Iniciativa Čechy v ČR nechceme: Ať táhnou zpátky na Jadran!

23.07. 06:26 | Autor: Barbora Janáková

Vlna nenávisti vůči narozeným paterčatům a rasistická gesta vedla k založení iniciativy Čechy v ČR nechceme (ilustrační foto).

Muž, který Čechy v ČR nechce, dal svolení k rozhovoru, pouze pokud vyjde pod falešným jménem a bez jeho fotografie. Redakce jeho identitu zná, ale vzhledem k nenávistným e-mailům a telefonátům, jež se na něj v poslední době snesly, jej budeme oslovovat jako Karla Roztočila. Co ho vedlo ke zjištění, že se mají Češi odstěhovat na Jadran? Kam dál bude směřovat jeho iniciativa? A proč Facebook nedovolí zveřejňovat informace o této iniciativě?

Co bylo prvním impulzem, kdy vám došlo, že Čechy v ČR nechcete, a založil jste stránky proti nim?

Úplně prvotním impulzem bylo narození paterčat, kdy jsem byl konfrontován s neuvěřitelnou vlnou nenávisti vůči čerstvě narozeným dětem, která byla hned po narození přijímána jako budoucí vyžírkové, budoucí zloději, budoucí vrahouni atd. Tyhle názory mě rozčílily a vyděsily. Já osobně mám vůči rasismu a nenávisti plynoucí z odlišnosti silný odpor. Došlo mi, že spousta reakcí už je přes čáru a je potřeba na ně reagovat. Mám kolem sebe lidi, kteří mají podobné smýšlení, tak jsme se dali dohromady a řekli jsme si, že těm předsudečným lidem dáme ochutnat jejich vlastní polívčičku a spustili jsme stránky Čechy v ČR nechceme. Pak jsme rozšířili svoji působnost i na Facebook. Teď když vidíme, kolik lidí nás podporuje, chceme uspořádat i různé happeningy, protože je škoda, aby to zůstalo jen na sociální síti a postupně vyšumělo do ztracena.

Jaké akce mimo síť teď plánujete?

Naším cílem je panelová diskuze o předsudcích, na které budeme spolupracovat s Českým helsinským výborem, který to ještě oficiálně neschválil. Zatím jsem mluvil s jeho ředitelkou, ta mi řekla, že by do toho určitě chtěla jít a poslala by nám mluvčího. Rovněž jsme žádali marockou, estonskou, ukrajinskou a dánskou ambasádu o spolupráci na diskuzi.

Co si od toho slibujete?

Problémy s rasismem a Romy jsou jedním ze základních plánů iniciativy. Panel nás má nasměrovat, abychom se nebavili o tom, zda tu nějaký problém je, protože ten problém tu zcela evidentně je, ale spíš abychom ho nějak definovali a uchopili. V diskuzi chceme otevřít tři témata. Jedním by byli Romové, druhým muslimové a posledním Ukrajinci. To jsou asi skupiny, které jsou nejvíc zatížené předsudky české společnosti. Během diskuze by měli vystoupit zástupci těchto minorit. Právě komunikujeme s ukrajinskou ambasádou, aby nám někoho poslali, a jinými občanskými iniciativami o účasti jejich mluvčích. Rádi bychom pozvali i zástupce evropských zemí, například z Dánska, Estonska, Nizozemska, které mají rovněž problémy s předsudky, ale umějí s nimi pracovat mnohem lépe než my.

Výsledkem diskuze by měl být návod, jak se chovat k lidem, abychom ty stereotypy byli schopni zvládat, abychom se jimi nenechali ovládnout a neřídli se jimi při posuzování cizího člověka. Na základě diskuze bychom chtěli sepsat manifest a brožuru s příspěvky, které během diskuze zazněly. Zároveň připravujeme Pochod proti Čechům. Pořádáme kvůli tomu koordinační schůzky dvakrát až třikrát týdně, kde se snažíme všechno naplánovat.

Jak bude vypadat pochod proti Čechům?

Předběžný termín pochodu je 24. srpna, ale kde přesně to bude, zatím nechci uvést, ještě jsme neoslovili radnici. Navíc i termín možná bude jiný, hodně záleží na dokumentaristovi, který je v současné době v Londýně a ještě nám nepotvrdil, kdy má volno. Určitě budou součástí pochodu vystoupení hudebníků. Svoji účast nám přislíbil raper Bonus, který se sám aktivně zapojuje do boje proti rasismu. Zároveň jednáme s dalšími kapelami a do akce se, jak doufáme, zapojí i buskeři (pouliční umělci, pozn. red.).

My chceme pozvat hlavně české kapely s českými písničkami, aby těm Čechům došlo, že je v Česku nechceme. Doufáme, že se ukáže celá ta absurdita myšlenky: "Když se vám tady nelíbí, tak táhněte." Protože ČR není země jenom Čechů, oni nemají žádný glejt, který by potvrdil jejich vlastnictví. Druhá věc je, že nám se v ČR líbí a máme tuto zemi rádi, ale Češi ji kurví. Tak nazdar!

