Je stresující vidět, jak 80letý strom naporcuje stroj za minutu

30.03. 13:31 | Autor: Pavel Baroch

Zpracování dřeva napadeného kůrovcem harvestorem.

Lidé si začali uvědomovat vážnost situace s kůrovcovou kalamitou často až tehdy, když přišli do svého "houbového" lesa, který ale najednou není. Chybějí některé orientační body v krajině, při průjezdu republikou nevěříme vlastním očím při pohledu na holé pláně. Co se vlastně děje v našich lesích a zda bude možné, se i v budoucnu ve Žďárských vrších ztratit, nám vysvětluje lesní rada Jan Sovák a hajný Jan Kesner ze společnosti Kinský Žďár, která hospodaří ve zdejších lesích.

Stojíme několik set metrů od Velkého Dářka. Místo, kde ještě před několika týdny stál vzrostlý smrkový les, nyní ovládl harvestor. Pojďme se ale vrátit úplně na začátek - proč nám vlastně lesy mizejí před očima?

Jan Sovák: Obrovský rozsah kalamity souvisí s předchozím obdobím extrémního sucha, kdy byly lesní porosty stresovány nedostatkem vláhy. Kůrovec jako hlavní kalamitní škůdce na smrku tu byl vždycky, ale les v přirozeném stavu se dokáže ubránit.

Jan Kesner: Lýkožrout smrkový, kterému říkáme kůrovec, nalétne do oslabeného stromu, kde se dále množí. Pokud bychom čerstvě napadené stromy nezpracovali, kůrovec by vyletěl a zničil další, zdravý les.

Kůrovcová kalamita ale není jedinou, která zdejší lesy zasáhla. Co předcházelo boji s kůrovcem?

Jan Sovák: Kůrovcovou kalamitu v takovém rozsahu jako dnes tu minimálně sto let nepamatujeme. Ve 30. letech 20. století zasáhla Žďársko a Novoměstsko větrná smršť, která způsobila rozsáhlé škody v objemech celkem cca 3,5 milionů m³ dříví. Když se budete dnes procházet v lese, existuje dost velká pravděpodobnost, že narazíte na osmdesáti- a devadesátileté smrky vysázené právě po této kalamitě. Z posledních let si nejspíš vybavíte větrné bouře Kyrill, Emmu nebo Martu. V současné době kůrovcové kalamity jsme v roce 2020 těžili 1,7násobek ročního objemu těžeb.

Je neuvěřitelné, s jakou rychlostí harvestor strom zpracuje. Vytěží jej, odvětví a rozřeže během jediné minuty. Proč využíváte právě tuto techniku a jak vlastně pracuje?

Jan Kesner: Díky harvestoru můžeme dřevo napadené kůrovcem mnohem rychleji zpracovat, a zabránit tak dalším škodám. Harvestor je stroj, který dřevo zároveň kácí, odvětvuje a rozřezává. Mozek harvestoru je v hlavici, kterou díky počítači v kabině ovládá operátor. Ten dostane od lesníka zadání zpracování dřeva do několika různých sortimentů, informace si přednastaví do počítače a hlavice harvestoru již sama dřevo naměří a nařeže. Dřevo rozdělené podle sortimentů potom z lesa odveze vyvážecí souprava. V lokalitě u Velkého Dářka je nutné, aby měly harvestory pásy. Často se nám totiž stávalo, že se zde harvestory na kolech bořily a zapadávaly do vlhkého podloží. Asi si dovedete představit, jak náročné je potom těžký harvestor vytáhnout ven a uvést ho znovu do provozu.

Hajný Jan Kesner.

Je však důležité dodat, že i přes rozsáhlou kůrovcovou kalamitu není harvestor jediným prostředkem, který využíváme pro těžbu. Naše firma se zaměřuje na hospodaření přírodě blízké, u kterého využíváme také šetrné technologie, například klasickou ruční těžbu jednomužnou motorovou pilou nebo přibližování dřeva koňskými potahy v kombinaci s lehkými traktory.

