Jak připravit chaty a chalupy na zimu

Při pohledu z okna to tak možná nevypadá, ale zima je v podstatě za dveřmi. Jak na ni nejlépe připravit chatu či chalupu?

Známá pravda říká, že jsme národem chalupářů. Podle oficiálních statistik ze sčítání lidu u nás stojí zhruba 180 tisíc chalup a chat, katastr nemovitostí naznačuje dokonce až půl milionu. Jen část z těchto venkovských sídel přitom funguje celoročně, mnozí lidé svou chatu či chalupu využívají jen v teplých měsících a přes zimu na ni nejezdí. Jak v takovém případě víkendové útočiště nejlépe připravit na přežití do následujícího jara?

Aby voda nezmrzla

Postarat se o vodu je před zimou asi vůbec nejdůležitější. Zamrzlá voda v trubkách dokáže nadělat spoustu škody, zejména popraskané potrubí ve zdech znamená problém jako hrom. Prvním krokem je pochopitelně uzavření hlavního přívodu vody a vypuštění veškerého zbylého obsahu z potrubí. Na tom není nic složitého: prostě otevřeme kohouty - všechny, tedy jak v koupelně, tak v kuchyni a případně i jinde - a počkáme, až voda vyteče. Také je zapotřebí několikrát po sobě spláchnout záchod.

Komplikovanější je to s bojlerem, pokud ho na chalupě nebo na chatě máte zapojený. Ten je nutno odpojit od zdroje proudu a následně otevřít vypouštěcí ventily ohřívače i potrubí, aby voda vytekla ze všech částí. Vypnutí elektřiny je v tomto případě naprostou nutností - ohřívač bez vody pod proudem se přehřeje a zničí. Při opětovném uvedení do provozu doporučují odborníci napřed bojler vypláchnout, tedy při nezapnutém topném tělese otevřít na několik minut kohoutek teplé vody.

Ať se člověk ovšem stará sebelépe, mráz vždy znamená určité riziko. Odborníci proto za optimální považují jiné řešení - zajistit, aby v domě zkrátka nemrzlo. K tomu slouží temperování, vytápění na teplotu těsně nad bodem mrazu. Asi nejjednodušším způsobem, jak toho dosáhnout, je obyčejný přímotop s termostatem. Sofistikovanější řešení spočívá v elektrických topných kabelech, jimiž se vodovodní potrubí obtáčí a které jsou vybaveny termostatem. Pořizovací cena se pohybuje v řádu tisícikorun.

Střecha a okapy

Hodně důležitá je před zimou prohlídka střechy. Pokud někudy zatéká a příčina není úplně jednoznačná (třeba chybějící taška, kterou lze snadno nahradit), je nutné sjednat odbornou opravu. Rozhodně nedoporučujeme nechat vše až na jaro, vlhkost ve zdivu může nadělat pěknou paseku. Stejně tak je důležité zkontrolovat střešní latě, zda některé nejsou zlomené nebo vyhnilé. V takovém případě by při hustém a dlouhodobém sněžení mohlo dojít i k prolomení střechy (hmotnost sněhu může v závislosti na výšce jeho pokrývky a obsahu vody dosáhnout až několika set kilogramů na metr čtvereční).

Od střechy není daleko k dalšímu důležitému místu, jímž je okap. Ten je zapotřebí pečlivě vyčistit od spadaného listí, aby odtátý sníh mohl odtékat. V opačném případě se začne v okapu hromadit, načež při ochlazení pod bod mrazu zmrzne. A okapy mohou následně popraskat stejně jako již zmíněné vodovodní trubky. Máte-li střešní žlaby z pozinkovaného plechu, je dobré je občas natřít speciálním nátěrem (stačí jednou za tři roky).

Pozor na vlhkost

Pozornost je dobré věnovat i vchodovým dveřím. V mrazech bývá mezi venkovní a vnitřní teplotou skoro vždy určitý rozdíl, a pokud interiér na doporučení odborníků temperujeme, je tento rozdíl hodně výrazný. V takovém případě hrozí, že dveře popraskají nebo se rozklíží. Lze tomu předejít, když je natřeme olejem nebo voskem. Stejně tak je vhodné ošetřit zámek, ovšem speciálním mazadlem, běžný olej se příliš nehodí.

