Hledá se český Wikuk. Zn.: Pomozte

09.10. 11:00 | Autor: Dina Podzimková

Turecké ministerstvo financí likviduje ve Wikipedii zmínky o genocidě Arménů, americká CIA zase v mezinárodní internetové encyklopedii zesměšňuje íránského prezidenta. Stejný problém má nyní i česká verze Wikipedie: někdo z ministerstva obrany, ovládaného lidovci, upravil heslo KDU-ČSL. Vylepšení se dočkal i odkaz Mirka Topolánka či Jiřího Paroubka.

Druhý lednový čtvrtek kdosi vylepšil v české verzi Wikipedie heslo o KDU-ČSL: zmizela věta o tom, že strana má „silné vazby na římskokatolickou církev". Mohlo by jít o nevýznamný detail. Kdyby ovšem nešlo o partaj, která se snaží profilovat jako moderní strana evropského střihu. A kdyby se o úpravu nepostaral kdosi, kdo používá počítač s doménou ministerstva obrany. Dva dny před výmazem přitom do ministerského křesla usedla Vlasta Parkanová, dlouholetá členka KDU-ČSL.

Její úřad se nicméně hledáním "Wikuka" ve svých řadách zabývat nebude. "Tak za prvé: doména army.cz obsahuje stovky počítačů, takže bychom jen stěží zjišťovali, kdo konkrétně za tím stojí," reaguje mluvčí resortu Andrej Čírtek. "A navíc na samotném měnění Wikipedie, pokud probíhá podle jejích pravidel, není nic špatného," dodává.

Paroubek a jeho milenka

Nehraje se ovšem jen o image lidovců. Heslo věnující se šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi museli správci české Wikipedie zcela zablokovat. A to kvůli takzvané editační válce. "Jde o opakované nekonstruktivní editace, kdy si několik uživatelů navzájem přemazává svou verzi textu," vysvětluje Petr Kadlec, jeden ze správců české Wikipedie.

Článek o Paroubkovi zůstal uzamčený do letošního června. Od té chvíle se ovšem spor editorů opět rozjel naplno, nejnověji v souvislosti s Paroubkovým vztahem s tlumočnicí Petrou Kováčovou. Mladá žena si od editorů vysloužila řadu nelichotivých pojmenování. Od "umělé blondýny" až po "milenku". Expresivní označení se v encyklopedii objevilo 16. srpna, tedy jen krátce poté, co předseda ČSSD vysvětloval novinářům, jak mají slečnu Kováčovou správně titulovat. Ještě téhož dne bylo slovo "milenka" nahrazeno (ve shodě s Paroubkovým přáním) pojmem "partnerka". Kdo přesně do hesla zasáhl, není možné zjistit. Článek modifikoval jeden z registrovaných wikipedistů, jehož osobní údaje jsou veřejně nedostupné.

Kvůli neustálým manipulacím museli čeští editoři uzamknout i další referáty o vrcholových politicích. Zablokováno bylo dočasně například heslo o bývalém prezidentu Václavu Havlovi či o poslankyni Kateřině Jacques, která si zájem wikipedistů získala kvůli konfliktu s policistou Tomášem Čermákem. Stejný postup se používá i u některých nepolitických, ale rovněž kontroverzních témat. Pro představu: uzamčení se dočkaly materiály o holocaustu či o Ježíši Kristu.

Topolánek, SSM a konkubíny

V anglicky mluvících zemích speciální program WikiScanner odhalil řadu skandálů:

* Scientologové odstraňují nepěkné zmínky o své církvi.
* Kdosi ze CIA zesměšňoval íránského prezidenta.
* Církevní univerzita v Tulse upravila heslo "O původu druhů", evoluční teorii označila za "nejspíše převážně smyšlenou".
* Kdosi sedící u počítače v síti izraelské vlády nahradil kritické heslo o hraniční zdi na Západním břehu Jordánu; nový text obviňoval OSN z rasismu a svět z podpory arabských konspiračních teorií.
* Někdo z PR agentury společnosti Microsoft označil vyhledávač MSN Search výrazně nadneseně za "hlavního konkurenta Googlu".
* Kdosi z americké konzervativní střelecké lobby National Rifle Association upravil stránku věnovanou dohadům o útocích z 11. září 2001 o spekulace, že stopy vedou do Iráku.
* FBI ve Wikipedii systematicky maže fotografie z Guantánama.

