Herec Vydra o údajném týrání: Připadám si jako koňský disident

Herec Václav Vydra se v posledních dnech ocitl v nezáviděníhodné roli. Ze všech stran se na něj valí kritika, že špatně opečovává či dokonce týrá svoje koně. "Ano, týrám je," žertoval se smíchem Vydra, když se na něj on-line deník TÝDEN.CZ obrátil se žádostí o rozhovor o koních. V jeho hlase však byla spíš slyšet únava. Kvůli kontroverzní metodě ošetřování kopyt bude totiž herec nejspíš čelit i trestnímu oznámení z pera pražského advokáta Tomáše Pelikána. Navzdory faktu, že kontrola veterinární správy týrání zvířat na Vydrově statku neodhalila.

Prověřit hercovy koně se vydal osobně šéf středočeské státní veterinární správy Zdeněk Císař. Zvířata prohlédl, zaměřil se na kopyta a žádné týrání nezjistil. "S tím, že jsme si nechali předvést všechny koně. Potom jsme se zaměřili na koně, na které byla podána stížnost, a v ani jednom případě jsme nezjistili, že došlo k porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Chápu, že se bude spousta lidí ohrazovat, neboť záběry, které proběhly ve sdělovacích prostředcích, mohou zavádět velké otazníky, ale při naší kontrole doopravdy nebyly shledány zásadní problémy," řekl Císař Českému rozhlasu.

Emoce ovšem budí i fakt, že má Vydra na vyučování kontroverzní metody ošetřování kopyt dostat od ministerstva zemědělství dostat pětimilionovou dotaci. Rezort totiž vede jeho kamarád, ministr Petr Bendl (ODS). Ten má na Vydrově statku u Slapské přehrady ustájené i své koně.

Jak vnímáte kolotoč událostí, který se v uplynulých dnech roztočil kolem vás a vašich koní?

Potýkám se s tím už dlouho. Je to kampaň, která zraje už delší dobu. Za prvé se odlišuji a snažím se prosadit něco, co není běžné. Za druhé se zdá, že šlapu na patu lidem, kteří by chtěli mít v tomto směru monopol. Navíc je na mě vidět. Mnoho lidí mě a mé názory vnímá pozitivně a to asi vadí.

Komu konkrétně?

Třeba Živnostenskému společenstvu podkovářů, tedy panu Vinčálkovi a paní Kubištové, kteří si myslí, že je připravím o část jejich dotací. Nebo různým svazům chovatelů, kteří kvůli fámám získali pocit, že týrám koně, řežu jim kopyta do krve a oni pak nemohou chodit, což je nesmysl a lež. Ale fámy jsou mocné. Často mě nazývají tmářem, ale to bych spíš obrátil na druhou stranu. Propaguji teorie, které, byť jsou založeny na stejných základních principech, by svým novátorstvím mohly do jisté míry přepisovat učebnice.

Veterinární správa sice neodhalila u vašich koní žádné týrání, přesto však budete kvůli strouhání kopyt nejspíš čelit trestnímu oznámení…

To by mě zajímalo, co chtějí trestně oznamovat, když koně netýrám.

… nepochybujete ale trochu, jestli to, co děláte, je skutečně správné? Při tom všem, co se nyní děje.

To jsem pochyboval, když konvenční péče mým koním nedokázala pomoci. Když mou dvanáctiletou kobylu veterinář poslal do "důchodu" a po veškeré péči, která se od narození dostávala mému hříběti od veterináře a podkováře, bylo po třech a půl letech podkování konstatováno, že v jeho čtyřech letech u něj začíná artróza a já nemohu počítat s tím, že bych na něm v budoucnu mohl nějak víc jezdit. Tehdy jsem se dostal ke knížce dr. Strasserové a bylo mi jasné, že tohle je cesta, kterou se chci vydat. Uspořádal jsem u nás první třídenní "základní seminář" s rakouským lektorem a dozvěděl se informace, o kterých jsem do té doby nic netušil. A bylo mi jasné, že nejsem sám. Bylo to jako objevení nového kontinentu. Řekl jsem si, že to se přece musejí dozvědět i ostatní, a začal jsem semináře pořádat dál pro zájemce většinou z řad majitelů koní.

Video z Vydrova statku

Jaký byl o ně zájem?

Zájem byl velký, ale nebyli vyškolení lidé, kteří by byli schopni potřebnou péči koním poskytnout. Tak jsme uspořádali první dvouletý vyškolovací běh Ošetřovatelů kopyt. V současné době už studuje přes dvacet studentů, z nichž mnozí budou už v červenci skládat závěrečné zkoušky. Za tuto dobu - zhruba šest let - jsem se přesvědčil o tom (a nejenom já), že pokud se dodržují všechny zásady tohoto způsobu péče o koně i způsobu úpravy kopyt a jeho provedení, tak to funguje a dokáže koním navrátit či udržet jejich zdraví i využitelnost danou jejich fyziologickými možnostmi. Smutné je, že se nad tím člověk začne zamýšlet vážně většinou až tehdy, kdy se jeho koně pod konvenční péčí dostanou do neřešitelných problémů vedoucích ve finále až k jejich utracení.

Můžete ve stručnosti popsat, k čemu vámi používaná metoda přesně slouží a pro které koně je vhodná?