Máte-li v chatě či chalupě dřevěnou nebo kamennou podlahu a na ní koberce, doporučuje se na zimu je svinout a uložit, jinak se do nich natáhne vlhkost. Totéž platí pro ložní prádlo - rozhodně ho nenechávejte na postelích. Patří do uzavřeného prádelníku nebo ještě lépe do uzavřených či vzduchotěsných igelitových pytlů. Matrace na posteli zůstat mohou, ale je dobré je odsunout od zdí, které mohou být vlhké. Od zdí se doporučuje odstrčit i skříně, hlavně při opětovném zprovoznění chalupy na jaře, mohly by se za nimi tvořit plísně. Místa na zdech, která jsou k plesnivění náchylná, je dobré ošetřit dezinfekcí s chlorem.

Lednici a mrazák vymyjte k tomu určeným přípravkem, případně octovou vodou. Pak oboje nechte otevřené a zajistěte dvířka proti náhodnému zavření. Nikde - ani ve sklepě či ve spíži - nenechávejte žádné zbytky jídel. Jednak by téměř jistě zplesnivěly nebo shnily, jednak slouží jako lákadlo pro moly a hlavně myši. S těmi je vůbec potíž, opuštěné chalupy je přes zimu hodně přitahují. Jejich nájezd mohou odnést kromě potravin i knihy nebo oblečení, případně peřiny. Možná to zní překvapivě, ale skříně je lepší nechat otevřené - do těch zavřených se myši stejně dostanou, pokud to nejsou nějaké nedobytné sejfy; otevřené skříně lákají hlodavce méně, protože je v nich světlo.

Rovněž není dobré nechávat v chalupě staré noviny, sloužící myším často jako pelíšek. Otrlí jedinci řeší tento problém pastičkami nebo jedem, těm útlocitnějším je určeno moderní řešení v podobě ultrazvukových odpuzovačů. Stojí pár stovek a fungují spolehlivě, tedy alespoň zpočátku. Někteří odborníci tvrdí, že si na ně myši časem mohou zvyknout, to ovšem není potvrzené.

Zahrada a kůlna

Zahradu je především nutno uklidit a odstranit z ní všechno, co by mohlo přes zimu zreznout nebo se jinak poškodit, případně přilákat zloděje. Nezapomeňte přikrýt trvalky chvojím proti mrazu a posekat trávu, abyste si ušetřili práci na jaře. Není nic horšího než se pokoušet sekat tuhou a zplihlou stařinu. Pokud plánujete na jaře vysazovat květiny nebo zeleninu, vyplatí se zrýt záhonky už na podzim. Země bude po zimě kypřejší a nasaje více vláhy.

Veškeré nářadí je zapotřebí na zimu očistit od hlíny či mízy stromů, kovové části by jinak zrezly a dřevěné by mohly chytit plíseň. Stejnou péči věnujte květináčům, ani v nich by neměly zůstávat zbytky hlíny. Ostří nožů, zahradnických nůžek, motyk či rýčů si zaslouží i naolejovat, tím se korozi brání nejúčinněji. A pokud chcete na jaře začít zahradní práce s maximálním pohodlím, zkuste v rámci zimování nože a nůžky rovnou nabrousit, za pár měsíců to oceníte. Stejně tak je dobré pečlivě očistit a promazat zahradní kolečko.

Maximální péči zaslouží elektrické nebo benzinové sekačky na trávu. Začneme od nožů - s těmi se zachází stejně jako s těmi obyčejnými, takže je ze sekačky vyjmeme, pečlivě očistíme, nabrousíme a naolejujeme. Dále je nutné pořádně umýt i samotnou sekačku, nejlépe ji ostříkat tlakovou vodou. Můžeme do ní přidat i saponát, jen pozor, ať se nedostane do elektroinstalace a ložisek.

Pokročilá péče o benzinovou sekačku už je trochu vyšší dívčí, pokud ovšem není technika vysloveně vaším nepřítelem, rozhodně se to vyplatí. Začínáme u filtru - k jeho vyčištění se nejlépe hodí vysavač. Pokud ani ten nepomáhá, je nutné filtr vyměnit. Následně vyšroubujte zapalovací svíčku a otvorem kápněte do válce olej. Pak motor naprázdno protočte, aby se olej dostal všude, kam je zapotřebí.

Zabezpečení dveří a oken

Zejména u opuštěných stavení na samotách by člověk měl přemýšlet i o tom, jak je uchránit před vloupáním. A nestačí úvaha, že v chalupě nenecháváte nic cenného, a tudíž si tam potenciální zloděj nemá co vzít - bohatě stačí, když vám rozbije okno, kterým pak do místnosti klidně několik týdnů prší a sněží. Jak v takovém případě dopadne třeba dřevěná podlaha, je nabíledni.

