Kraje, města a obce chtějí více peněz z daní

20.08. 14:39 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 20.08. 15:33

Představitelé Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí (SMO) požadují, aby při řešení novely zákona o rozpočtovém určení daní byla do struktury sdílených daní zařazena i spotřební daň. Do rozpočtového určení daní krajů by podle jejich představ měly navíc přejít peníze na přímé náklady na krajské školy, církevní a soukromé školy by i nadále měly zůstat státu, základní školství obcím.

O výsledku pondělního společného jednání hejtmanů a vedení SMO v Jihlavě informoval novináře předseda Asociace krajů ČR Evžen Tošenovský (ODS).

"Návrh asociace odpovídá jedné z variant, které má ministerstvo financí připravené k jednání vlády," řekl náměstek ministra financí Eduard Janota. Spotřební daň ovšem podle něj MF do struktury sdílených daní zahrnuty nemá. Ministerstvo prý nyní čeká na výsledky jednání o reformě veřejných financí ve sněmovně. "Pokud se nyní schválí reforma, v pátek budeme chytřejší," podotkl s tím, že tento den se k rozpočtovému určení daní uskuteční na ministerstvu další jednání.

Novela musí jasně dořešit, které činnosti musí obce a města zajišťovat, zda nejsou zbytné, jak řešit například příspěvky na výkon státní správy. Neměla by pokračovat situace, kdy stát na obce klade povinnosti, které pak musí samy financovat, řekl Tošenovský.

Podle předsedy SMO Oldřicha Vlasáka (ODS) by novela měla posílit daňové příjmy obcí a odstranit nedostatky v jejich přerozdělování. "Systém veřejných rozpočtů musí dýchat společně. Když stát bude šetřit, obce budou šetřit také, ale pokud bude stát zvyšovat daně, chceme se na zisku také podílet," řekl Vlasák.

Pokud se společný návrh krajů a SMO nepodaří prosadit, využijí kraje své zákonodárné iniciativy, prohlásil středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). V čele 13 ze 14 krajů stojí hejtmané za ODS, pouze Jihomoravský kraj řídí člen KDU-ČSL.

Problém by mohla vyřešit malá novela

Problém skokového přerozdělování daní podle něj vyřeší takzvaná malá novela zákona. "Máme představu, že příprava velké novely zabere minimálně rok, platit by mohla za dva roky," řekl Tošenovský.

"Jasným rozdělením činností a jejich financování mezi stát, kraje a obce bude dokončena třetí část reformy veřejné správy. Přinese úspory veřejných rozpočtů a výkon veřejné správy se přiblíží občanům," řekl hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil (ODS).

SMO už dříve vyzval vládu, aby zjednodušila systém rozpočtového určení daní zavedením šesti kategorií obcí a nově zformulovala kritéria rozlohy obce a počtu obyvatel. Dosud je v Česku 14 kategorií obcí. Někteří starostové nynějším pravidlům vyčítají znevýhodnění obcí s méně než 100.000 obyvateli, kdy nejmenší obce dostávají na občana až 6,5násobně méně peněz než Praha.

Výzvu ke změně současného přídělu státních peněz zorganizoval už dříve také Spolek pro obnovu venkova. Podpořilo ji už přes 760 starostů z celé České republiky. Starostové tvrdí, že reforma obce a menší města diskriminuje, a žádají proto změnu zákona o rozpočtovém určení daní společně s vládním balíčkem ekonomických reforem, a odstranění diskriminačních koeficientů.

Stát nyní rozděluje vybrané daně mezi obce podle počtu obyvatel. Čím větší sídlo, tím větší obnos získá na obyvatele. Koeficient, podle kterého se odvozuje podíl na výnosech daní, je pro malé obce do 100 obyvatel 0,4213, pro malá města 0,5881, pro města typu Plzně pak 1,7 a Praha má koeficient 2,7. Stát podle spolku při rozdělování výnosů z daní nezohledňuje například velikost katastrů. Malé obce se přitom v přepočtu na obyvatele starají o mnohonásobně větší území, než jaké připadá na obyvatele velkých měst.

Ilustrační foto: ČTK