Uvedete alespoň město, odkud chcete vyhnat Čechy?

Já o tom vážně nechci mluvit, protože radnici jsme ještě neoslovili a politici se neradi dozvídají věci dřív z médií než od lidí, kteří s nimi chtějí jednat. Mělo by to být v jednom městečku ve středních Čechách, poblíž něhož se nachází mytická hora Blaník.

Doufáte, že vám blaničtí rytíři pomohou?

Ano, s jejich pomocí to půjde snáz.

Příspěvky na vašich stránkách vynikají poměrně rozsáhlými znalostmi historie a českého jazyka. Studujete tento obor? Nebo se jím zabýváte ve volném čase?

Ne, já jsem studoval teologii, ale nedostudoval jsem ji. Můj kolega je vystudovaný teolog a pracuje jako šéfredaktor jednoho vydavatelství v Praze. Navíc nám pomáhá spousta externistů, většinou vysokoškolských studentů z různých oborů. Typičtí Češi, které tu nechceme, mají většinou jenom učňák a píšou, jako by nezvládli ani základní školu.

Stránky iniciativy. Z oblasti historie plynul i jeden velký konflikt My jsme na našich stránkách napsali, ať Češi táhnou zpátky na Jadran. Následně jsme byli zasypáni negativními ohlasy, proč by Češi měli táhnout na Jadran, když jsou přece od Visly. Jenže tento mýtus vytvořil Jirásek. My jsme při čerpání podkladů pro naše články použili starší a důvěryhodnější zdroj, tedy Dalimilovu kroniku. Jadran je navíc i v současnosti místem odpočinku Čechů.

Nevyčítají vám lidé, že je celá vaše akce pouhou politickou objednávkou? Přece jenom útočíte na krajní pravici.

Už jsme se i s těmito útoky setkali, ale v naší iniciativě je zastoupeno celé politické spektrum. Vlastně bychom měli stát názorově proti sobě, ale toto téma je pro nás tak zásadní, že jsme našli společnou řeč a stranické věci šly stranou. Toto přeci není otázka politické ideologie, ale spíše politického vkusu a ten spolu sdílíme.

Co myslíte, že je příčinou té obrovské nenávisti ve společnosti? Připadá mi, že i politici obohatili svoji rétoriku rasistickými výroky, protože na to lidé slyší.

Otto Chaloupka. To je pravda, ale je to dost krátkozraké a nebezpečné. Stačí se podívat na Ottu Chaloupku (poslanec za Věci veřejné, který byl obviněn z korupce, pozn. red.), který začal na Facebooku sdílet příspěvky hnutí Národního odporu a nikdo se neozval. Žádná politická strana se rovněž neozvala, když příznivci Dělnické strany pochodovali Varnsdorfem, Duchcovem a jinde.

My jsme tam byli a pomáhali jsme ve Varnsdorfu na ubytovnách uklidňovat děti, protože ony netušily, co se děje a proč jim špinaví Češi řvou pod okny. Nějaká paní z ubytovny se mnou pak stála u okna a ukázala mi na sousedku v průvodu, které vyzvedává děti ze školy. Ta paní mi pak řekla, že neví, jestli jí má pro ty děti zítra jít. Lidé na ubytovně byli hodně vyděšení a zmatení a nechápali hesla Čechy Čechům. Přišlo jim to divné, protože oni se cítili taky být Čechy a netušili, proč je tak ostatní neberou a chtějí je vyhnat.

Nedávno jsem četl zajímavý pohled na události na sídlišti Máj očima tří aktérů, každý z jiné strany. Reportéři dělali rozhovor s Romy, s jejich podporovateli a se svolavatelem toho pochodu. Když přišli do prvních dvou domácností, bylo tam čisto, když navštívili dům muže, který protestní akci organizoval, byla všude špína, hrozný smrad a on sám byl nezaměstnaný, prostě typický Čech

Byl to tedy jeden z těch Čechů, které chcete vysídlit?

Určitě. Já se jich popravdě i bojím. Když potkáte na ulici nácka, tak ho snadno identifikujete, ale Čecha? To je dost těžké. Někoho potkáte na ulici a nepoznáte, že je to Čech. Může vás bodnout nožem, protože vypadáte jinak, a vy se předtím nebudete ani cítit v ohrožení, protože vypadá úplně normálně.

Nevadí vám, že i média často podporují protiromský diskurs? O různých rasistických útocích se u nás naopak často mlčí. Co s tím chcete dělat?

My jsme právě na základě toho začali zveřejňovat zločiny Čechů. A mě nadchly reakce našich podporovatelů na Facebooku, kteří ihned pochopili, oč běží, a rozvíjeli to dál a dál neskutečně zábavným způsobem. Když to objevil nějaký "slušný" Čech, co si občas s radostí s nácky anonymně zahajluje, a útočil na nás, tak s ním ti lidé argumentovali. Proto bych byl rád, kdyby to nezůstalo jen na internetu.

