Komunisti chtějí nařídit maximální výši úroků z půjček

28.07. 16:15 | Autor: ČTK

Předseda KSČM Vojtěch Filip (vpravo) požaduje stanovení maximální výše úroků z půjček.

Komunisti požadují legislativní úpravu, která by stanovila maximální výši úroků z půjček a zpřesnila trestný čin lichvy a pravomoci exekutorů. "Návrh vlády na exekutorské výkony bez rozhodnutí soudu jasně odmítáme," uvedl v tiskovém prohlášení poslanec a předseda KSČM Vojtěch Filip.

"Považujeme za nezbytné, aby novelizací zákona byly daleko více omezeny možnosti lichvy, s ní spojené klamavé reklamy a různých podvodů," uvedl šéf opoziční strany. Stát by podle něj měl mít odvahu lichvu postihovat efektivní činností orgánů činných v trestním řízení.

Zpřesnit je podle Filipa nutné výkon exekuce, zejména přiměřenost zásahu exekutora. "Jsem toho názoru, že nelze postihnout majetek nepřiměřeně k dluhu, jak jsme toho dnes často svědky. Opravdu nemůže mít exekutor právo konfiskovat například byt dlužníka v hodnotě milionu nebo více pro dlužnou částku kolem 20 tisíc korun," uvedl s tím, že to považuje za zneužití postavení, které by mělo vést ke kárnému řízení v exekutorské komoře nebo k trestnímu stíhání, pokud by exekutorská komora byla nečinná.

Stát podle Filipa svěřil část své pravomoci soukromým subjektům, proto se nemůže zbavit odpovědnosti za jejich činnost. Šéf KSČM tvrdí, že exekutoři útočí i na majetek právnických osob, třebas obcí nebo jiných veřejnoprávních korporací, což může bez zvýšené míry odpovědnosti vést k narušení principů právního státu.

Upřesnit je podle Filipa potřeba i exekutorskou pravomoc zabavovat jakýkoli majetek v místě, kde přebývá - třeba jen dočasně - dlužník, nebude-li nutné ho exekutorským firmám odebrat. Je přesvědčen, že se tím porušují často práva dalších osob a také dlužník je předem fakticky odsouzen k tomu, že skončí na ulici.

Řešení nynější situace Filip vidí v zastavení poklesu ceny práce, nesmyslné vládní reformy, ve snížení nepřímé daně a v zavedení solidární progresivní daně. Za logické komunisté považují, aby se ti nejbohatší, kteří vydělávali i na krizi, daleko více podíleli jak na úhradě státního dluhu, tak na posílení rozpočtových zdrojů pro sociální politiku nebo na podporu zaměstnanosti.

Foto: Lucie Pařízková

Autor: ČTK