Vyjádření šéfredaktora Týdne

Ministr financí Miroslav Kalousek během pár hodin dokázal vypustit dvě naprosto odlišná tvrzení. Ve středu večer vlastnil jakousi nahrávku, ve čtvrtek už ji nikdy neměl a nemá. To, zda nahrávku pan Kalousek má, či nikoliv, je mi v zásadě jedno, protože jsem na jednání šéfredaktorů byl a kdyby o to stál, klidně mohl přijít i on. Podstatná je pro mne jiná věc.

Ministr vlády České republiky se přiznal ke lži. V současné ekonomické situaci je důvěra ve vrcholné představitele vlády velmi cenným artiklem, který může pohnout cenami na burze, úrokovými sazbami a v případě nedůvěry zásadně ohrozit vývoj v ČR. Po prohlášeních Miroslava Kalouska si nemůžu odpustit otázku, zda pan ministr lhal včera, nebo dnes, nebo třeba i v dalších, pro osud Česka daleko důležitějších věcech.

Druhá a zásadní věc je případné pořízení té nahrávky. Pokud existuje, pak ten, kdo si ji objednal a ten, kdo instaloval nahrávací zařízení, se kromě útoku na svobodu slova dopustil i řady trestných činů. A to by měla prošetřit policie. 

                     František Nachtigall

Mladá fronta, Lidové noviny a Blesk zveřejnily informaci, že disponuji "tajnou nahrávkou" ze setkání šéfredaktorů řady českých médií. Rád bych proto veřejnosti vysvětlil, jak tato informace vznikla. Žádnou nahrávkou nedisponuji a žádná  nahrávka neexistuje (alespoň o žádné nevím). Disponoval jsem pouze kusými a neověřenými informacemi,  že šéfredaktoři řady českých deníků se scházejí, aby koordinovali mohutnou mediální kampaň proti penzijní reformě, zejména pak proti sjednocování sazeb DPH, které by výrazně ovlivnilo zisk jejich vydavatelů. Abych si tuto informaci ověřil, dovolil jsem si v soukromém telefonickém rozhovoru celkem průhlednou mystifikaci vůči šéfredaktorovi MF Dnes Čásenskému.

Z jeho reakce jsem si svoje informace nejen ověřil, ale získal i zajímavé podrobnosti z uskutečněné schůzky. To, že šéfredaktoři MF Dnes a LN v obavách před avizovaným zveřejněním nahrávky zahájili obrannou bubnovou palbu a soukromý telefonní rozhovor zveřejnili, už byl  bonus, který jsem neočekával. Jsem ale velmi rád, že tak učinili. Veřejnost by měla vědět, že veřejná diskuze o penzijní reformě je zásadním způsobem ovlivněna ekonomickými zájmy vydavatelů novin. Ve veřejném prostoru tak dochází k paradoxní situaci: některé tituly, které léta oprávněně kritizují politickou reprezentaci za to, že nepřesouvá zdanění práce do nepřímých daní, dnes proti tomu protestují. Důvod je jediný: vydavatel si spočítal dopad tohoto opatření do své ekonomické bilance a zavelel k opačným názorům.

V žádném případě jsem se nedopustil (jak se vyjádřil šéfredaktor LN Balšínek) útoku na svobodu tisku. Je naopak na zváženou, zda skutečným útokem na svobodu tisku není řízení veřejné diskuze tak, aby byly upřednostněny zájmy vydavatelů novin, ve kterých diskuze probíhá. Ekonomické výsledky vydavatelů jsou jistě důležitým argumentem a já ho nezpochybňuji. Česká vláda má však za povinnost zajistit dlouhodobou finanční stabilitu důchodového systému pro všechny dnešní i budoucí seniory. V tom se zjevně zájmy vlády a některých šéfredaktorů budou výrazně rozcházet.

                                         Miroslav Kalousek, 10. března 2011