Kauza plzeňských práv byla největší aféra českého polistopadového školství

17.09. 08:45 | Autor: ČTK

Výběr informací o aféře kolem podezřelého studia na plzeňské právnické fakultě, která vypukla před 15 lety zveřejněním článku v Lidových novinách o opsané dizertační práci proděkana fakulty Ivana Tomažiče:

- Největší polistopadová aféra českého vysokého školství začala 19. září 2009, když Lidové noviny (LN) upozornily na to, že proděkan Fakulty právnické Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni Ivan Tomažič opsal desítky stran ve své dizertační práci, kterou obhájil v roce 2006. Jeho školitelem byl druhý proděkan právnické fakulty Milan Kindl a oponentem práce její děkan Jaroslav Zachariáš. Textová analýza ukázala, že i Zachariášův oponentský posudek je plagiát.

- Děkan Zachariáš vzápětí přišel s vysvětlením, že Tomažičova dizertační práce byla vyrobena záměrně jako plagiát a měla pomoci odhalit člověka, jenž z fakulty vynáší interní věci. V říjnu téhož roku zase řekl, že údajný plagiát vznikl jako žert a do knihovny se dostal omylem.

- Redaktor LN Tomáš Němeček podal trestní oznámení pro podezření z porušení autorského zákona, případem se začala zabývat plzeňská policie. Zachariáš v září 2009 rezignoval na funkci děkana a odstoupil i z čela Ústavu státu a práva Akademie věd, který mimo jiné zpracovává právní posudky pro stát. Vedením plzeňských práv byl pověřen pozdější ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, v listopadu téhož roku byl zvolen děkanem fakulty. Proděkani Tomažič a Kindl se vzdali svých funkcí a spolu se Zachariášem fakultu opustili.

- Poměry na škole začala šetřit akreditační komise, jež schvaluje vysokoškolské vzdělávací programy, které předsedala politoložka Vladimíra Dvořáková. Ukázalo se také, že asi 400 lidí fakultu absolvovalo možná nestandardně rychle, mimo jiné desítky policistů, a přidaly se i problémy s přijímacím řízením. Na plzeňská práva se dostali například i studenti, kteří nesplnili potřebnou bodovou hranici pro přijetí. Ministerstvo školství (MŠMT) rozhodlo v kauze podat trestní oznámení a na ZČU poslalo žádost o přezkum diplomů.

- Etická komise zveřejnila v listopadu 2010 zprávu z níž vyplynulo, že za skandály na právech v Plzni má zásadní odpovědnost bývalé vedení, tedy Kindl, Zachariáš a Tomažič. Jednali neeticky, když umožnili některým studentům absolvovat studium i získat titul nestandardní cestou. Svou funkci ale neplnil ani akademický senát fakulty, odpovědnost mělo také vedení ZČU a její senát. V červenci 2012 bylo vyšetřování kauzy zastaveno, policie nenašla dostatek důkazů.

- ZČU zahájila se 66 držiteli titulu Bc., Mgr., JUDr. a Ph.D. správní řízení a v létě 2011 odebrala diplom 12 absolventům práv. V sedmi případech se jednalo o titul magistr, ve třech o titul JUDr., po jednom bakaláři a Ph.D. Někteří postižení se ovšem kvůli rozhodnutí univerzity obrátili na soudy, mezi nimi například podnikatel Jan Harangozzo. V únoru 2018 ale Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že Harangozzo není řádným absolventem práv.

- ZČU však nezrušila diplom žádnému absolventovi placeného celoživotního vzdělávání, jímž prošlo přes 300 studentů především z řad policistů, hasičů, pracovníků vězeňské služby a celníků, a jehož absolventi hojně přecházeli do tříletého bakalářského studia. Kauza plzeňských práv také vedla v roce 2016 k přijetí novely vysokoškolského zákona, podle níž je možné do tří let od ukončení studia odebrat vysokoškolský titul, školy k tomuto kroku zatím přistupují zřídka.

- Kvůli sporům o směřování fakulty ji v létě 2011 opustilo 29 ze 138 pedagogů. V listopadu 2011 MŠMT odňalo plzeňské právnické fakultě akreditaci doktorského studijního programu. Ministerstvo zároveň pozastavilo fakultě oprávnění konat státní rigorózní zkoušky a udělovat titul JUDr. V roce 2012 přišla na jeden akademický rok také o akreditaci pětiletého magisterského oboru a škola nemohla přijímat nové studenty.

- V červenci 2013 potvrdilo MŠMT plzeňským právům akreditaci pětiletého magisterského programu a už od 1. září téhož roku začala fakulta přijímat nové studenty. Akreditaci doktorského programu získala fakulta v roce 2015 a po dlouhé době se tak stala skutečně plnohodnotnou. Národní akreditační úřad pro vysoké školství pak fakultě v září 2018 prodloužil akreditace studijních oborů na maximální možnou dobu deseti let.

- Potížím s akreditací čelila plzeňská právnická fakulta znovu v dubnu 2022, když Národní akreditační úřad (NAÚ; po novele VŠ zákona v roce 2016 nahradil dřívější Akreditační komisi) zjistil nedostatky v nastavení přijímacích zkoušek. Fakulta zvýhodňovala absolventy programu celoživotního vzdělávání na úkor uchazečů, kteří u přijímací zkoušky dosáhli lepších výsledků. V některých případech fakulta podle kontrolorů navíc zvýhodnila i zájemce, kteří program celoživotního vzdělávání ve stanovené lhůtě ani nedokončili.

- Škole hrozilo omezení akreditace, koncem července 2022 ale NAÚ správní řízení k omezení akreditace magisterského studijního programu Právo a právní věda zastavila. Plzeňská práva totiž od následujícího akademického roku ukončila program celoživotního vzdělávání, který nabízela od roku 2010 a absolvovaly ho stovky studentů.

Foto: archiv , TYDEN

Autor: ČTK