Knihovna místo "Pakulu"? Návrh budí rozpaky

29.04. 08:00 | Autor:

Myšlenku šéfa Národní galerie Milana Knížáka, aby nová budova Národní knihovny stála na místě pražského Kongresového centra, neberou odborníci zatím moc vážně. Mnozí věří, že nápad nepřežije konec týdne. Přesto primátor Pavel Bém na schůzku s oponentem Jana Kaplického kývl.

Odborníkům se však nápad Milana Knížáka nelíbí. "Ne" přestavbě Kongresového centra říká projektant Jaromír Šišma, který stál u jeho zrodu. Předělat centrum na knihovnu je podle něj sice možné, za dobrý nápad to ale nepovažuje. "Byla by to obrovská škoda," říká Šišma. "Budova nemá v Česku obdoby. Je tam jeden z pěti nejlepších akustických sálů na světě a vůbec má jedinečné technické a bezpečnostní vybavení," dodává.

ČTĚTE TAKÉ: Kongresové centrum: nové místo pro Národní knihovnu

Nápad se nepozdává ani prezidentu Obce architektů Olegu Hananovi. "Přestavět jde všechno, je však otázka, zda je to moudré a v tomto případě ekonomické," míní Hanan. Pokud by se ovšem přeci jen radní dohodli, že chtějí z někdejšího Paláce kultury udělat knihovnu, rekonstrukce je možná. "Levněji by ovšem vyšlo, pokud by se pro účely knihovny přestavěla budova, kde momentálně sídlí hotel Holiday Inn, který ke komplexu centra patří," říká otec „Pakulu" Šišma.

Naopak nadšen je Knížákovou myšlenkou architekt Jaroslav Trávníček, spoluautor Paláce kultury. Stavba podle něj potřebuje novou funkci a jedna z největších ocelových konstrukcí v Praze umožňuje jednoduše měnit dispozici stavby. Výhodou objektu je také obrovský prostor - dvakrát větší než návrh Jana Kaplického. "Jako architekt jsem nadšen," řekl Trávníček.

ČTĚTE TAKÉ: Změna: Kaplického knihovna by mohla stát na Vyšehradě

Naopak rezervovaně se ke Knížákovu nápadu staví předseda představenstva společnosti Kongresové centrum Praha a poslanec ODS Jan Bürgemeister. Případné rušení paláce je podle něj zapotřebí důkladně zvážit. "Praha nemá jiný tak velký kongresový sál a v momentě, kdy by se tato debata měla vést vážně, tak se musí vést taky o zachování podnětů pro kongresovou turistiku, která je pro státní kasu velmi zajímavá," varuje Bürgemeister před ukvapenými závěry.

Chtějí zabít Kaplického návrh

Ani knihovníci nejsou nadšeni. "Když jsme uvažovali o budově pro knihovnu, zvažovali jsme rekonstrukci některé z pražských budov. Knihovna má ale přísné požadavky na statiku a opravdu nevím, jestli by zrovna Kongresové centrum parametry splňovalo," zlobí se šéf Národní knihovny Ježek. Knížákův plán mu připadá hodně drahý. "Už jen oddlužit tu budovu přijde město na spoustu peněz," říká Ježek. Kongresové centrum je totiž ztrátové.

Pražský "Pakul"

byl postaven na přelomu 70. a 80. let minulého století

provoz zahájen XVI. sjezdem KSČ v roce 1981

v roce 1985 v něm Michail Gorbačov informoval o výsledcích sovětsko-amerického jednání

na konci roku 1989 se tu při společném setkání sešli zástupci OF s tehdejšími špičkami KSČ

v roce 2000 se KCP dočkalo modernizace, především kvůli zasedání Mezinárodního měnového fondu; o dva roky později se tu konal summit NATO

Monstrózní přípravy na zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky si před lety vyžádaly zhruba třímiliardovou investici a dosud se nepodařilo centrum z dluhů dostat. Milan Knížák si však přesto za svým návrhem stojí a primátora Béma přesvědčil, aby se s ním kvůli tomu sešel. Jejich první schůzka k tématu, která se uskutečnila v pondělí odpoledne, však neměla žádný konkrétní výstup.

Stanice metra C: Národní knihovna

"Dovedu si představit, že by to nestálo víc než stavba celého chobotnice," myslí si Knížák.

S návrhem přestavět KCP na knihovnu přišel šéf NG Milan Knížák. Kongresové centrum je podle něho ukázkou špatné architektury na vynikajícím místě. Poukazuje na to, že udržování "nefunkčního domu" stojí spoustu peněz. Přestavbou budovy na Národní knihovnu by se podle něj vyřešily hned dva problémy: Prahu hyzdící centrum by se změnilo v dobrou architekturu a sloužilo by. A vynaložené peníze by měly smysl.