Kauzu Michalákové řeší nový soudce. Důvod není jasný

23.05. 18:23 | Autor: ČTK

Norský soud by měl tento týden rozhodovat o odvolání Evy Michalákové proti loňskému verdiktu úřadů o zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího hocha. Měl by jednat i o původním návrhu matky na vrácení hochů do její péče. Uvedl to výbor podporovatelů rodiny Michalákových.

Odvolací soud se měl konat už v únoru, nepodařilo se ale zajistit tlumočníky. Norská sociální služba odebrala české matce a otci syny před pěti lety.

Výbor poukazuje na to, že soud vyměnil pár dní před řízením soudce, který má kauzu řešit. Důvody podle zastánců rodiny nejsou známy. Informaci o výměně dostala norská advokátka Michalákové. Při soudním jednání matku podpoří český stát. Soudu poslal své stanovisko.

Dnes desetiletý Denis a osmiletý David vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norská sociální služba bratry rodičům odebrala kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Rodiče se mezitím rozešli. O přezkoumání případu a svěření dětí do péče požádala Michaláková předloni, norské úřady loni na podzim rozhodly o jejím zbavení rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Otci rodičovská práva ponechaly. Také on se ale odvolává proti rozhodnutí o adopci. Chlapci se narodili v Norsku, jejich matka tam také žije.

Michaláková i její rodina si stěžují na to, že hochy nemohou vídat. Mladšího syna viděla matka naposledy loni v srpnu, staršího před více než dvěma lety. Chlapec podle norských úřadů o setkání nestojí. Podle podporovatelů o kontakt usilují neúspěšně od roku 2012 i příbuzní. Nyní sociální úřad zamítl dědečkovu žádost kvůli tomu, že by schůzka v době soudního jednání znamenala pro děti další stres.

Právě k nemožnosti vídat syny směřují výhrady českého státu, který využívá u norského soudu na podporu Michalákové takzvaného písemného podání ve veřejném zájmu. Poukazuje v něm hlavně na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti.

Norská strana se ke kauze od počátku nevyjadřuje. Norské velvyslanectví ale už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc "na základě všech relevantních informací" a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti nemohou "reagovat na nesprávná tvrzení". Podle některých médií a expertů není možné si na případ udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Podle některých ochránců dětských práv se nyní upřednostňuje zájem matky nad zájmem hochů.

Do kauzy se zapojili někteří čeští ministři, premiér či šéf Sněmovny. Jednali se svými protějšky. Česko poslalo Norsku diplomatické nóty. Prezident Miloš Zeman se chystá předložit návrh mezistátní smlouvy o spolupráci při řešení případů odebírání dětí.

Foto: archiv

Autor: ČTK