Koho spláchne druhá vlna EET? Koloniály i večerky

29.01. 18:27 | Autor: Ivan Motýl

Napřed ministr financí Andrej Babiš zatáhl pípy mnoha hospod a od 1. března kvůli "jeho" elektronické evidenci tržeb ( EET) zavře i řada večerek, koloniálů nebo třeba sekáčů. "Asi to zabalím," přiznává majitelka miniprodejny se smíšeným zbožím Pavla Obtulowiczová. "Vyloženě proti EET nejsem. Daně se mají platit," oponuje květinář Karel Kalus.

Poněkud bizarní krámek pětapadesátileté Pavly Obtulowiczové v centru Rychvaldu na Karvinsku vznikl z někdejší stavební buňky. Živnostnice ho postavila na pozemku zdejší Církve československé husitské a paní farářce platí tisícovku nájemného měsíčně.

"Další peníze spolknou energie a zdravotní a sociální pojištění, takže měsíčně vyplácím sebe sama jen šesti až sedmi tisíci čistého," počítá Obtulowiczová. To je méně, než kolik činí minimální mzda. V souvislosti s EET ji trápí řada nedomyšlenosti. Nikdy třeba nevlastnila chytrý telefon, notebook ani stolní počítač. A ani už se s touhle technikou nemíní učit zacházet. "K životu ty stroje přece nepotřebuji," říká rezolutně. Mobilní forma EET je tak pro ni nepřijatelná, a vlastně i každá jiná e-pokladna. Babiš podle ní podmiňuje svobodné podnikání znalostmi práce s moderními technologiemi, což považuje za nepřijatelný diktát státu. Chce i nadále obchodovat stejným způsobem, jakým koloniál kdysi vedl obchodník Bajza z Poláčkovy slavné novely Bylo nás pět. "Za EET jsem na Babiše hodně naštvaná. Asi to od 1. března zabalím," přiznává.

Spuštění druhé vlny EET se od 1. března dotkne asi 250 tisíc podnikatelů. Krámů s pečivem, knížkami, akvarijními rybami, hnojivy, textilem nebo třeba s ortopedickými pomůckami, prostě všech živnostníků v maloobchodu a velkoobchodu. A kromě nich i podomních obchodníků, pro které je třeba prodej kosmetiky takzvanou hlavní podnikatelskou činností. Podobně jako tomu bylo v prosincové vlně, která zavřela pípy mnohých restaurací a výčepů, je pravděpodobné, že i druhá vlna bude mít oběti. A dost možná i v řádu tisíců. Připouští to i předseda Asociace českého tradičního obchodu Zdeněk Juračka, který se bojí hlavně o malé prodejny mimo velká města, jejichž roční tržby se pohybují jen ve stovkách tisíc korun. "Ty jsou už nyní na pokraji přežití a šedé ekonomiky," říká. A e-pokladna pro ně bude poslední ranou. "Zákeřnou ranou, která ze mě udělá nezaměstnanou," je přesvědčena již citovaná Pavla Obtulowiczová z Rychvaldu. "Babiše nechápu, na pracáku přece budu pro stát dražší," kroutí hlavou.

EET má ale i své zastánce. "Vyloženě proti e-pokladnám nejsem. Daně se mají platit," míní ostravský květinář Karel Kalus. V okolí sídlí řada vietnamských obchodníků, kteří podle Kaluse DPH z velké části zatajují.

* Jak si s EET poradí vietnamští maloobchodníci? A proč od 1. března nebude možno u Vietnamců nadále smlouvat?