Honzák: Za 2,5 miliardy bych si koupil Babiše a šel hrát mariáš

19.05. 11:35 | Autor: - bjd -

Chcete v životě mít, nebo žít? Podle toho psychiatr Radkin Honzák rozdělil ty nejpředpokládatelnější reakce člověka, který ze dne na den nečekaně získá 2,5 miliardy korun. Nejlepší by podle něj bylo se výhry vzdát, aby si člověk zachoval zdravý rozum, zdravé srdce nebo i bezpečí pro celou rodinu.

Jak na takovou situaci zareaguje člověk , který je psychicky zcela zdravý a vyrovnaný?

Znáte někoho takového? (smích) To musím vzít hypotetickou osobu! Ale reakce u zdravých lidí by byly asi podobné. Nejprve tomu není lehké uvěřit a v momentě, kdy se to stane, přichází ohromný šok. Což přináší maximální tělesnou i psychickou aktivaci a vyvolá obrovský stres. Ten de facto je přípravou na rvačku nebo úprk, proto se začnou do těla vylévat adrenergní hormony a může se stát i zdravému člověku, že v takovém množství mu odrovnají srdce.

Samotná psychická reakce taky může mít divoký průběh a vážné následky. Pokud se člověku nečekaně přihodí takový posun v ekonomické situaci, snadno mu to zamotá hlavu... Mít ze dne na den pocit naprosté všemocnosti, kterou takové peníze téměř poskytují, to rozhodně ani pro normálního člověka není nic dobrého. Stejně jako ztratit každodenní povinnosti, jako je práce a zodpovědnost, kterou s sebou vydělávání peněz nese.

Dalo by se vůbec považovat za normální, pokud by se průměrně placený Čech dobrovolně takové částky zřekl? Není to svým způsobem určitá forma šílenství?

Ale ano, jsou tací lidé. Prakticky uvažující člověk vlastně spotřebuje naprosté minimum peněz. I kdybych si koupil všechno, co člověk k radosti a pohodlnému životu využije, neutratím víc než zlomek. Je určitě fajn nechat nějakou část pro své potomky a pro své blízké, ale zbytku je podle mě lepší se zbavit. Přeci jen, jsou to jenom peníze. Vložit je do nějaké nadace nebo něco podobného je nejen rozumné a ušlechtilé, ale pro zachování zdravého rozumu i nejlepší.

Jako potvrzující případ stačí uvést osud Jacka Whittakera, amerického výherce z roku 2002. On sám na své smrtelné posteli prohlásil, že by býval udělal nejlépe, pokud by ten tiket roztrhal. Jeho rodině nepřinesl víc štěstí ani užitku. Jeho vnučka měla tolik peněz, až nevěděla, co s nimi, a přivodila si tak smrt předávkováním.

Co by podle vás měl člověk, který se rozhodne si takovou částku nechat, udělat pro to, aby si zachoval zdravý rozum?

Myslím, že by bylo rozumné dát se do kupy s někým, komu je doopravdy možné věřit. Ať už je to manželka, nebo dobrý kamarád. Měl by to být někdo, s kým je možné se o takové věci poradit. I pokud by daná osoba ve svém okolí nikoho takového neměla, je určitě chytré do té situace zatáhnout ještě někoho. Tu neutratitelnou půlku mu třeba půjčit, potom by to nemohl nikde rozhlásit, protože by v tom jel taky. Hlavní je nebýt na takové rozhodnutí úplně sám. A také s rozhodnutím, jak s penězi naložit, nespěchat.

Myslíte si, že je lepší takovou věc nezveřejňovat?

Ano, to rozhodně. Vždyť by se mu seběhl houf žadatelů před dům a byl by snadným terčem vyděračů. Snadno se ale také může přihodit situace jako v povídce od E. A. Poea Démon zvrhlosti, kdy hrdina spáchá dokonalý zločin a nepadne na něj ani stín pochybnosti. Žít s takovým tajemstvím znamená obrovský strach z toho, že se dotyčný sám prozradí, což se v povídce nakonec také stane. Je to přirozený systém v hlavě, čím více se na něco soustředíte, tím snáze to jde zkazit. Proto je lepší mít alespoň někoho, s kým danou věc můžete probrat.

Umíte si představit, co byste s takovými penězi udělal vy?

Šel si o ně zahrát mariáš. Nebo bych si třeba koupil Babiše! Abych mohl odpovědět vážně, musel bych si takovou věc promyslet, je příliš mnoho variant. Vždyť jen málokdo si umí vůbec představit, kolik to je vlastně peněz. Jakou mají cenu, jak velká by z nich byla hromada? Asi bych ty peníze fakt vložil do nějaké nadace. A určitě bych se dal do kupy s někým, kdo by mě přibrzdil.

Foto: archiv

Autor: - bjd -