Jak může Babiš vyřešit problém s Agrofertem?

14.12. 12:27 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 14.12. 20:54

Nejjednodušší způsob, jak by premiér Andrej Babiš (ANO) mohl vyřešit problém s údajným střetem zájmů, je zastavení čerpání dotací holdingem Agrofert. Novinářům to řekli představitelé organizace Transparency International (TI), která v září podala podnět Evropské komisi k prošetření údajného Babišova střetu zájmů v oblasti evropských dotací. Organizace očekává, že EK sdělí výsledek svého šetření dřív než v dubnu, který jako nejzazší termín označil eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger. Babiš považuje doporučení TI za nesmyslná, organizaci nepokládá za nezávislou.

"Pokud by evropské dotace pro Agrofert skončily, podle nás by se tím narovnal právní stav. Zpětně by se ale muselo posoudit, zda není nutné vrátit některé už vyplacené dotace," řekl ředitel české pobočky TI David Ondráčka. V takovém případě by podle něj peníze do evropských fondů vracela Česká republika a bylo by na ministerstvu financí, aby částku vymohlo od Agrofertu.

Babiš v Bruselu řekl, že TI není nezávislá. Ondráčka podle něj dostával peníze z ministerstev i státních firem v době, kdy byla ve vládě ODS. Doporučení TI pak považuje premiér za nesmyslná, protože Agrofert nevlastní. "Já postupoval podle lex Babiš (novely zákona o střetu zájmů). Všichni si přáli, aby dal Babiš pryč firmu, to jsem udělal, to si všichni pamatujeme," uvedl. Jedinou změnou je nové unijní nařízení o střetu zájmů, o jehož výkladu podle Babiše nyní debatují česká ministerstva s komisí.

Obviněním, že TI není nezávislá, se Babiš podle Ondráčky jen snaží odvést pozornost od svých kauz. "TI má naprosto otevřené financování, každá koruna je auditovaná. Od státních firem žádné dary nemáme a nikdy jsme neměli," řekl Ondráčka. Dodal, že informace o projektech i dárcích publikuje organizace ve výročních zprávách dostupných na webu.

Jako další možnosti, jak by premiér mohl vyřešit střet zájmů, TI označila prodej Agrofertu nebo to, aby se premiér zcela vyvázal ze svěřenských fondů, do nichž holding na počátku roku 2017 vložil. Naopak vytvoření takzvaného blind trustu, u kterého zakladatel nemá možnost zjistit, zda mu z rozhodnutí, které činí, plynou nějaké výhody, TI za řešení nepovažuje. Agrofert je podle ní příliš velká firma, takže by se Babiš mohl o důsledcích svého politického rozhodování pro ni vždy dozvědět. To, že by Babiš kvůli vyřešení střetu zájmů odstoupil z politických funkcí, TI neočekává.

TI uvítala Oettingerovo oznámení z tohoto týdne, že EU nebude proplácet žádné žádosti o dotace Agrofertu, dokud se neprošetří údajný Babišův střet zájmů, stejně jako skutečnost, že v lednu budou systém vyplácení dotací v Česku kontrolovat auditoři EK. Očekává, že komise co nejdříve zveřejní konečné stanovisko v celém případu, které by se mohlo stát precedentem i pro případné další případy porušování evropského nařízení o střetu zájmů v jiných zemích, i když budou v menším měřítku než u Babiše.

Organizace se domnívá, že premiér porušuje evropské nařízení o střetu zájmů, protože je konečným příjemcem výhod z fungování Agrofertu, i když ho vložil do svěřenských fondů. Babiš jakýkoli střet zájmů opakovaně odmítl, obvinění označil za součást kampaně vůči sobě.

Evropský parlament ve čtvrtek přijal rezoluci, v níž vyzval komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadují mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Ministerstvo financí oznámilo, že nebude komisi takové žádosti posílat.

Agrofert, který vlastnil Babiš při svém vstupu do vlády v roce 2014 a loni ho vložil do svěřenského fondu kvůli českému zákonu o střetu zájmů, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru. Realizuje kompletní proces výroby potravin v pekárenství a při zpracování masa, je i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v ČR. Prostřednictvím společnosti Mafra patří Agrofertu také významná média. Hospodářské noviny v červenci uvedly, že Agrofert loni získal na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun.

Foto: ČTK/Dospiva Jakub

Autor: ČTK