátního sektoru. Náš segment se vyvíjí jiným směrem - lidé se k nám chodí především bavit a utratit spoustu peněz, mají určitý společenský status. To je, jako když si jde někdo do kasina zahrát. Když jde někdo vyhrát, už je to patologické.

Jste v tomhle specifickém byznysu od roku 1991. Kdy zažívaly bordely největší boom?

Kulminovalo to kolem roku 2000, protože se otevřely podniky v centru jako Darling, Atlas a tak dále. Stáhly si k sobě cizince, zahraniční klientelu. A pomalu přestal fungovat provizní systém, který se vyplácel taxikářům.

Každý noční klub měl svou taxikářskou partičku?

Ano, když chtěl klient, většinou zahraniční, za zábavou, dovezl ho taxikář k nám. Začínalo to na padesáti korunách za zákazníka. Dnes znám tři kluby, které vyplácejí za přivezení zákazníka 2500 korun.

Je Lotos ještě zlatý důl?

Ale kdepak, dávno ne. V devadesátých letech byly v Praze tři podniky, do kterých se vše koncentrovalo. Všichni si myslí, že bordely vydělávají velké prachy, to už dávno není pravda. Ale třeba mezi roky 1991 a 1993 jsme dělali i 150 pokojů denně. To normálně stála fronta, já musel dělat dirigenta! Nejdříve se chodilo na bazén, kde museli zákazníci čekat, protože jednorázová kapacita tehdy byla pět pokojů.

Našli jsme tady jednu vaši výbornou citaci z doby, kdy byl v Praze summit NATO: "Holky berou přesčasy, to se vůbec nedá."

Ano, ano. Do těchto podniků ale nechodí přímo účastníci kongresů, spíše ten doprovodný personál, řidiči, ochranka politiků... Praha je obecně geopoliticky skvěle položená. A díky tomu, že je ještě pořád relativně liberální, je optimální lokací na pořádání veškeré kongresové turistiky. No, a na Karlův most se jdou podívat cizinci jednou - vidí ho, krása, dobrý. Ale do podniků tohoto typu se moc rádi vracejí.

Čtěte dále

další zprávy