Kdo je vítěz a kdo poražený sněmovních voleb?

30.05. 07:00 | Autor:

Parlamentních voleb se zúčastnilo 62 % českých voličů. Čeští voliči rozhodli. Poslaneckou sněmovnu ovládne pravice - ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Jasný favorit voleb, sociální demokracie Jiřího Paroubka, naopak propadla, i když fakticky je nejúspěšnější volební stranou. I proto šéf ČSSD rezignoval na svůj post. Volby také vymetly ze sněmovny Stranu zelených a vůbec poprvé v ní neusednou ani lidovečtí poslanci.

On-line deník TÝDEN.CZ sestavil přehled vítězů a poražených voleb do Poslanecké sněmovny.

Vítězové:

TOP 09: "Cokoliv nad deset procent bude úspěch," nechal se před volbami slyšet lídr nové politické strany Karel Schwarzenberg. Po sečtení výsledků může slavit - voliči nováčkovi věnovali 16,7 procenta hlasů. Důvod k oslavám má o to větší, že jeho na ekonomiku a morálku zaměřený program ukrojil procenta nejen svému největšímu konkurentovi, kterým jsou občanští demokraté, ale také opozičním socialistům.

Věci veřejné: Představují prakticky největší překvapení květnových parlamentních voleb. Ještě před časem je znali jen obyvatelé Prahy 1, kde Věci veřejné získaly mandát v tamním zastupitelstvu. Dnes mají necelých 11 procent hlasů z voleb do parlamentu. Jejich předseda, bývalý novinář Radek John, postavil svou kampaň na hesle "vyžeňte politické dinosaury ze sněmovny". A slibuje, že se Věci veřejné stanou jedním z hlavních hybatelů českého politického dění.

Radek John organizuje bujaré oslavy ve svém sídle Věcí veřejných. Ale pozor: přestože ještě ani nezasedli do exponovaných politických funkcí, už mají na účtu skandály. Vyšlo například najevo, že Radek John před lety lhal pod přísahou u soudu. Navíc, ačkoliv veřejně deklarují transparentnost a posílení přímé demokracie, zavázali si své potenciální poslance pokutou sedmi milionů korun, pokud by měli chuť hlasovat proti názoru vedení strany. "To je protiústavní bod, o kterém se zcela jistě bude diskutovat a na který budou zcela jistě Věci veřejné ještě tázány," komentovala politoložka Vladimíra Dvořáková.

ODS: Ačkoliv se ještě před dvěma měsíci řítily preference občanských demokratů prudce dolů, novému lídrovi Petru Nečasovi se podařilo hrozbu debaklu zastavit. ODS, která - byť nerada - počítala s výraznou volební porážkou, nakonec získala dvacet procent.

Petr Nečas si věří, že sestaví středopravicovou vládu. To je sice nejhorší výsledek strany v historii, nicméně jen necelá tři procenta za hlavním soupeřem - sociálními demokraty. Navíc díky tomu, že z voleb vzešly dvě nové pravicové strany, má občanská demokracie možnost v příštích dnech sestavit koalici, která jí dovolí pohodlně vládnout. Petru Nečasovi se tak překvapivě začíná rýsovat možnost zasednout do křesla předsedy vlády.

Poražení:

ČSSD: "Výsledek není uspokojivý," přecedil neochotně přes zuby na tiskové konferenci k předběžným výsledkům voleb šéf socialistů Jiří Paroubek. Během jednoho dne se mu zhroutil celý politický svět. Přestože dostala jeho strana nejvíce volebních hlasů - více než 22 procent, z předběžných výsledků je zřejmé, že nebude mít s kým vládnout. Rozplynuly se mu vidiny na premiérské křeslo, naprosto pryč je možnost, že by parlament zvolil Paroubka příštím prezidentem republiky. Nakonec složil funkci předsedy ČSSD. Paroubek tak sice volby vyhrál, jenže nakonec je hlavním poraženým.

Přitom ještě před pár dny vystupoval velmi sebevědomě. O vítězství socialistů, kterému nasvědčovaly naprosto všechny volební průzkumy včetně těch interních stranických, nepochyboval. Nyní přiznal: "Je zřejmé, že tato země má nakročeno k pravicové koalici. Zdá se, že si lidé vybrali, kterým směrem by se měla tato republika ubírat. A je to směr jiný, než jim nabízela sociální demokracie." Politoložka Vladimíra Dvořáková přiřkla neúspěch socialistů dvěma věcem: příliš se nechali vláčet průzkumy místo toho, aby se je sami snažili ovlivnit. Straně ukrojily hlasy nově vzniklé a neokoukané subjekty. "Sociální demokraté měli vždy přelétavé voliče, část z nich tentokrát prostě zvolila někoho jiného," komentovala překvapivý neúspěch socialistů Dvořáková.

ČTĚTE TAKÉ: Paroubek: Země má nakročeno k pravicové koalici
Topolánek volil v Brně. S ODS v Praze má problém

KDU-ČSL: Lidovci v těchto volbách bojovali o všechno. Už předběžné průzkumy ukazovaly, že zdaleka není jisté, zda se strana vůbec dostane do sněmovny. Dnes je to jisté: lidovci poprvé v historii v parlamentu nezasednou. Získali jen čtyři a půl procenta. Předseda strany Cyril Svoboda, který až do posledního okamžiku věřil, že doposud stálá lidovecká základna voličů nezklame, proto nabídl svůj post. Stejně tak učinil místopředseda Pavel Svoboda. "Nadále jsme ale parlamentní stranou, protože stále jsme v Senátu," nepřipouští úplný konec lidovců Svoboda.

Zelení: Po historickém úspěchu v parlamentních volbách v roce 2006, kdy zelení vůbec poprvé překročili práh Poslanecké sněmovny, dnes strana ve vrcholné politice končí. Příliš mnoho úspěchů už jim nepřiznávaly volební preference, dlouhodobě ukazovaly výsledek pod pětiprocentní hranicí. Sčítání hlasů ale bylo nakonec ještě tvrdší: zelení nakonec nedostali ani tři procenta. Ta jsou nutná k tomu, aby strana dostala státní příspěvek na svou činnost. Předseda Ondřej Liška přesto věří, že konec zelených ještě nenastal. "Je to sice důležitá kapitola, ale máme před sebou ještě řadu věcí, například komunální volby," řekl. Do hry se zelení podle Lišky mohou vrátit ještě i za čtyři roky při dalších parlamentních volbách. Přesto Ondřej Liška nabídl svůj post.

Zemanovci: "Proč jsi z té nory na šest měsíců vylezl?" Tak se vyjádřil po sečtení výsledků expremiér a šéf Strany práv občanů - zemanovci Miloš Zeman. Od prosince loňského roku, kdy strana vznikla, si kladl Zeman jasný cíl: nemáme ambice volby vyhrát, ale chceme víc než pět procent. Dnes se už potřetí (nejprve odešel z čela ČSSD, pak neuspěl v prezidentské volbě) uchyluje do politického důchodu. Zemanovci získali jen 4,3 procenta.

Foto: Tomáš Nosil, Karel Šanda