Inventura politického nečasu aneb Do roka a do dne

18.05. 08:25 | Autor: Martin Zeman

Důvěryhodnost je klíčová, hlásal Nečas před volbami.

Nynější premiér Petr Nečas ví, o čem mluví. Stačí si znovu projít jeho prohlášení, která svěřil veřejnosti loni touto dobou, tedy pouhých pár dní před volbami. Jeho slova jsou však po roce nekončících afér a ve světle průzkumů voličských preferencí hodně smutným čtením.

"Důvěryhodnost je klíčová, nestačí jen politické sdělení, velkou roli hraje také jeho nositel." Svatá pravda. Loni šli modří do voleb s rekordně nízkými preferencemi (19 procent), čemuž odpovídal i historicky nejnižší zisk mandátů (53; kdeže je 81 křesel z roku 2006...). Jen blázen by dnes ale uvěřil, že nynějších zoufalých 13,8 procenta jdou na vrub reformám, které jsou přece vždy nepopulární. Aféry, lži, vzájemné koaliční očerňování, šmírování - to je vizitka vlády, jejíž hlavní tváří je právě ODS, ať už je její faktický podíl jakýkoli.

"Bude to nelehký a osobně bolestivý úkol." Nečas loni před volbami patrně ani netušil, jak prorocká slova pronáší. Jedním z mála, kdo už den po volbách věděl, že největší potíží budou Věci veřejné, byl šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg (v sobotu se uzavřely volební urny, už v neděli Schwarzenberg v ČT hovořil v souvislosti s VV "o čertících"). Jenže podivná (ne)koalice s "véčkaři", plná nic neřešících kompromisů a "definitivních dohod", které už "konečně umožní vládě pracovat", se jako těsto táhnou dál a dál a pomalu se sunou k naplnění dalších rok starých Nečasových slov: "Že se vymaníme ze sevření současné situace, patří do říše snů." Tehdy sice hovořil o neblahém stavu ODS krátce před volbami, jenže kdoví, jestli v tuto chvíli nestojíme v téže situaci, jen o tom zatím nevíme. Sázkové kanceláře už se nechaly slyšet, že na pád vlády vypíšou kurzy.

"Jen my dokážeme zastavit levici, pokud se to nepodaří, zemi reálně hrozí státní bankrot." To je asi nesmutnější z tehdejších Nečasových prohlášení. Jak to bude s bankrotem, se teprve ukáže. Ale nádoby klesajících preferencí koalice a stoupající obliby sociální demokracie jsou nádoby spojité. Připomeňme - mezi pěti nejoblíbenějšími českými politiky už figurují čtyři oranžové tváře: Bohuslav Sobotka, Jiří Dienstbier, Michal Hašek a Lubomír Zaorálek. Kdyby měli jít voliči nyní k urnám, pro koaliční politiky by to byla pohroma. Sociální demokraté by ve sněmovně získali 94 mandátů. Komunisté by měli 32 křesel. Společně by tak pohodlně dosáhli dokonce i na ústavní většinu. Připočítáme-li oranžový Senát...

Rok se s rokem sešel, a pokud by se Petr Nečas rozhodl bilancovat, nezbylo by mu než uzavřít: debakl. Reformní zákony chce spojit s hlasováním o důvěře vládě, jehož výsledek ovšem bude záležet na hlasech naprosto nečitelných Věcí veřejných (snad jen fakt, že nyní by se už do sněmovny s podporou 2,3 procenta nedostaly, dává tušit, jak zahlasují). Takže možná nakonec nezbude bezradnému Nečasovi než spoléhat - tak jako před rokem - že "hlas nadšeného voliče a voliče, který volil se skřípěním zubů, váží stejně".

Foto: Jan Schejbal, ČTK

Autor: Martin Zeman