Jonákův dobrý přítel: Ivana odposlouchávali. A mocní si oddechli

28.02. 16:18 | Autor: Jakub Kvasnička

Ivan Jonák a Filip Turek na společné večeři.

Když vyšel před dvěma lety Ivan Jonák z vězení, neměl nic. Filip Turek, podnikatel, sběratel aut a prezident středoevropského Jaguar Clubu, byl jedním z mála lidí, kteří mu pomáhali. Psychicky i finančně. "Hodně dodnes stále vysoce postavených osob si jeho smrtí oddechlo," říká Turek v rozhovoru pro TÝDEN.CZ.

Jezdili spolu kabrioletem po Praze a dlouhé večery Turek poslouchal Jonákovy neuvěřitelné historky z jiné doby, z divokých devadesátek. "Pro mnoho lidí pořád mohl být nepohodlný," naznačuje Turek.

Chcete tím zpochybnit policejní informace o smrti zaviněné těžkou cukrovkou?

Do jaké míry byl zabit přímo, neumím odhadnout, rozhodně byl sledován, odposloucháván a jeho smrtí si oddychlo velké množství dnes stále vysoce postavených osob. Ivan minimálně zemřel vinou systému, díky kterému byl okraden o ohromný majetek a prožil nepředstavitelnou dobu v záměrně nepřijatelných podmínkách, to se přímo podepsalo na Ivanově celkovém stavu.

Jonák věděl "něco" na hodně lidí. A neměl peníze. Nezkoušel těchto informací nějak využít?

Jak to myslíte?

No jestli třeba někoho nevydíral.

Nezneužíval informací, které měl, ale kdyby to udělal, divilo by se mnoho lidí. Je pravda, že strach z jeho informací v určitých sférách vlivu opravdu reálný byl a je i po jeho smrti.

V poslední době se o Jonákovi moc nepsalo... Co vlastně dělal? Pracoval? Snažil se nějak vydělat peníze?

Přišlo mi, že spíše poslední dobou relaxuje doma, klasicky hodně čte, možná píše a je u sebe ve společnosti přátel a mladých dívek jako vždy. Nikdy nepřestal věřit a snažit se o znovuzrození Discolandu.

Jak pravděpodobná je sebevražda?

Přemýšlel o ní pouze po propuštění, ale velmi rychle si na zcela nové prostředí a posun do budoucnosti zvykl a začal si dokonale užívat života. Hrdost a sílu by na sebevraždu měl, ale nedávala by s jeho povahou smysl. Ivan přežil mnoho atentátů, přestřelek, nejtěžší kriminál, bezpráví, násilí mířené i proti jeho blízkým.

Nebral prý léky na cukrovku.

Je možné, že rezignoval na řešení svých zdravotních problémů, ale to je maximum.

Jak si budete Ivana Jonáka pamatovat vy?

Jako člověka, který se nikdy ničeho nebál, údajně jen jednou, ale ten příběh si nechám pro sebe. Dokázal přežít to, co si nikdo neumí představit, byl velmi společenský a v soukromí byl opravdový gentleman, filozof, znalec historie a její nedílná součást. Budu na Ivana vzpomínat jako na pravou legendu.

A otázka, která musí přijít na konec - udělal to? Nechal zabít svoji manželku?

Věřím, že to neudělal. Čtěte TÝDEN!