Harvestor za sebou nechává spoušť, která úplně nelahodí našemu oku. Co bude s lesy dál, jak probíhá obnova lesa a kdy si na toto místo budeme moci opět zajít na houby?

Jan Sovák: Cestu ke správné obnově nám ukazuje sama příroda. V lokalitách u Velkého Dářka, které byly v minulosti poškozeny větrnou kalamitou Kyrill a Marta, nyní přirozenou obnovou vznikají smíšené lesy, kde převažuje bříza, smrk, borovice a modřín. Navazujeme také na předchozí práci vedenou lesním radou Ing. Pavlem Bednářem, který na majetku působil v 90. letech minulého století. Už tehdy zde vznikla dlouhodobá vize spočívající ve vnesení skupin s bukem a jedlí podsadbou do starších smrkových porostů. Díky tomu vzniká mozaika mladších skupin stromů ve smrkových porostech a v případě kůrovcové kalamity, kdy smrk v horní etáži bude vytěžen, zde již nevzniknou tak rozsáhlé holiny.

Lesní rada Jan Sovák.

Určitým specifikem majetku je demonstrační objekt Kocanda na Žákově hoře, kde je snaha o přechod na hospodaření takzvaným výběrným způsobem. Při něm se část stromů, které mají požadované rozměry, vytěží. Vybírají se však pouze jednotlivé stromy a nedochází k tvorbě holin. Díky tomu jsou porosty tloušťkově a výškově rozmanité a dochází k nepřetržité obnově zpravidla přirozeně.

Zbytky dřeva po těžbě hlavně klest dál zpracováváme dvěma způsoby. V místech s náletem využíváme manuální štěpkování štěpkovačem. Další možností je drcení klestu drtičem, který předrtí zbytky klestu na povrchu a tím se eliminuje veškerá možnost přežití kůrovce. Půda se navíc obohatí živinami a je možné do ní zalesňovat, popřípadě plochy mechanicky přeoráme a necháme bez zalesnění s tím, že naorané plochy většinou nalétnou přirozeně, a to hlavně již zmíněnou skladbou bříza, borovice, smrk a modřín.

Kůrovec.

Je pravda, že kůrovcem napadené dřevo není tak kvalitní pro další zpracování?

Jan Sovák: Existují rozšířené fámy, že kůrovcové dřevo je vhodné pouze do paliva a nedá se jinak využít. Opak je pravdou. Po včasném vytěžení je toto dřevo po technické stránce bezproblémové i jako stavební řezivo. Rozdíl je pouze estetický, u kůrovcového dřeva je běl, tedy vnější a světlejší část dřeva, namodralá.

Je něco, co může pro obnovu lesa udělat každý z nás?

Jan Sovák: Cílem nás všech nepochybně je, aby Žďárské vrchy zůstaly zelené. Základem je včasné vyhledání napadených stromů, jejich těžba a po asanaci mechanické či chemické odbyt na konečné zpracovatele. Lesníci musí včas reagovat a zpracovat veškeré stromy, na kterých by se mohl brouk namnožit, tedy stromy poškozené větrem, námrazou nebo kůrovcové dřevo, ve kterém brouk přezimuje.

Jan Kesner: Napadený strom poznáte v prvotní fázi podle šedého jehličí v koruně, které se později zbarvuje do hněda. Poté dochází k nejvýraznější a na první pohled viditelné změně, opadávání kůry na kmeni. V poslední fázi strom celý uschne.

Jan Sovák: Kromě lesního personálu nám pomáhají i lidé, kterým není budoucnost našich lesů lhostejná. Prostřednictvím aplikace mapy.cz nám sdělují lokalitu nalezené kůrovcové hmoty v naší správě, a to včetně počtu napadených stromů. Informaci obdrží náš hajný a může na to okamžitě reagovat. Vzhledem k tomu, že je rozhodující rychlost, prosíme také všechny vlastníky lesů, aby tohoto období využili a veškeré napadené dříví zpracovali. Jsme ochotni jim pomoci a zajistit odběratele.

Foto: archiv

Autor: Pavel Baroch