Inspekce odposlouchávala vlivné lidi, ale i děti

28.03. 12:30 | Autor: ČTK , Eva Hamáčková | Aktualizováno: 28.03. 13:03

Inspekce ministra vnitra loni sledovala nejméně deset lidí působících na vlivných postech. Mezi odposlouchávanými a monitorovanými jsou podle zjištění serveru Aktuálně.cz a televize Nova poslanci, primátor, radní, advokáti, podnikatel, manažer a několik soukromých osob, které nemají s veřejným životem nic společného. Podle serveru byl odposloucháván například bývalý poslanec ČSSD Petr Ibl nebo někdejší ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). Metody minulé vlády odsoudil na středečním zasedání předseda vlády Mirek Topolánek.

Nejvíce politiků prý bylo z řad ODS, ale jsou mezi nimi i lidovci a sociální demokraté. Kromě Ibla a Tlustého policie odposlouchávala i olomouckého primátora z ODS Martina Novotného, bývalého lidoveckého radního v Olomouci Petra Konečného či Jakuba Ungera, manažera firmy NetCentrum.cz - mateřské společnosti on-line deníku Aktuálně.cz. Podle serveru měla policie přehled o jejich aktivitách během parlamentních i komunálních voleb i o životě jejich rodinných příslušníků.

Kauza se také dostala na stůl při středečním zasedání vlády. Topolánek kritizoval zejména to, že za minulé vlády byly odposlechy nařízeny v takové šíři, aniž by si ministerstvo vnitra oveřilo, zda pro to má vůbec odůvodnění. “Potvrdily se naše obavy, že inspekce ministra vnitra odposlouchávala hromadně politiky a rodinné příslušníky,” odsoudil postup vlády ČSSD po středečním zasedání vlády Mirek Topolánek s tím, že důvod tajného sledování v takové míře bylo držet své politické rivaly v šachu. “Klidně interpelujte a plačte na vlastním hrobě pane Paroubku,” vzkázal přes média vůdci opozice premiér. Dosud se vědělo, že bylo povoleno sledování 46 telefonních čísel. Server Aktuálně.cz a TV Nova však v pondělí uveřejnili dokument, který vypovídá o tom, že inspekce odposlouchávala mnohem širší množství lidí.

Nejvíce politiků prý bylo z řad ODS, ale jsou mezi nimi i lidovci a sociální demokraté. Kromě Ibla a Tlustého policie odposlouchávala i olomouckého primátora z ODS Martina Novotného, bývalého lidoveckého radního v Olomouci Petra Konečného či Jakuba Ungera, manažera firmy NetCentrum.cz - mateřské společnosti on-line deníku Aktuálně.cz. Podle serveru měla policie přehled o jejich aktivitách během parlamentních i komunálních voleb i o životě jejich rodinných příslušníků.

Inspekce prý lidi sledovala kvůli úniku takzvané Kubiceho zprávy, kterou policejní důstojník Jan Kubice loni v květnu dokládal ve sněmovně svá slova o politickém tlaku při vyšetřování citlivých kauz. Doposud se přitom mělo za to, že inspekce prolomila soukromí pouze u ministra vnitra Ivana Langera, předsedy sněmovního výboru pro obranu Jana Vidíma (oba ODS), jeho tajemníka, dvou novinářů a tří policistů, které odposlouchávala.

Nova uvedla, že odposlouchávaná čísla, o kterých se původně hovořilo, patřila ve skutečnosti úplně někomu jinému. Na jméno Ivan Langer údajně policie odposlouchávala telefon Novotného, jeho manželky, dcery a dceřina kamaráda, dále Konečného a brněnského advokáta Karla Langra. Pod jménem Vidíma byla odposlouchávána a monitorována jeho manželka, syn, dcera a jeho spolustraník Tlustý.

Soud, který odposlechy povoloval, se chce k případu vyjádřit až po odtajnění spisu. Ministerstvo spravedlnosti chce v následujících hodinách zahájit kontrolu odposlechů v rámci kauzy Kubice, uvedla Nova.

"Z toho, co mi říkáte, jsem zcela šokovaný. Zvážím právní kroky," řekl olomoucký primátor Novotný. Podobně mluví i někdejší radní Konečný, který mimo jiné působí v představenstvu prvoligového fotbalového celku Sigma Olomouc a sedí i v arbitrážní komisi fotbalového svazu.

Reakce olomouckého primátora Novotného a advokáta Konečného zde.

Policie měla žádat o odposlech 46 stanic

Inspekce nejen odposlouchávala některé telefony, ale u vybraných osob si od operátorů vyžádala zpětný monitoring hovorů včetně přesné lokalizace uživatele. Inspekce tak například věděla, kdo kde v danou hodinu byl s přesností konkrétní ulice.

U některých čísel prý měla takový přehled od poloviny prosince 2005, tedy víc než půl roku před únikem Kubiceho zprávy.

Postup inspekce byl podle právníků, které server oslovil, protiústavní. Inspekce totiž získala k odposlechu a monitoringu svolení od soudce, aniž mu detailně rozepsala, o koho vlastně jde. Do žádostí prý uvedla jen osm jmen, kterým však přiřadila několik - v některých případech až dvacet - telefonních čísel. Ta nepatřila prověřovaným lidem, ale dalším politikům či soukromým osobám.

Na odposlechy již dříve poslance upozornil šéf útvaru zvláštních činností Tomáš Almer. Podle něj žádala inspekce o odposlech 46 telefonních stanic.

Kubice předložil při zasedání poslancům branného výboru zprávu ÚOOZ - později označovanou jako Kubiceho zpráva - v režimu důvěrné. Obsahovala prý důkazy o napojení organizovaného zločinu na státní zprávu a politický nátlak na pracovníky ÚOOZ. Dokument ještě týž den unikl do médií. Zprávě zveřejněné krátce před volbami připisují někteří představitelé ČSSD porážku své strany v červnových volbách do Poslanecké sněmovny.

Státní zástupce nedávno rozhodl, že Kubiceho a jeho dva podřízené nebude trestně stíhat.

Foto: archiv

Autor: ČTK , Eva Hamáčková