Hmotné rezervy mají šéfa, který nesmí vědět, kolik čeho je

19.02. 01:05 | Autor: Marek Přibil, Josef Kolina

V Českých drahách za něj začal fungovat systém zlatých padáků, loni po vyhazovu na jednom desetimilionovém seskočil a teď se stal šéfem Správy státních hmotných rezerv. Má to však háček. Někdejší drážní náměstek pro personalistiku Pavel Švagr nemá nutnou bezpečnostní prověrku, a tak vlastně nesmí vědět, jakými rezervami jeho správa disponuje.

Je to zvláštní případ. Představte si, že byste nastoupili na post vedoucího prodejny, chtěli provést inventuru, abyste se ujistili, zda vaši zaměstnanci nekradou, a odpovědí by vám bylo slovo TAJNÉ. Podobně svázané ruce má nyní šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Do funkce nastoupil třináctého února namísto odvolaného Ondreje Páleníka, který byl od loňského června na nucené dovolené. Na rozdíl od bývalého šéfa vojenské rozvědky, kterého potopil skandál okolo Jany Nagyové (nyní Nečasové), však Švagr nemá požadovanou bezpečnostní prověrku na stupeň "tajné".

Ondrej Páleník. Podle mluvčí správy Karin Mikolajkové nyní Švagr disponuje prověrkou na stupeň "vyhrazené" a o přísnější stupeň teprve požádá. "Byl započat proces shromažďování materiálů k prověrce 'tajné'. Jakmile budou všechny doklady požadované Národním bezpečnostním úřadem shromážděny, budou postoupeny k dalšímu zpracování," napsala on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí.

"Do doby udělení prověrky panu předsedovi v režimu 'tajné', je samozřejmě organizačně v rámci správy zajištěno řádné nakládání s tímto stupněm utajení," dodala Mikolajková klíčovou větu. Tou totiž potvrdila, že dokud nebude mít Švagr v ruce požadovaný glejt, nesmí se seznámit s utajovanou agendou svého úřadu. A pod jistou mírou utajení je na SSHR i to naprosto nejdůležitější, tedy čím vlastně a v jakých počtech a objemech správa disponuje. Švagr je tedy v docela nepříjemné situaci. Dostat od vrcholného politika dotaz týkající se strategických zásob, musel by pouze pokrčit rameny. A není úplně vyloučeno, že se tak stane. Na prověrku na stupeň "tajné" se totiž zpravidla čeká čtyři až šest měsíců.

Mocný drážní personalista

Petr Žaluda. Pro Švagra je taková pozice dost nezvyklá. V Českých drahách, kde působil coby vrchní personalista, měl naopak dveře otevřené naprosto kamkoli. Pracoval tam přes čtyři roky a na odchodnou dostal stejně jako bývalý generální ředitel Petr Žaluda dvacet čtyři platů. Celkem si tedy odnesl zhruba deset milionů korun. "Byl členem vrcholového vedení a měl uzavřenu obdobnou manažerskou smlouvu jako ostatní manažeři bývalého vedení. České dráhy při jeho odchodu ujednání této smlouvy respektovaly," uvedl v době jeho odchodu mluvčí ČD Radek Joklík. Podle někdejšího ministra dopravy Zdeňka Žáka, který byl jeho zlatým padákem pobouřen, to byl navíc právě Švagr, který coby personalista takové odměňování odchozích zaměstnanců nastavil.

Odchodu náměstka z drah předcházela poměrně trapná peripetie. Dozorčí rada jmenovaná novým ministrem ho na konci července nejprve zvolila členem představenstva. Prý se to stalo omylem. Za dva týdny nato hlasovala znovu a 15. srpna Švagra odvolala.

Miliardy utopené v petroleji

Ale zpět k Švagrovu novému působišti. Státní hmotné rezervy čelí dlouhodobě velkým problémům. Jak například již v roce 2012 informoval časopis TÝDEN, z jejich účtu měly zmizet zhruba čtyři miliardy korun na úkor státu, a to zřejmě vinou neprůhledných obchodů s palivy či bavlnou. Částka činí pro představu asi polovinu všech ročních výdajů ministerstva kultury.

Řídicí středisko hmotných rezerv v Sázavě na Žďársku. TÝDEN tehdy zevrubně popsal několikastránkový podnět k prošetření činnosti správy rezerv. Materiál s množstvím citlivých údajů a konkrétních dat přistál předloni v červnu na stole nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. A není bez zajímavosti, že jej podal rodinný příslušník exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Podání se týkalo "podezření ze škod značného rozsahu způsobených českému státu a zločinů porušování povinností při správě státního majetku, pravděpodobně páchaných velmi promyšleným způsobem skupinou neurčených pachatelů". Stručně řečeno: kvůli podezřelým nákupům a prodejům strategických surovin, které správa rezerv ze zákona skladuje, prý v letech 2006 až 2011 ubyla z účtů SSHR zmíněná suma a nebylo známo, jak byla utracena či prohospodařena.

Přestože se tématem v minulosti zabývaly sdělovací prostředky s tím, že ve státních skladech mizí peníze a vláda nenachází odvahu s tím něco udělat, dosud se nic nestalo. Policie však podle informací TÝDNE podnět důkladně prověřila, vyhodnotila a nyní již měla údajně pokročit do fáze vedení trestního stíhání. Česko by tak mohlo očekávat v krátké době další kauzu obrovitých rozměrů, nicméně policisté zatím žádné konkrétnější informace dávat k dispozici nechtějí. "Omlouvám se, ale k této věci náš útvar nebude poskytovat žádné informace," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Ibehej.

Co je Státní správa hmotných rezerv

Státní správa hmotných rezerv (SSHR) je nejdůležitějším správním úřadem pro krizové stavy. Shromažďuje strategické suroviny, jakými jsou například ropa či obilí, ale také třeba mobilní mosty pro případ přírodních katastrof, teroristických útoků nebo průmyslových havárií. Suroviny musí pravidelně obměňovat.

Hmotné rezervy (podle odhadů v hodnotě asi 40 miliard korun) jsou více než z poloviny tvořeny ropou a ropnými produkty. Ve skladech jsou i mobilizační rezervy a pohotovostní zásoby určené pro 24 typových krizových situací (povodně, vichřice, migrační vlny, epidemie...). Správa rezerv realizuje též poskytování humanitární pomoci České republiky do zahraničí.

Foto: Lucie Pařízková, ČTK , Galgonek Vladislav, Luboš Pavlíček

Autor: Marek Přibil, Josef Kolina