Klimatolog: Za globální oteplování nese vinu konzumní společnost

31.07. 05:45 | Autor: -jan-

Opakující se vlny veder, rekordně nízké průtoky českých řek, usychající borovice nebo ustupující ledovce. To je jenom úzký výběr symptomů, jež potvrzují probíhající klimatické změny, ke kterým dochází prakticky na celé planetě. Klimatolog Pavel Zahradníček z vědeckého týmu Klimatická změna vidí zásadní problém v konzumní společnosti. Jedno z mnoha řešení proto spatřuje v tuzemských potravinách, které nemusejí cestovat přes polovinu zeměkoule.

Podle hodnotící zprávy Mezinárodního klimatického panelu se údajně do roku 2025 zvýší teplota o jeden stupeň. Jaké změny to u nás zapříčiní?

Tyto údaje jsou vždy vztaženy k nějakému referenčnímu období a poslední roky jsou takovým fenoménem, že tyto projevy už zažíváme. Tedy do roku 2025 nepředpokládáme, že by se nějak výrazně situace oproti současnému stavu ještě zhoršovala, jelikož klima je velice variabilní a neotepluje se konstantně stejně, ale v postupných vlnách. Proto v naší studii SustES (www.klimatickazmena.cz), která dává nejpřesnější projekci klimatu pro Českou republiku, se zabýváme horizontem 2050. Podle našich výpočtů by tedy nevyhnutelná změna do roku 2050 měla být o dva stupně oproti referenčnímu období 1981-2010. To bude mít za následek postupný růst tropických dnů a nocí, častější a intenzivnější výskyt suchých epizod a také teplejší zimy s menší sněhovou pokrývkou hlavně v nižších polohách.

V poslední době z médií zaznívá, že bude dokonce s klimatickou změnou možné vypěstovat v Česku tropické druhy ovoce. Je to pravda?

Jsem klimatolog, a ne zemědělec, takže ti by řekli sofistikovanější odpověď. Ale pokud se na to podívám z pohledu klimatu, tak se ukazuje, že se k nám bude více posouvat klima, které je typické pro Středomoří anebo aspoň jeho okraje. Tedy i plodiny typické pro tyto oblasti se k nám mohou dostat. Často to také závisí, jestli k tomu máme vhodný typ půdy pro jednotlivé plodiny, tedy nejen klima je určovatel toho, co můžeme pěstovat.

Celá řada aktivistů a ekologů vidí velký problém v letecké dopravě, která se podílí na emisi skleníkových plynů. Je to skutečně tak vážné?

Jako zásadní vliv vidím v energetice a průmyslu, které jsou největším motorem klimatické změny. Proto by mělo v této oblasti docházet k nejrychlejším změnám a vývoji k nízkoemisních technologií. Letecká doprava tvoří jen malé procento a je to nyní jediný způsob, jak se dopravovat na větší vzdálenosti v rychlém čase. Ale i zde se snaží velcí výrobci letadel vyvíjet šetrnější motory.

Když jsme u dopravy - jaký máte názor na elektromobily? Mohou do budoucna představovat řešení?

Nejsem automobilový odborník, ale osobně nejsem příliš velký fanda do elektromobility. Stále se musí elektřina pro pohon vyrobit a problematické mohou být i současné baterie. Ale to vše může být posun ještě k nějakým lepším technologiím.

Na která místa na světě byste mě vzal, abych pochopila, že takzvaně "bijí na poplach" a klimatické změny skutečně probíhají?

Stačilo by vás vzít do českého lesa, kde uvidíte uschlé borovice, poté k českým řekám, kde uvidíte, že jsou nesjízdné a s rekordně nízkými průtoky. Minulý týden bych vás vzal do Německa, kde teploty okolo 42 stupňů nejsou opravdu normální. No a potom někam severněji, kde se vyskytují ledovce a je na nich krásně vidět, o kolik ustoupily oproti polovině 19. století. Změna klimatu je vidět prakticky na celé planetě, někde jsou projevy větší, jinde menší.

Některé prognózy předpovídají, že budou do budoucna v létě v Česku padesátistupňová vedra. Je to reálné?

Musím přiznat, že o takové prognóze jsem neslyšel, a pokud existuje, tak ji neberu rozhodně jako relevantní. Bavme se o tom, že budou častější tropické dny nad 30-35 stupňů, delší horké vlny a že ke konci století mohou být teploty nad hranicí 40 stupňů častější, ale 50stupňová vedra v České republice mi přijdou opravdu nereálná.

Je možné, aby se lidské tělo na takovou změnu adaptovalo?

Spíše musíme adaptovat okolí, aby se naše tělo i v horkých vlnách cítilo aspoň trochu komfortně. Tedy změna struktury měst, snížení vlivu tepelného ostrova, více zastíněných míst a vodních prvků.

Co podle vás může dnes jeden člověk dělat pro to, aby se teplota tolik nezvyšovala? Čím takříkajíc začít sám u sebe?

Problém jednotlivce je ve velké spotřebě. Stali jsme se konzumní společností, která spotřebovává velké množství přírodních zdrojů a vytváří i velké množství odpadu. Zboží cestuje po celém světě, aby se k nám dostalo, a to je přece zcela zbytečné. Dostat k nám například rajčata z Egypta je pro planetu podstatně více zatěžující než si v obchodě koupit ta Česká. V zemích, jako je Itálie či Rakousko najdete potraviny, které jsou prakticky výhradně z jejich krajiny. U nás v obchodě je naopak většina zboží ze zahraničí, a to se k nám musí přece nějak dostat - a čím jiným než dopravou, která opět produkuje větší množství skleníkových plynů. Pojďme tlačit na obchodníky, ať máme české potraviny, a zkusme přemýšlet, jestli každý rok potřebujeme nový mobil.

Pavel Zahradníček

Je absolventem Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, doktorát získal v oboru fyzické geografie. V současnosti se zabývá kontrolou kvality dat, homogenizace, tvorbou technických řad, analýzou časových řad a zpracováním výstupu klimatických modelů.

Foto: ČTK , Sven Hoppe

Autor: -jan-