Nejlepším zabezpečovacím prvkem jsou podle odborníků dobré vchodové dveře. Na chalupě patrně není třeba mít nejvyšší stupeň zabezpečení, ale určitá kvalita se rozhodně doporučuje. Nejlépe se hodí třetí, případně čtvrtá bezpečnostní třída. V této kategorii je samozřejmostí sendvičová konstrukce dveří s ocelovým jádrem a dřevěnými deskami po stranách, ale především vícebodové zamykání pomocí ocelových tyčí zajíždějících do zárubně. Počítá se i s požární odolností v délce minimálně půl hodiny, byť zrovna tahle vlastnost asi není při zazimování chalupy úplně klíčová. Ceny takových dveří se pohybují mezi 15 a 30 tisíci. To rozhodně není málo, ale pokud je na chalupě co ukrást, není bezpečnosti nikdy nazbyt.

Když zloděj nepřekoná dveře, většinou se zaměří na okna. Ta lze chránit například mřížemi, okenicemi či pomocí bezpečnostní fólie přilepené na skle. Fólie má zároveň i ochrannou funkci. Když se sklo rozbije, nevysype se, jen se na něm udělá "pavouk" jako na skle v autě, takže nehrozí pořezání blízkých osob. Většina pojišťoven v dnešní době uznává kvalitní fólie stejně, jako by byly na oknech mříže.

Technika proti zlodějům

Moderní technika ovšem nabízí i jiné možnosti, především nejrůznější kamerové systémy. Kamera může být jedna nebo jich je více, všechny bývají propojené do jediné sítě. V podstatě všechny dnešní systémy jsou kromě kvalitní optiky vybaveny i citlivými senzory pohybu, takže v běžném stavu zůstávají vypnuté a aktivují se jen v přítomnosti člověka. Obraz z kamery se automaticky přenáší přes internet nebo obyčejnou GSM síť na mobilní telefon majitele, případně do centrály bezpečnostní služby, pokud si majitel její servis objednal (což se u chalup rozhodně doporučuje - je sice hezké, že se o vloupání dozví majitel, jenže ten je většinou desítky kilometrů daleko a nemůže nic dělat). Nechybí infračervené přisvícení pro noční vidění, citlivý mikrofon reaguje i na typický zvuk rozbitého skla (systém se aktivuje, jakmile zloděj rozbije okno).

Montáž kamerového systému je dobré svěřit odborníkům, aby se člověk vyhnul typické chybě - slepým úhlům, kdy kamery nevykrývají celý prostor (zkušení zloději s tím často počítají a vychází jim to). Při výběru hraje velkou roli kvalita optiky, ale také výdrž záložní baterie. Jistě, všechny kamery jsou primárně napájeny ze sítě, jenže právě ta bývá nejčastěji prvním cílem útočníků (současné nařízení, že rozvodná skříň musí být kvůli energetickým podnikům umístěna zvenku na fasádě, hraje nenechavcům výrazně do karet). Pokud zloději vyhodí pojistky, není rozhodně dobré, když se kamera sama vypne po pouhé půlhodině.

Praktické tipy a triky

* Oblečení, peřiny a polštáře je nejlepší uložit do speciálních pytlů, z nichž je možné pomocí vysavače vysát vzduch a vytvořit v nich vakuum. * Zejména starší chaty a chalupy mají dřevěná okna se zakytovanými skly. Zkontrolujte, zda sklo v rámu pevně drží, pokud ne, silné zimní větry by ho mohly rozbít. Na opravu stačí trocha sklenářského kytu. * I když vypustíte z trubek vodu, nikdy nevyteče úplně. Aby ani takové malé zbytky nezamrzaly, nasypte do odpadu sůl. Bohatě stačí tři velké polévkové lžíce na litr vody. V téhle koncentraci mrzne solný roztok až při minus dvaceti stupních. * Pokud máte otevřený komín, je vhodné pořídit na něj stříšku. Zabráníte tak jeho případnému roztržení poté, co do něj naprší nebo napadá sníh. * Pořiďte mříže na všechny větrací otvory, aby se dovnitř nedostaly lasičky nebo kuny. * Pokud máte chalupu na horách, zajistěte dveře tak, abyste se mohli dostat do chalupy i přes hluboké závěje. Stačí před ně položit v úhlu 45 stupňů obyčejnou dřevěnou desku. * Přeplněná poštovní schránka je znamením pro zloděje, že nejste doma. Napište na ni proto raději upozornění, aby vám do ní neházeli reklamní letáky.

Čtěte dále

další zprávy