Jak Čunkova kauza odhalila justiční mafii

26.12. 17:30 | Autor: Tomáš Menschik

Jiří Čunek se mnohem více než o stát zasloužil - i když nechtěně - o českou justici. Jeho kauza přinesla jeden velmi konkrétní výsledek: odhalila mafii složenou ze soudce, žalobců a bývalého politika, pro niž by nebylo těžké ovlivnit jakýkoli proces v zemi.

Soudce Vojtěch Cepl z Krajského soudu v Praze se po celé jaro při rozhovorech s novináři zdráhal zmínit jména aktérů aféry, která se o něco později zapsala do dějin jako kauza justiční mafie. Tabu pro něj představovala i jména ministra spravedlnosti a vysokých justičních činovníků. "Když se nad tím zamyslíte, ten případ opravdu souvisí se vším v české justici. Do čtrnáctého května nemůžu komentovat vůbec nic, aby mi to při přelíčení někdo nepřipomněl," říkal Cepl.

ČTĚTE TAKÉ: Čunek o návratu do vlády: Jsem ochoten počkat

V případu šlo o obvinění, podle něhož špičky tuzemské justice organizovaně zasahovaly do kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Jeho bývalá sekretářka Marcela Urbanová na konci roku 2006 policii popsala, jakým způsobem Čunek ještě jako šéf vsetínské radnice inkasoval půlmilionový úplatek.

Do případu se však vložilo neformální souručenství nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery, jihlavského státního zástupce Arifa Salichova, exministra spravedlnosti Pavla Němce (toho času ve službách Úřadu vlády). Bývalá nejvyšší žalobkyně Marie Benešová o nich v rozhlasovém rozhovoru hovořila jako o justiční mafii.

Soudce Vojtěch Cepl. "Mafiáni" proti ní podali žalobu, která se před soudem začala projednávat v květnu. Odvážné tvrzení by možná jiného soudce nezaujalo, další by se třeba zalekl mocných jmen. V případě Cepla ale stačil pohled na starší komentáře k podobným případům a bylo jasné, co se na českou justici valí.

Když se začátkem roku 2007 před Cepla postavil premiérův pobočník Marek Dalík, který se chtěl bránit nařčení poslance Davida Ratha z korupce, Cepl mu nevyhověl. Vycházel z toho, že Dalík v tisku popisoval, jak lanařil socialistického poslance Miloše Melčáka do vládních řad. "Pan Dalík v rozhovoru pro MF Dnes popsal, co dělal. Že nabídl výhody určitým poslancům, třeba panu Melčákovi. Když se ho ptali, jestli jim nabídl peníze, upřesnil, že se jedná o výhody politické... Ten obchod je do té míry nepěkný, že se ho pan Dalík zjevně zdráhal popsat blíže a přesně," řekl Cepl. Po jeho rozsudku nic nebránilo, aby se o Dalíkovi nadále hovořilo jako o korupčníkovi.

Prakticky souběžně si pro stejný políček ke středočeskému soudu přišel i David Rath. Soudce Cepl rozhodl, že se mu hejtman Petr Bendl nemusí omlouvat za výrok o tunelování České lékařské komory.

Vtípky z Jihlavy

Podobně si u soudu vedla i Benešová. Klíčové svědectví v její prospěch přednesla severomoravská krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová, kterou justiční mafiáni vylákali na tři schůzky v Ostravě, Brně a Jihlavě. Konverzace se pokaždé stočila ke kauze vicepremiéra Čunka. Při setkání po otevření justičního paláce v Jihlavě údajně místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera pronesl větu, která díky sporu s Benešovou téměř zlidověla: "Nezávislost justice musí stranou, když hrozí pád vlády."

Všichni kromě Andělové autenticitu této věty popírali. Exministr Němec sice přiznal, že soudce Kučera rád "vtipkuje", ale na podobný vtip z Jihlavy si nevzpomíná. Cepl se ale na tahanice s citáty neohlížel: "Já považuji za naprosto klíčové, že se tam sešli úmyslně a v jakém složení."