Kromě vyslovených manipulací a dlouhodobých editorských sporů čelí encyklopedie i dalšímu typu útoků. Vtipálci - zpravidla z řad anonymních uživatelů - totiž mnohdy neváhají obohatit články o řadu vulgarismů, osobních invektiv či nařčení. Výrazivo na hranici publikovatelnosti zaznívá opakovaně například na adresu expremiéra Paroubka, který je podle některých uživatelů "komunistické prase", "bradavice" nebo prostě "bezcharakterní lump".

Zcela ušetřen nezůstal ani lídr nejsilnější vládní strany Mirek Topolánek, jehož jeden z anonymních wikipedistů nařkl, že v oficiálním životopise zatajil členství v Socialistickém svazu mládeže. "Členství v SSM nezapadá do obrazu pravicového politika a bijce levice," poznamenal do hesla wikipedista. Jinak bdělé pozornosti správců Wikipedie navíc zřejmě unikl pikantní fakt, že odkaz skrytý pod slovem "partnerka", který se váže k Lucii Talmanové, vede na wikistránku s heslem věnovaným "konkubínám".

Pozornosti bdělých wikipedistů neunikl ani někdejší předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. „Stal se z hlediska morálky politika tím nejslizčím hadem, který by pro moc udělal cokoliv. Buď mu politické nebe - politickým peklem," stojí v politickém epitafu, který korunuje popis loňské vyjednávání, které mělo přivést lidovce pod Kalouskovým vedením do vlády se sociální demokracií s tichou podporou komunistů.

Tento anonymní výkřik se nicméně ve Wikipedii dlouho neohřál - díky rychlému zásahu editora mu byla dopřána existence trvající jen jednu minutu.

Manipulace? Snažíme se vše vyvážit

Nenápadná nepravda může v encyklopedii přežít velice dlouho, přiznává v rozhovoru pro TÝDEN.CZ jeden ze správců české Wikipedie, programátor Petr Kadlec. V síti známý jako Mormegil.

Setkává se česká Wikipedie s manipulativními úpravami obsahu?

Relativně časté jsou editace, kdy si někdo napíše nový článek o sobě, své firmě či škole, což je samozřejmě neobjektivní reklama. S vyloženě manipulativními úpravami se, pokud vím, moc často nesetkáváme.

Existuje nějaká kontrola nad tím, kdo, co a jak v rámci Wikipedie edituje?

Funguje to na principu samoregulace. Když někdo vkládá třeba do článku o nějaké kontroverzní společnosti samou chválu, je prostě potřeba ty informace vyvážit. Pokud je to téma obecněji známé, pak může oponovat prakticky kdokoli. Ovšem nenápadně vsunutá nepravda v článku o nějakém obskurním tématu ve Wikipedii může přežít i velice dlouho.

A co vnitřní kontrolní mechanismy?

Všechny provedené editace se zobrazují na centrální stránce, kterou pravidelní uživatelé takřka nepřetržitě prohlížejí. Navíc mají takzvané sledované stránky, což je seznam článků, kterým rozumějí a v nichž kontrolují všechny provedené změny. Snadno se odhalí třeba odstranění velké části textu, podstatné je taky, jestli zásah udělal nováček nebo zkušený uživatel.

Pro anglickou verzi Wikipedie je k dispozici program WikiScanner, který umí najít kdo a odkud hesla editoval. Uvítal byste jej i pro českou verzi?

Po pravdě řečeno ne. Tedy přesněji: je mi to dost jedno. Ten program není zase tak exkluzivní, bez problémů bych něco takového zvládl sám. Navíc je schopen získat jen hodně omezená data, umí totiž rozpoznat jen neregistrované uživatele. V případě těch registrovaných totiž data nejsou veřejně dostupná z důvodu ochrany soukromí.

Všimli jste si při brouzdání Wikipedií dalších manipulací či zjevných chyb? Pokud ano, podělte se s námi. Na vaše podněty čeká podzimkova@tyden.cz

Foto: archiv

Autor: Dina Podzimková