Dobeš: Vězňů se Rath bojí, ale může mezi nimi najít kamarády

25.05. 18:05 | Autor: - jfk -, Josef Kolina

Davida Ratha odváží policejní eskorta zpět do litoměřické věznice.

Je to opravdu hodně tvrdé, říká o zacházení litoměřické věznice s vazebně stíhaným poslancem Davidem Rathem (zvolen za ČSSD) jeho někdejší sněmovní kolega, exministr školství a někdejší psycholog ve věznici na Pankráci Josef Dobeš (zvolen za VV).

Jak velký šok musel David Rath zažít, když se z vrchních pater společnosti propadl na samotné dno, do jednoho z nejhorších vazebních kriminálů v zemi?

Záleží to na síle osobnosti, ale v zásadě platí, že tito lidé to snášejí výrazně hůř než kdokoli jiný. Z pozice, kdy jim všechno patří, kdy mají vše, na co si vzpomenou, přecházejí do obrovské nejistoty, kdy nevědí, co bude. Je to hrozný sešup provázený celkovou dezorientací a hlubokou depresí. Je to i otázka ztráty životního standardu. Ti lidé byli hýčkáni - a najednou zažívají obrovskou neúctu. Najednou si začínají vážit obyčejných věcí, jako je kartáček na zuby.

Co se mu asi honí hlavou?

Myslím, že patří do skupiny lidí, kteří se z obvinění snaží vyvléci, nepropadají výčitkám svědomí a namísto toho spřádají plány. Nejvíce ho v tuto chvíli podle mě trápí to, že nemá kontakt se svými nejbližšími. Vadí mu, jak to za něj odnášejí. Mám na mysli hlavně ty verbální útoky na jeho syny (spolužáci jim údajně ve škole nadávali - pozn. red.).

David Rath si z vězení postěžoval, že mu chybějí především informace. Nemá televizi, netuší, co se o něm píše. Je to také častý jev u zatčených prominentů?

Jednoznačně. V Praze na Pankráci, kde jsem pracoval, to bylo viditelné především u podnikatelů. Stejně jako jim bude i panu Rathovi chybět mobil a další komunikační nástroje, o kterých ani nevěděl, jak je na nich závislý. Aktivita toho člověka byla enormní, měl diář plný schůzek, a teď se za ním náhle zavřela voda. Ty pocity nepotřebnosti u něj musí být hrozně silné. Je tam také ohromná obava z opravdu velkého trestu.

Jak přísní na něj podle vás ve vězení jsou?

Docela mě překvapilo, že je to vskutku hodně tvrdé. Byli obvinění, kteří měli ve vazbě dvakrát denně advokáta, nosili jim civilní oblečení, měli televizi, noviny, knihy. Rath nemá nic. Advokát za ním byl snad dvakrát třikrát.

Myslíte, že to nějak ochromilo jeho nezdolné sebevědomí?

To se mi moc nezdá. Pan Rath i zpoza mříží ukazuje, že je opravdu hodně silná osobnost. Chtěl být na jednání mandátového výboru, chce být osobně přítomen v Poslanecké sněmovně. Já bych spíše čekal, že se nyní stáhne, on ale naopak touží být stále vidět. Vidím v tom tu jeho až teatrálnost z Poslanecké sněmovny. Jeho osobnost zůstává stejná i ve chvíli, kdy nemá prakticky nic.

V Litoměřicích je David Rath v takzvané samovazbě. Bojí se ostatních vězňů?

Nepochybně se bojí skončit mezi ostatními vězni. Je to jedna z největších obav těchto lidí z druhého světa, z toho VIP břehu. Mají totiž velmi jasné představy o vězeňské agresivitě. Nejsem si však jistý tím, zda by k ní opravdu došlo. Člověk zvenku to ale nezná a z vězeňského kolektivu má velkou obavu. Ve skutečnosti to tak drastické není a naopak je ve vězení řada lidí, kteří se chtějí kamarádit. Trpí tu většinou lidé, kteří spáchají nějaký násilný trestný čin. Tím spíš, když ublížili dětem. Naopak lidé bohatí, velmi inteligentní a fyzicky silní mají vždy navrch.

Kdyby byl poslanec Rath psychicky na dně, může si promluvit s psychologem?

To ano, ale musí si o něj říci. Na Pankráci jsem měl na starosti přijímací oddělení. Tak byl zvyk, že pokud si vězni o psychologa neřekli, tak tam za nimi nikdo nešel. A myslím, že to funguje i nyní.

Pokud by byl Rath odsouzen, co ho čeká ve výkonu trestu?

Nic horšího, než co prožívá teď ve vazbě, ta je asi tím nejtěžším obdobím. Je to nové prostředí, nese to s sebou všechna ta negativa. Cítí to tak i několikanásobní vězni, kteří zpravidla už chtějí mít po soudu, aby si mohli odsedět trest v nějakém lágru.

Foto: ČTK

Autor: - jfk -, Josef Kolina