K TÉMATU: Urbanová žene Čunkovu kauzu do Štrasburku

Do celé kauzy měla být zapletena i Renáta Vesecká. Intervence mafiánů u krajské žalobkyně Andělové, která měla dozor nad Čunkovou kauzou, podle Cepla nepředstavovaly jediný prohřešek. Zadruhé žalobci postupovali velmi zvláštním způsobem, když odebrali Čunkův případ z Přerova a předali ho do Jihlavy žalobci Arifu Salichovovi, který ho zastavil. Podobný postup zatím česká justice nikdy nezaznamenala. Do třetice prý mafiány usvědčila „odborná šikana", s níž trestali neposlušné: odvolali šéfa olomouckých žalobců Ivo Ištvána a jeho zástupce Igora Stříže.

"Tyto tři věci za tím spatřuji. Žádná z nich není výslovně nezákonná, ale každou z nich lze podrobit právem kritice. Což se stalo," řekl Cepl v Lidových novinách. Vesecká a spol. neodcházeli od soudu s omluvou, navíc je provázelo volání opozičních, ale i některých koaličních politiků po jejich odstoupení. Nejvyšší státní zástupkyni Veseckou ovšem podržel premiér Mirek Topolánek.

ČTĚTE TAKÉ: Žalobce odložil Čunkovu kauzu se sociálními dávkami

Auditovaná čistota

Rozsudek o justiční mafii měl dopad na veřejné mínění, samotnou Čunkovu kauzu ovšem ovlivnit nemohl, protože ji mafiáni zastavili již koncem roku 2007. Pověsti Jiřího Čunka a s ním celé vlády verdikt jen přitížil. Pro ministra zahraničí Karla Schwarzenberga šlo o takovou překážku, že neotálel poskytnout vlastní peníze i pověst, aby případ dotáhl do konce. Najal globální detektivní kancelář Kroll, která měla udělat za případem tečku: Čunka buď očistit, anebo definitivně odstranit z vlády.

Jiří Čunek se návratu do čela politiky dočkal. Firma dostala za úkol zpracovat do té doby nevídanou věc: audit osobních financí. Ministr Schwarzenberg se k výsledkům dostal na začátku července s jeho zveřejněním otálel. Čtrnáctidenní čekání žádný zásadní obrat nepřineslo.

Přínos auditu spočíval v tom, že shrnul neveřejný policejní spis o čtyřech tisících stránkách do čtivé formy a odhalil dvě novinky: Čunek pracoval také jako lobbista ve prospěch svého zaměstnavatele Zbrojovky Vsetín. Zadruhé: slušné peníze si mohl vydělat sám, protože Zbrojovka ho za tyto služby štědře odměňovala při vyúčtování cestovních nákladů.

ČTĚTE TAKÉ: Spis zatím neukážu, kličkuje nadále Čunek

Šlo o značně naivní konstatování, neboť čerpání cestovních náhrad způsobem, jak ho popsali detektivové, by zřejmě bylo nezákonné. Čunkovy lobbistické činnosti by si navíc musel "všimnout" někdo jiný než jeho tehdejší šéf ve Zbrojovce. Na podporu teorie, že si Čunek mohl peníze vydělat i bez braní úplatků, nezískali detektivové jediný dokument. K závěrům došli po studiu policejního spisu a rozhovorech s Čunkovými kamarády.

Přesto se audit postaral o neformální konec vicepremiérovy kauzy. V Čunkově teorii o legálním zbohatnutí sice zůstaly skuliny, nebyly však tak velké, aby kvůli nim musela padnout vláda. Vsetínský mág v listopadu oslavil dva roky ve vrcholné politice, ale poprvé si mohl vydechnout, že má klid od vysvětlování poměrů na vsetínské radnici a rodinných účtů.

Řešení romské otázky Čunek nezvládl. Dá se říct, že se Čunek očistil? Odpověď bude nejednoznačná. Čunkův rozporuplný odkaz na jaře roku 2008 popsal redaktor TÝDNE Ivan Motýl na základě svého setkání s tehdy ještě vsetínským starostou v době vystěhování tamních Romů. "Rozum Čunkovi nevěřil ani slovo, ale duše se poddala a našeptávala, abych už ze Vsetína nikdy neodjížděl a začal strážit radnici s cepem v ruce. Kouzlo osobnosti? Ne, vždyť jeho sebechvála popuzovala a z pohotově milého úsměvu se obracel žaludek. Tak o co šlo? Nevím. Nevím. Nevím. A neví to ani americký velvyslanec v Praze, premiér Topolánek, ministr Schwarzenberg, ani desítky dalších politických prominentů. Před schůzkou s Čunkem pronášejí na jeho adresu ostré repliky, po setkání jsou zvláštně smířliví, alespoň pro pár dalších dnů."