Jakubův otec: Vrah v léčebně? To by byl výsměch

14.06. 16:00 | Autor: Martin Samek | Aktualizováno: 14.06. 16:25

Pět týdnů v nejistotě a dalších sedm dní smutku navíc mají za sebou rodiče Jakuba Šimánka z Havlíčkova Brodu. Deviantní pedofil jim unesl, znásilnil a zavraždil syna. Mrtvé tělo pak nechal ležet půl kilometru za městem nad železniční tratí. I přes tragédii, kterou zažil, poskytnul chlapcův otec Hynek Blaško, on-line deníku TÝDEN.CZ rozhovor.

"Čím víc informací vypluje na povrch, tím lépe. Třeba se pak začne něco dít, aby se podobná věc nemohla opakovat," říká Blaško. V úterý ho čeká společně se ženou další těžká chvíle. Naposledy se rozloučí s Jakubem v havlíčkobrodské obřadní síni.

Co zrovna děláte?

Právě sedím za Kubovým stolem. Měl hry rád, má je tady všechny poskládané... obcházejí mě mdloby. Co ten klučina dokázal a co ten ... ani nevím, jak ho nazvat, aby mě pak nevláčel nějaký chytrý advokát po soudech, že jsem chudinku nemocného urazil, zničil. Vzal nám veškeré naděje, včetně té poslední člověčí možnosti, že se na něj člověk může podívat, pohladit ho, než se za ním zavře víko rakve. To nám vzal.

ČTĚTE TAKÉ: Rozloučení s Jakubem? Bez jediného pohlazení

Využili jste s manželkou během posledního měsíce pomoc psychologa?

Válcuje nás to strašně, ale odmítli jsme i zklidňující injekci, když nám to před týdnem říkali. Zatím si nedovedu představit, co bude na pohřbu.

Už jste mluvil s policisty o podrobnostech Jakubovy smrti?

Domluvili jsme si schůzku na pondělí. Tam bych se měl dozvědět všechno.

Opravdu úplně všechno?

No, doufám.

Můžete zkusit popsat pocity, které prožíváte týden po nálezu synova těla?

Zpočátku si člověk říkal, je to strašná tragédie. Ale aspoň mám jistotu, že vím, kde teďka je. Narozdíl od jiných rodičů, kterým se děti nenávratně ztratily a oni o nich už nemají žádné zprávy.

Svým způsobem se dostaví i pocit úlevy...

Úleva? To se takhle nedá nazvat. Já bych mluvil spíš o jistotě. Bohužel problém je v tom, že jsme ho neviděli, že ho tam nechal shnít jako prašivýho psa... a že se s Kubou vůbec nemůžeme rozloučit.

Jak to snáší vaše žena?

Maminka je z toho zoufalá. Když tak tragickým způsobem sešel ze světa, tak by se s ním chtěla aspoň rozloučit... ale to nejde, nejde to otevřít. Tak mu tady chystáme, protože jsme se s nimi domluvili... že k tomu... co z něj zbylo, že k tomu dáme jeho nejoblíbenější oblečení, hračky... a že to půjde s ním do ohně.

Kdy se rozloučíte se synem?

V úterý sedmnáctého června, v jednu hodinu odpoledne, na hřbitově v obřadní síni v Havlíčkově Brodě. Smuteční obřad bude veřejný. Už jsme se domlouvali třeba i s paní ředitelkou, jestli vystoupí za školu.

Jste profesionální voják, lidi by mohlo napadnout, že jste byl ze své profese na podobné tragédie připravený.

Když byla ta tragédie v Afghánistánu, já jsem zrovna byl ten, kdo posílal lidi ze štábu, aby oznámili rodinám, co se stalo. A nesl jsem to strašně těžce. Tehdy jsem si říkal, protože jsem se na přípravě mise také podílel, udělal jsem všechno, abych tomu zabránil? A ten samý pocit mám i teď. Udělal jsem všechno pro to, aby se tohle nestalo?

ČTĚTE TAKÉ: Jakub, proč on? ptají se spolužáci

Takže si kladete vinu?

Stále se ptám, jestli jsem udělal všechno... kluk byl můj, byla to moje krev, maminka ho vypiplala přes všechny dětské nemoci. Takže k tomu nemůžu být lhostejný.

Byl jste se podívat na místě, kde ho vrah nechal?

Minulou neděli jsem se tam stavil, hrozný. Můžu vám říct, že jsem šel do kolen. To, že jsem generál neznamená, že nejsem člověk. Tam to se mnou praštilo.

Kdybyste Nováka, vraha svého syna, potkal tváří v tvář, jak byste reagoval?

Vůbec to nedokážu odhadnout. Už jsem dříve řekl, že bych mu holýma rukama vyrval srdce z těla. Ani dneska si však nedokážu představit, že bych se s ním setkal.

Přesto se u soudu setkání patrně nevyhnete.

Rád bych se soudu zúčastnil. Mám totiž obavu, že i tahle bestialita se nějakým způsobem zahraje do autu, že budu svědkem nějakého divadla. Když už nemáme trest smrti, tak doufám, že mu dají doživotí a že ho nic nezachrání.

Nebojíte se, že vzhledem k diagnostikované pedofilii k němu bude soud milosrdný?

Snad neskončí v léčebně, to by byl výsměch. Doufám, že justice bude respektovat i veřejné míněni, které jde zuřivě proti němu.

Jakub podle policie odešel z hřiště s Novákem, protože mu slíbil počítačové hry. Dokážete si vysvětlit proč?

Jakub nebyl schopen vzdorovat síle. Nevychovali jsme z něj žádného rabiáka. On se s Kubou navíc pohyboval po místech, která důvěrně znal, až přišel k tomu domu. Tou cestou chodil třeba pro rohlíky. Teprve až za ním zaklaply dveře, pak možná pochopil, že je zle. Ale to už neměl šanci.

Spekuluje se také o tom, že s vrahem pak Kuba šel z ubytovny až na místo, kde ho nalezli mrtvého.

Dovedete si představit, že ho to prase „pigluje" dvě hodiny, protrhne mu střevo a já nevím, jak ještě ublíží. Ten kluk musel šíleně krvácet a mít děsné bolesti... Myslíte, že v tomhle stavu mohl někam jít? Já tomu prostě nevěřím. A kolik dětí musí ještě zemřít bestiálním způsobem, než začne někdo jednat? To je strašný.

K TÉMATU: Jakub nezemřel na ubytovně. Vrahovi uvěřil dvakrát

Neúplné informace v mezinárodním rejstříku hledaných osob, ignorování ambulantní sexuologické léčby, útěk ze Slovenska... Podniknete nějaké právní kroky proti pochybením v případu vašeho syna?

Dopředu radši nechci nic říkat. Ať si to každý nejprve přebere sám, ať si sami sáhnou do svědomí, ať si to s námi přijdou vyměnit, ať vidí důsledky.

Uvažujete do budoucna třeba o adopci?

Vlastní dítě už nepřipadá v úvahu, oběma nám je přes padesát... Kubíka nám nic nenahradí. Ne, opravdu už o tom ani uvažovat nebudeme.

Jakým způsobem teď budete trávit čas, který jste věnoval Kubovi?

Sedím za jeho stolem, všude kolem hračky, má tady fotku, mokré vysvědčení z plavecké školy, diplom za třetí místo v biologické olympiádě... neumím na to odpovědět.

Foto: Tomáš Nosil

Autor: Martin Samek