Nebojíte se, že se za vaše snahy dostanete na pranýř veřejnosti?

Ne, toho se nebojím, já už na něm jsem. Jsem poměrně vyhledávanou osobností. Na internetu mě zmiňují, co jsem to za zmrda a že mě najdou a dají mi po držce. Nicméně ty útoky jsou pořád jenom na verbální rovině. Měl jsem telefonát, kde mi vyhrožovali, občas mi přijde výhrůžný e-mail, ale k fyzickému napadení zatím nedošlo. V tomhle ohledu se víc bojím o přítelkyni. Ale beztak spolupracujeme s policií, takže se zas tak moc nebojím.

Všimla jsem si, že na váš předchozí facebookový profil (stránky této iniciativy na sociální síti už byly dvakrát během jednoho měsíce zrušeny) vám někdo napsal komentář, v němž vás dotyčný urážel a prohlašoval, že když chcete šukat s muslimy, tak máte táhnout do Afriky. Vy jste jej přetransformovali na Čechy. Inspirují vás Češi často?

Když se něco podobného namane, že je to hodně velká debilita, tak to okamžitě zparodujeme, ostatní nenávistné příspěvky smažu a zabanuju. Pravdou ovšem je, že Facebook naprosto nechápe, co se děje. I když jsem poslal českému vedení Facebooku několik e-mailů s vysvětlením naší iniciativy (co děláme a proč to děláme), tak místo odpovědi nás znovu zakázali. My jsme asi nejrychleji rušená stránka na Facebooku. Už deset dní po založení, když jsme měli asi dva tisíce odběratelů našich příspěvků nás zakázali poprvé a teď, necelý měsíc po spuštění druhého profilu, nás včera večer zase zakázali (21. července, pozn. red.). Už jsme spustili třetí verzi, tak čekám, jak dlouho nám to vydrží.

Máte i nějaké pozitivní reakce?

Ano, přišel nám například e-mail od docenta z Báňské univerzity, který nám děkoval, že jenom díky nám získal zase víru ve společnost. Chce naši iniciativu podpořit. Většinou dostáváme velmi pozitivní reakce.

Co ještě chystáte kromě panelové diskuze a pochodu proti Čechům?

Rádi bychom vydali slovník čestynu, kde bude například nejčastější seznamovací fráze: "A ty seš co za národ?"

Hlavní program uveřejněný na stránkách stopcechum.cz
Arogance Čechů přerostla už dávno do rozměrů, které vyžadují reakci. Slušní lidé dlouho snášeli české krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody. Ale jak každý rozumný člověk ví, tohle nemůže pokračovat donekonečna. Slušní lidé se kvůli Čechům bojí na ulici, mají strach o své děti, necítí se bezpečně a také už jsou unavení z toho, že ze svých peněz, které vydělávají poctivou prací, musí živit tisíce českých tlučhubů, nemakačenků, povalečů, zlodějů, kriminálníků... Zkrátka máme dost toho, že musíme živit českou verbež. Pohár naší trpělivost přetekl. Odporní Češi ale dál pokračují ve svých sprostých provokacích, něco musí prasknout. Brzy. Póvl jménem Češi by se měl mít na pozoru. Stát je nebude chránit věčně.

O čestynu (rovněž ze stránek stopcechum.cz)
Česká kultura již dávno neexistuje a je otázka, zda to, co jsme si navykli nazývat českou kulturou, je vůbec české. Češi sami se vzdali své kulturnosti, když rezignovali na jazyk. Český jazyk není jazykem Čechů. Je jazykem ČR. Češi mluví čímsi, co vzdáleně český jazyk připomíná, a je dost možné, že se jedná o jazyk příbuzný českému jazyku - nazýváme to čestyn. Čestyn se vyznačuje, ve srovnání s českým jazykem, odlišnostmi v diakritice, gramatice i slovní zásobě. Dochází k libovolné záměně i/y, mně/mě, Češi též píší libovolné množství teček, otazníků i vykřičníků (patrně, aby emfatizovali sdělení). Čárky se ve větě buď nepoužívají, nebo slouží namísto uvozovek, případně se používají jako v českém jazyce, ale též slouží jako uvozovky. Bohatost časů, tak běžná v českém jazyce, a také slovesná modalita vyjádřitelná příčestími a trpností, v čestynu mizí úplně. Zůstává pouze jednoduchý přítomný čas a zjednodušený čas tzv. mynulí. Tím Češi rádi vyjadřují i budoucnost. Budoucí čas je v čestynu vyjadřován jako indikativ prézenta českého jazyka, čímž Češi vyjadřují svou neschopnost vidět dál než za hranici přítomného okamžiku. Asi podvědomě tuší, že se jejich konec již blíží.

Foto: Shutterstock

Autor: Barbora Janáková