Kauzu Hitlerových projevů smějí řešit bývalí členové KSČ

25.04. 10:34 | Autor: ČTK

Dovolání v kauze knižního vydání projevů Adolfa Hitlera mohou řešit soudci Nejvyššího soudu, kteří byli před listopadem 1989 členy komunistické strany. Ústavní soud odmítl stížnost nakladatelství Guidemedia, která poukazovala na jejich možnou podjatost. Podle Ústavního soudu nelze "bez dalšího dovozovat podjatost soudců z pouhého jejich členství v KSČ před rokem 1989".

Usnesení zveřejnil na svém blogu právní aktivista Tomáš Pecina. Autenticitu potvrdila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.

Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v kauze Hitlerových projevů obdržel už v červnu 2015. Nyní by o něm mohl konečně rozhodnout. Důvodem k vyloučení soudců by podle ÚS byl pouze evidentní vztah k projednávané věci dosahující takové povahy a intezity, že by zjevně nedokázali nezávisle a nestranně rozhodnout. Nic podobného se prý v kauze nezjistilo.

"Výtky stěžovatelky (Guidemedia) mají pouze obecný charakter, váží se především ke komunistické ideologii a jejímu údajně vyhraněnému vztahu k německému nacionálnímu socialismu. Z bývalého členství jmenovaných soudců v KSČ dovozuje pak automaticky jejich inklinaci ke komunistickému světovému názoru," stojí v usnesení.

Podle ÚS je ale obecně známé, že členská základna KSČ nebyla homogenní, do strany lidé vstupovali nejen čistě z ideologických důvodů, ale i z jiných pohnutek. Pro některé bylo členství faktickou podmínkou pro výkon povolání, jiní chtěli dosáhnout lepšího společenského postavení.

V kauze Hitlerových projevů čelili Pavel Kamas, Lukáš Novák a Stanislav Beer obžalobě ze schvalování genocidy. Obžaloba směřovala také proti vydavatelství. Městský i Krajský soud v Brně ale všechny aktéry osvobodily. Nejvyšší státní zástupce reagoval dovoláním, o kterém měl rozhodnout senát ve složení Jan Bláha, Milada Šámalová a Věra Kůrková. Podle seznamu publikovaného ministerstvem spravedlnosti byli všichni před rokem 1989 členy KSČ.

V námitce podjatosti poukazovalo nakladatelství na to, že knižní vydání Hitlerových projevů představuje specifickou právní materii a že rozhodnutí by mohlo být ovlivněno politickou inklinací soudců. Ideologie německého nacionálního socialismu stála vždy k ideologii komunistické v nejostřejší opozici, stálo v neúspěšné námitce.

Lidem, kteří se na vydání Hitlerových projevů podíleli, hrozilo až deset let vězení. U brněnských soudů uváděli, že genocidu neschvalují a vydáním projevů jen čtenářům předložili historické dokumenty. Obžaloba knize vytýkala to, že kromě autentických projevů obsahuje také průvodní texty, které se dostatečně nedistancují od idejí nacionálního socialismu a Hitlerových slov a činů.

Před soudem v minulosti stanul také vydavatel Hitlerovy knih Mein Kampf. Nejprve dostal podmíněný trest, nakonec jej Nejvyšší soud v březnu 2005 zprostil viny.

Foto: ČTK/Fotobanka ČTK/Horázný Josef,Štěrba Martin

Autor: ČTK