Milionové pokuty za zakázky bez soutěže. Jsou vždy správné?

12.10. 14:54 | Autor: Pavel Baroch

Petr Rafaj, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Česká republika drží v Evropské unii nelichotivé prvenství členského státu, v němž je zadáváno nejvíce veřejných zakázek de facto neveřejně - osloví se pouze jeden vybraný uchazeč. Podle údajů Evropské komise bylo v roce 2015 téměř dvacet procent všech státních zakázek zadáno pomocí takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění.

Jeden aktuální případ. Antimonopolní úřad udělil Generálnímu finančnímu ředitelství pokutu 1,3 miliony korun za zadávání čtrnácti softwarových zakázek bez otevřené soutěže. Platnost sankce nyní potvrdil předseda Úřadu pro hospodářskou soutěž Petr Rafaj. Generální finanční ředitelství využilo zmíněnou formu jednacího řízení bez uveřejnění, podle Rafaje však nebyly splněny podmínky pro takovou formu nákupu.

"Postup zadavatele mohl v každém jednotlivém případě podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky," uvedl Rafaj. Zakázky, kdy si státní instituce pořizují zboží nebo služby bez otevřené soutěže, kritizoval šéf antimonopolního úřadu již dříve. "Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svých rozhodnutích vždy zdůrazňoval, že jednací řízení bez uveřejnění je možno využívat pouze výjimečně a za splnění všech podmínek, které jsou stanoveny zákonem o veřejných zakázkách," upřesnil Rafaj.

Státní úřady k této formě nákupu sahají poměrně často. Například armáda si takto loni pořizovala vyprošťovací vozidla pro obrněná vozidla Pandur za desítky milionů korun, když oslovila Vojenský technický ústav. Ministerstvo dopravy zase prodloužilo smlouvu na výběr mýta s firmou Kapsch, což právě nyní prověřuje antimopolní úřad.

Podle advokáta Zdeňka Strnada z advokátní kanceláře Solil, Linke, Rychtr, jenž se specializuje na obchodní právo a veřejné zakázky, to ale v praxi není tak jednoduché. Upozorňuje zejména na to, že ne ve všech případech jsou obecné zásady, na nichž stojí zadávací řízení, mezi sebou v souladu: "Zásada hospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky a zásada zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí nemusejí být vždy v souladu. V některých případech je to právě naopak, a uvedené zásady působí proti sobě."

Typickým příkladem jsou podle Strnada právě IT zakázky, na nichž nyní "pohořelo" i Generální finanční ředitelství. Jde zejména o případy, kdy původní software vyvinula konkrétní společnost, a úřad po čase zjistí, že potřebuje tento systém doplnit. Zadavatel se pak ocitá v situaci, kdy buď musí původnímu dodavateli zadat dodatečnou zakázku, anebo vyhlásit novou soutěž na zcela nový systém.

"V takové situaci je použití jednacího řízení bez uveřejnění obhajitelným postupem, je-li doložena hospodárnost tohoto postupu oproti poptávání dodávky nově vytvořeného systému na základě samostatné veřejné zakázky," tvrdí Strnad. Hospodárnost lze podle něho prokázat například znaleckými posudky. Jde o případy, kdy je zakázka tak specifická, že ji na základě patentových práv, autorských práv nebo třeba výhradního vlastnictví klíčové technologie může vyhovět pouze jediná firma.

V případě IT zakázek je podle advokáta situace výrazně složitější, protože antimonopolní úřad razí doktrínu takzvané technologické neutrality. "Soudy ale projevují rozumnější přístup," říká. Podle nich nelze vynakládat veřejné prostředky a současně zajišťovat konkurenční prostředí takovým způsobem, aby zadavatel nehospodárně vynakládal další finance na něco, co už má k dispozici a za co už veřejné prostředky vydal. "Tím by totiž došlo k popření stěžejního cíle zadávání veřejných zakázek - tedy zajištění hospodárnosti, efektivity a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky," vysvětluje advokát.

Mezi důvody, kdy lze podle zákona vypsat zakázku v režimu jednacího řízení bez uveřejnění, patří například časová tíseň, existence jediného možného dodavatele nebo strategický charakter zakázky. "I když Nejvyšší kontrolní úřad v minulosti kritizoval nadužívání tohoto institutu některými organizačními složkami státu, jde o legální způsob zadání veřejné zakázky, a není tedy možné dělat rovnítko mezi zakázkou zadanou v jednacím řízení bez uveřejnění a zkorumpovanou zakázkou," řekla před časem mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Olga Málková.

Foto: ČTK , Šálek Václav

Autor: Pavel Baroch