Julínek se chlubí úsporami. Je opravdu čím?

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek může být spokojený. Návštěv u lékaře ubývá, pojišťovny šetří, pacienti přidali z vlastních kapes do zdravotnictví miliardu korun. Zdravotnická idylka však nemusí mít dlouhého trvání.

Odvahu ministrovi zdravotnictví rozhodně nelze upřít: odstartoval reformy krokem, který nemůže být populární, totiž poplatky u lékaře. Zdůvodnil je nutností omezit ve zdravotnictví plýtvání. Kvůli přehlednosti systému nedal téměř nikomu výjimky z placení.

ČTĚTE TAKÉ: Poplatky po čtvrt roce: lidé vydali víc než miliardu korun

Co přinesly tři měsíce poplatků
- vypsaných receptů ubylo o 40 procent
- na lécích se ušetřilo 1,75 miliardy korun (20 procent)
- pobyty v nemocnici se zkrátily o 9 procent
- ke specialistům chodí o 28 procent méně pacientů, k zubařům o 8 procent (srovnání pro praktické lékaře není možné provést)
- pohotovostem ubyla skoro polovina návštěvníků (45 procent)
- pojišťovny ušetřily přes 2,6 miliardy korun (nemocnice, léky, ambulantní specialisté)
- na poplatcích se vybrala víc než miliarda
ambulantní lékaři	420 mil.
recepty	456 mil.
pohotovost	30 mil.
nemocnice	126 mil.

Po třech měsících jejich vybírání vítězoslavně oznámil, že regulační efekt funguje: pacienti ubývají ve všech ordinacích. "Máme na pacienty více času," pochvaluje si i mluvčí sdružení praktiků Jan Jelínek. Pojišťovny ušetřily stamiliony korun, většinu z toho na poplatcích za léky, kterých nyní lékaři předepisují skoro o polovinu méně.

Z údajů by se mohlo zdát, že nejvíc na reformě vydělali lékárníci. Jejich zisky z poplatků však z větší části kompenzuje snížená marže, celkově jejich zisky ve srovnání s minulými roky spíše klesají. Prodávají totiž méně léků a pacienti při nákupu "za svoje" volí nejlevnější preparáty.

Vydělali naopak někteří pacienti. Už dnes pojišťovny evidují na dvě stě lidí, kteří na započitatelných doplatcích zaplatili víc než pět tisíc korun - peníze zaplacené nad tento strop budou pojišťovny pacientům vracet. Tisíce měsíčně za léky dávají například někteří lidé se schizofrenií, alergiemi, migrénami či poruchami trávicího procesu. Vydělali i lékaři a nemocnice, kterým poplatky zvýšily příjem. 

Kolik se ušetří?

Nedá se čekat, že by za celý rok 2008 pojišťovny ušetřily deset miliard - první čtvrtletí bylo extrémem, podobně jako první měsíce po zavedení bodového systému na silnicích. Později si pacienti na poplatky zvyknou a začnou opět čerpat víc péče. Zkušenost ze Slovenska "houpačku" potvrzuje, počet návštěv u lékaře se tam po několika měsících usadil asi na 90 procentech stavu před reformou.

"Očekáváme, že v následujících měsících budou úspory asi o třetinu nižší," domnívá se Pavel Vepřek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny pro strategii a rozvoj. Úspory pojišťoven sníží i peníze, které se budou vracet pacientům s překročeným pětitisícovým limitem. Jen VZP odhaduje, že svým pojištěncům vrátí jednu až jednu a půl miliardy.

Bojí se pacienti? Nevíme

Z čísel, která jsou k dispozici, zatím nelze vyčíst, jestli se léčení vyhýbají jen simulanti, nebo zda poplatky odrazují i lidi, kteří by péči potřebovali. Zatímco Vepřek se domnívá, že těchto lidí bude minimum, podle zdravotnického experta KDU-ČSL Petra Fialy to může být jev rozšířený; Fiala naopak bagatelizuje zneužívání praktických lékařů.

Pravda je zřejmě uprostřed obou názorů. Například obyvatelé domovů pro seniory upozorňují, že mnoha z nich na poplatky u lékaře nezbývá - důchodce přitom podle zákona nemůže být v hmotné nouzi, takže nemá nárok na osvobození od poplatků, ani když má na živobytí pár korun.

Všichni proti poplatkům

Zatímco ministr zdravotnictví je spokojen, jeho práce je torpédována ze všech stran. Průzkumy veřejného mínění se celkem logicky obrátily proti poplatkům, před křížovou palbou ČSSD a KSČM je musel hájit před Ústavním soudem i premiér Mirek Topolánek a kritice čelí poplatky i v koalici.

Zatímco jejich plošné zavedení v rámci reformního batohu loni menší koaliční strany odhlasovaly bez větších námitek (proti byl pouze lidovec Ludvík Hovorka), před blížícími se krajskými volbami se zelení a lidovci předhánějí v návrzích na osvobození svých voličů. Nejradikálnější návrhy požadují, aby neplatili senioři ani děti, aby se neplatilo u praktiků, zubařů, gynekologů a psychiatrů a aby se poplatkový strop lišil podle příjmů.

Najisto se dá počítat s osvobozením obyvatel ústavů a dětí - u těch se bude vyjednávat jen o věkové hranici, návrhy se pohybují od tří do osmnácti let. O všem dalším bude muset svést koalice tuhý boj, který bude muset rozhodnout až jednání koaličních špiček - podobně jako se to stalo v případě dalších Julínkových reformních zákonů.

VÍCE V ČLÁNKU: Julínek protlačil reformu kolotočem jednání

Návrhům na změny doplatkového stropu podle příjmů se ministerstvo brání, zákon na ochranu osobních údajů neumožňuje sdílení dat pojišťoven a třeba finančních úřadů - lidovci proto navrhují i možnost, že by lidé své příjmy pojišťovně sdělovali čestným prohlášením.

Foto: ČTK, Profimedia, Jan Schejbal

Čtěte dále

další zprávy