Historička: O společnosti vypovídá, jaké slaví svátky a jak

20.05. 11:00 | Autor: ČTK

Ze vzniku Československa v roce 1918 se neradoval každý, později stát vydával instrukce, jak se má tento svátek slavit. Jak se 28. říjen slavil v minulosti a jak to bylo s dalšími svátky z první republiky, zkoumali historici z Masarykova ústavu a Archivu (MÚA) Akademie věd ČR a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Svá zjištění sepsali v knize, která vyjde letos v srpnu. Bádání přiblížila Dagmar Hájková z MÚA.

Šestice historiků se pro informace vypravila do knihoven a archivů v regionech a na Slovensko. Snažili se zmapovat, jak se měnily oslavy státních svátků. Podle Hájkové vypovídají svátky hodně o společnosti, politické atmosféře i napětí mezi menšinami. Je to vidět už na samotném datu 28. října, kdy se připomíná vznik samostatného Československa. Letos od jeho založení uplyne 100 let. Ve skutečnosti ale není toto datum tak jednoznačné.

Slováci o vyhlášení státu 28. října 1918 ještě nevěděli a důležitější je pro ně až přijetí Martinské deklarace 30. října. Komunisté si už za První republiky raději připomínali 14. říjen, což byl den generální stávky. Byla někdy chápaná jako počátek samostatnosti. A Němci nebo Maďaři 28. říjen nikdy slavit nechtěli. "Na 28. říjnu se ukazuje komplikovanost multinacionálního státu. Je přirozené, že Němci a Maďaři tento svátek dlouho neslavili, neuměli se srovnat s proměnou své role," řekla historička.

Od roku 1925 bylo slavení 28. října vymahatelné, vstoupil totiž v platnost zákon, který uzákonil "státotvorné" svátky. Kromě vzniku státu to byl První máj a dny spojené s Janem Husem, Cyrilem a Metodějem a svatým Václavem. Největší oslavy vzniku Československa se konaly v roce 1928, podle Hájkové to byla velká přehlídka úspěchů státu.

Po nástupu Hitlera k moci se svátek stal demonstrací sdělení "my se budeme bránit", uvedla Hájková. V té době ho podle ní začali dokonce slavit i někteří Němci, kteří Hitlerův vzestup sledovali s obavami.

Na svátek v roce 1938 se plánovalo otevření památníku na Vítkově. "To už bylo po Mnichovu. Otevření se tak odehrálo v tichosti," řekla Hájková. Následující rok se státní svátek změnil v demonstraci za svobodu, při které byl smrtelně postřelen student Jan Opletal. Až do konce války se vznik státu slavit nesměl. Lidé aspoň házeli květiny na Masarykův hrob v Lánech, a to přes hřbitovní zeď, protože hřbitov byl střežený.

Po válce připadl na 28. říjen i den znárodnění. Od roku 1953 už nebyl vznik Československa státním svátkem, toto privilegium měl jediný den - 9. květen, slavený jako den osvobození Rudou armádou. Později se 28. říjen připomínal jako den federalizace. "Význam původního svátku se tím rozmělnil. Komunisté si založení Československa připomínali spíše s dodatkem, že bez Velké říjnové socialistické revoluce by nebylo Československa," uvedla historička. Až v roce 1988 se stal 28. říjen opět dnem pracovního volna, jak je tomu i dnes.

Foto: ČTK , Šimánek Vít

Autor: ČTK