Julínek chystá univerzitní nemocnice. I bez univerzit

04.02. 09:00 | Autor:

Ministerstvo zdravotnictví horečně pracuje na změnách pražských a brněnských nemocnic. Od ledna 2009 by se měly změnit v univerzitní, konkrétní kroky ale zatím nejsou dojednané s nemocnicemi ani s vysokými školami. Ministerstvo ale chce plánovaný termín stihnout.

Před rokem se v programovém prohlášení vlády objevila poměrně nenápadná informace o tom, že by v Česku měly vzniknout univerzitní nemocnice. O dva měsíce později ministr Tomáš Julínek zveřejnil první konkrétní záměr: brněnská Úrazová nemocnice se má přestěhovat do Bohunic a sloučit s fakultní nemocnicí. Změny, které čekají Prahu, ministerstvo oznámilo v dalších měsících. Podle ředitelů některých nemocnic ale do 1.1.2009 nelze změny stihnout.

Slučovací revolta

Největší odpor projevili Miloš Janeček, ředitel brněnské Úrazové nemocnice, a Pavel Klener, ředitel pražského Ústavu hematologie a krevní transfúze. Shodně ministrovi vyčetli, že je na možné slučování s fakultními nemocnicemi neupozornil, že nemá rozhodnutí podložené ekonomickými analýzami a že za reformními akcemi může stát zájem o lukrativní budovy v centru města. Oba ředitelé už dnes řediteli nejsou, po několika dnech od svého vystoupení museli křesla opustit.

Schéma chystaného slučování brněnských nemocnic. Miloš Janeček přitom tvrdí, že pokud by ministerstvo mělo plán sloučení podloženo kvalitním projektem a dokázalo si záměr obhájit, změně by se nebránil. "Podobnou analýzu ale nikdo neviděl," stěžuje si Janeček, který chce na chystané zrušení nemocnice upozorňovat i ve volební kampani - na podzim bude za ČSSD kandidovat do Senátu.

Podobné námitky ale mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt nepřipouští, podle něj stát určitě ušetří. "Stát totiž vždycky bude přispívat svým nemocnicím na investice, a pokud ubudou náročné staré budovy, ušetří se tím," oponuje Janečkovi. Dodává také, že se zaměstnanci „úrazovky" o práci bát nemusí: někteří najdou práci v Bohunicích, jiní se mohou uplatnit v jiných brněnských nemocnicích.

Ilustrační foto O záměru některé lékaře propustit ale neví ani současný ředitel úrazové nemocnice Petr Svoboda. "V této chvíli to vypadá, že se podaří prosadit mou původní ideu a že přejdou všichni zaměstnanci, snad s výjimkou lékařské služby první pomoci," napsal na dotaz TÝDEN.CZ.

Svoboda také připustil, že jeho zaměstnanci jsou z nejisté budoucnosti nervózní a například některé specializované sestry už nemocnici opustily. Podle bývalého ředitele Janečka ale mají desítky zdravotníků připravené výpovědi. Odchodem zkušených zaměstnanců vyhrožují i odboráři v hematologickém ústavu.

Opatrný optimismus

Ostatní nemocnice a ústavy se na sloučení připravují klidněji. Například sloučení Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie s Fakultní nemocnicí u svaté Anny je logické, centrum totiž sídlí přímo v budově pronajaté od nemocnice. "Před spojením je třeba dořešit ekonomickou stránku, aby naši zaměstnanci nemuseli ‚doplácet‘ na současné dluhy nemocnice," připomíná ředitel centra Petr Němec. Konkrétní jednání o průběhu slučování ale podle něj zatím neprobíhají.

Schéma chystaného slučování pražských nemocnic. Na sloučení do univerzitní nemocnice se chystají i Thomayerova nemocnice, IKEM a Endokrinologický ústav, jejich ředitelé se ale bojí, aby se slučování neuspěchalo. Jen zrekonstruovat prostory, do nichž by měl Endokrinologický ústav v Krči přesídlit, potrvá šest až osm měsíců. "Je málo pravděpodobné, že bychom stihli vše během tohoto roku," domnívá se ředitel Thomayerovy nemocnice Karel Filip.

Konkrétnější termíny nemá ani mluvčí Cikrt. "Do konce února nebo nejpozději března bychom rádi představili přesnou představu toho, k jakým změnám dojde v pražském zdravotnictví," říká mluvčí a dodává, že změny, k nimž dojde v Brně, jsou už celkem jasné.

Univerzity můžeme obejít

Univerzitní nemocnice budou akciové společnosti, v nichž bude mít stát dvě třetiny akcií a univerzity třetinu s blokačním právem. Tento ministerský plán ale budí odpor některých koaličních politiků i zástupců univerzit. Zejména rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, jehož škola by měla převzít téměř všechny univerzitní nemocnice, varuje, že univerzita nemůže garantovat kvalitní vzdělání pro mediky, pokud bude mít v nemocnici jen menšinový vliv.

Budova IKEM. Podle rektorů vysokých škol by bylo lepší, kdyby univerzitní nemocnice měly speciální veřejnoprávní status a nebyly "běžnými" akciovkami. "Současná situace ve fakultních nemocnicích má celou řadu problémů, ale než zavést akciové společnost s naším třetinovým podílem, to radši neměňme nic," vyjadřuje Hampl postoj, který prý sdílí většina akademiků.

Tomáš Cikrt nesouhlasí. "Je horší vymýšlet narychlo zákon, který by zavedl novou právní formu, než využít toho, co už náš právní řád zná," hájí akciové společnosti. A dodává, že o změnách se jedná už od devadesátých let, konzervativní zdravotníci ale jejich realizaci vždycky zabránili poukazem na to, že je třeba dlouze jednat. "Každý řekne, že je změna potřeba. Ale jen tehdy, pokud se nedotkne zrovna jeho," obhajuje radikální kroky ministerstva.

Pokud by se nepodařilo s rektory dohodnout, je prý ministr zdravotnictví připraven věc vyřešit i bez vysokých škol. "Vznikly by státní akciové společnosti, v nichž by mělo ministerstvo stoprocentní podíl a vzdělávání studentů by bylo upraveno smlouvami," vysvětluje Cikrt, jaký alternativní návrh by ministerstvo mohlo poslancům nabídnout.

Grafika: TÝDEN.CZ, foto: profimedia.cz, Tomáš Nosil, Robert Sedmík