Kajínek chystá novou knihu. O čem bude?

Poté, co se na doživotí odsouzený Jiří Kajínek v úterý 23. května dostal z vězení (na základě udělení milosti od prezidenta Miloše Zemana), jeho první kroky vedly do Prahy. Nyní se nachází v Brně, kde s ním promluvili i reportéři ze zpravodajské relace NAŠE ZPRÁVY z TV Barrandov. 

Jak na vás reagují lidé?

Velice dobře, pozitivně. Za celou dobu jsem nezaznamenal žádný negativní poznatek. Nikde. I když jsme byli v Praze a i když jsme teď chvíli tady (v Brně), musím říct, že lidé jsou skvělí.

Nikomu nevadí, že jste odsouzený dvojnásobný vrah?

Neslyšel jsem o nikom, ba naopak - lidé říkají: "Vy nejste vrah." Že vy mě jmenujete jako vraha, na to máte právo, protože jsem stále odsouzený za vraždu. Ale lidé, kteří mají mozek v hlavě a nastudují si ten případ, dojdou k závěru, že to odsouzení je podivné. Nebudu tvrdit, že musejí říkat, že jsem nevinný. Ale já se setkávám právě s reakcemi, kdy lidé říkají: "Vy jste nevinný, my tomu věříme" nebo "Jsme o tom přesvědčeni". A nebo "Pokud jste byl vinný, tak jste neměl dostat doživotí."

Fotí se s vámi? Jak probíhá komunikace?

Požádají mě o společnou fotku. Popřejí mi, řeknou, že mi fandili a tak. Ty obavy, že to nezvládnu a že to bude strašný tlak, takové obavy nemám, podle mě to je v pohodě.

Kolik jste třeba dneska udělal s nimi fotek?

Nepočítám to. Já se nefotím, fotí si mě ostatní.

Tak alespoň přibližně. Bylo jich deset? Sto? 

To nepočítejme, to není podstatné.

Dostal jste například jídlo na účet podniku?

Byl jsem v restauraci, kde jsem dělal rozhovor, a majitel restaurace mi nabídl samozřejmě jídlo a tak dále, takže ano.

Jak probíhá váš život po propuštění na svobodu?

Zařizoval jsem různé věci. Třeba účet. Musel jsem si také koupit telefon. Mám ho ukázat? Mluví se o tom, že jsem neschopný vyrovnat se novými technologiemi, tak snad to nebude tak hrozné.

Už nemáte na sobě zelené tílko...

Koupil jsem si nové tričko, ale všechno má svůj čas. Vidím to na zítra.

Že jste si vzal zelené tričko při výstupu z vězení, to byl úmysl, nebo náhoda?

To byla náhoda. Samozřejmě.

Asi víte, jaký jste způsobil zeleným tričkem poprask. Už jste si všiml?

Něco málo jsem viděl, ale jinak jsem si ničeho nevšiml.

Vy teď nesmíte spáchat žádný trestný čin, jinak půjdete zpátky do vězení ...

To není pravda. Je to tak, že podmínka znamená, že nesmíte spáchat trestný čin. Když tady vyjedu s autem a omylem vrazím do popelnice, tak nikdo neřekne "Půjdeš na doživotí do vězení". To by bylo hodně hloupé. Je to tedy tak, že Krajský soud v Plzni bude číhat a číhat a až se k němu dostane informace, že jsem spáchal nějaký trestný čin, tak o tom trestném činu bude informovat ministerstvo, které bude informovat prezidenta a teprve prezident rozhodne, jestli jsem spáchal něco takového, že musím jít do vězení...

Ptají se vás hodně lidí, jaká byla první noc se ženou po 23 letech?

Do toho nikomu nic není. Já se taky neptám někoho na první noc.

Vězeňství jste nazval Potěmkinovou vesnicí.

Je to ještě horší. Přijde čas, kdy to budu vysvětlovat. Čekají mě další rozhovory, věci budu formulovat přesně. Jsou lidé, kteří se na mě dívají a říkají "Jaký Potěmkin"? Při vašem vzdělání víte, o co jde. Je to o předstírání, oblbování novinářů, veřejnosti, tvrzení něčeho, co není pravda. Vězni se nemohou bránit. Není to o tom, že bych chtěl, aby vězni byli jako beránci. Aby je ve vězení hýčkali. Ne, vězni mají být ve vězení, to je v pořádku. Ale vězení má být o ztrátě svobody, ale ne o ponižování lidské důstojnosti. To, co se děje ve vězeních, je úsměvné. Jen do té doby než to zažijete vy. Až to zažijete, zjistíte, že vás někdo nutí dělat opravdu stupidnosti - že máte nahý dělat dřepy před nějakým bachařem, který si myslí, že tímto způsobem něco odhalí. Nic se tím neodhalí. Je to ponižování lidské důstojnosti. Já bych to mohl rozebrat, říct vám detaily, ale na to dojde. Všechno přijde.

Psal jste si poznámky, napíšete paměti?

Nepotřebuji si psát poznámky, mám hlavu. Samozřejmě mám připravenou další knihu, která bude právě o vězeňství, o justici a tak dál. Já jsem vydal knihu, možná jste o ni už slyšeli, jmenuje se Jiří Kajínek - Můj život bez mříží. V této knize jsem nemohl jmenovat lidi přímo, protože nakladatel, který knihu vydával, se obával žalob. Tak ať žalují mě a já pak budu rád u soudu - ať nám někdo dokáže, že to, co říkám, není pravda. Je to pravda, proto mě taky nikdo nemohl napadnout a říct "Ten Kajínek lže, je to dvojnásobný nájemný vrah, protože soud ho odsoudil." To je jedna věc.

* Co viděl a zažil ve vězení?

* Jak se chová vězeňská služba? 

* Jaký je největší trest ve věznici?

* Co platí pravidla pro doživotní vězně?

Podívejte se na celý rozhovor s Jiřím Kajínkem, který byl odvysílán ve zpravodajské relaci NAŠE ZPRÁVY na TV Barrandov.  

Čtěte dále

další zprávy