Je pro všechny koně. Pro koně, kteří mají deformace, je šancí k nápravě. A pro koně, kteří deformace nemají, je dobrou metodou, jak si udržet zdravý stav. V zásadě jde o to, že se zachová či znovuobnoví mechanismus kopyta, které není jen kusem rohoviny, ale je to důmyslný orgán, který má několik funkcí - hmatovou, funkci krevní pumpy, je to metabolický orgán a také primární tlumič nárazů. Pokud kopyto nefunguje, jak má, jde náraz dál do celého kloubního a vazového aparátu. A když ho okovu, je to to samé. Představte si, co by s vámi udělalo vzít si železnou botu a proběhnout se po asfaltu.

Jestli tomu dobře rozumím, slouží tedy vystrouhávání k tomu, aby se kopyto regenerovalo a fungovalo jako v době, kdy se koně pohybovali volně v přírodě a nikdo se o jejich kopyta nestaral.

V zásadě ano. Mělo by to kopytu a koni navrátit zdraví. Proto i tu metodu nazýváme celostním způsobem, kopyto má vliv na další různé orgány koně - na játra, ledviny i celý metabolismus.

Co říkáte na protiargument, že koně po ostrouhání kopyt kulhají? Natočili je tak i u vás na statku.

To je lež. Koně po vystrouhání nekulhají. Není záměr, abychom vystrouhali koně a on kulhal, záměrem je koně vyléčit. A pokud je stav jeho poškození takový, že by nemohl chodit na normálním terénu, je potřeba ho strouhat a nechat pohybovat na speciální gumové podlaze a vyčkat na dobu, kdy bude schopen plně rehabilitovat. Rozpor je v tom, co se oni brání přiznat: že okovaný a nekulhající kůň nemusí být zdravý. Kulhání není jediná známka zdraví koně. Je bez diskuze, že by kůň kulhat neměl. A po vystrouhání metodou dr. Strasserové by také koně kulhat neměli. Když natočili mého koně, jak špatně chodí, nebylo to za prvé po strouhání a za druhé za týden kulhat přestal. Byl jen přetažený, což je fyziologický stav. Já ráno po těžké túře třeba taky nevstanu z postele. A třeba taky kulhám. A neznamená to, že jsem týraný nebo že bych měl být léčen.

Další videozáznam z Vydrova statku:

Vystrouhávání kopyt nicméně přirovnávají někteří veterináři k tomu, když si člověk ostříhá nehty příliš nakrátko, do masa. Také se mu pak prý bude chodit špatně a bude kulhat. Podle vás ale tedy koně po takovém ošetření nekulhají, je to tak?

Ne. To je hloupé přirovnání. Jen ukazuje, že se s principy toho ošetření vůbec neseznámili. Můžu samozřejmě udělat chybu jako řemeslník, jako strouhač, podkovář nebo kdokoliv, kdo se stará koním o kopyta. Ale ta chyba není princip, není to důvod napadat metodu.

Jak si tedy vysvětlujete, že ji v zahraničí zavrhli?

V žádném zahraničí ji nezavrhli. To je lež. Mohli ji tam zavrhnout lidi stejní, jako ji zavrhují tady. Nám je například znám fakt, že se v Německu podařilo lobbisticky prosadit do znění zákona klauzuli, podle které by směli kopyta koní upravovat jen vyškolení podkováři. Žalobou německé skupiny ošetřovatelů kopyt u Ústavního soudu byla tato klauzule zrušena. Strouhání kopyt má spoustu příznivců po celém světě. Je spousta lidí, kteří ho obhajují a úspěšně praktikují.

Můžete některé jmenovat?

Samozřejmě. Vedle paní dr. Strasserové třeba Chris Gehrman z Německa, který působí i v Belgii, Švýcarsku a Francii, Patrick Spieleder z Rakouska, Thorsten Kaiser z Nového Zélandu, Jane Kemptonová z Velké Británie, Sabine Kellsová z Kanady, dr. Skinner z USA, Irene Bastholmová z Norska, Tomasz Ochwat z Polska…

A v Česku?

Nezapomínejte, že u nás jsme v začátcích. Certifikovaní ošetřovatelé jsou tu zatím tři včetně mě - paní Lehoučková a pan Blecha. Ale pak je tady dalších x studentů i spokojených majitelů ošetřovaných koní. Je to něco nového. Já jsem se k tomu poprvé dostal před šesti lety, kdy jsem dal své koně ze stájí ven a začal jim budovat podmínky, aby mohli být bosí. Před dvěma lety jsem pak tuto metodu vystudoval jako v podstatě jeden z prvních u nás.

Máte u sebe ve stájích i koně ministra zemědělství Petra Bendla. Strouháte kopyta i jim?

Koně jsou u nás na statku, který má v pronájmu Institut celostní péče o koně (ten praktikuje metodu vystrouhávání kopyt - pozn. red.). Já osobně o jeho koně nepečuji.

Teď od něj máte dostat dotaci…

Ne já, ale institut, jehož jsem v současné době ředitelem. Dotace má sloužit k tomu, abychom mohli šířit alternativní způsob péče o koně, otevřeli cestu k vytvoření profese kopytář - ošetřovatel bosých kopyt, která bude moci zahrnovat i různé jiné způsoby úpravy kopyt, a sami mohli školit kopytáře podle systému výuky dr. Strasserové.

A už dotaci máte?

Ještě ne. Zatím jsme ji neobdrželi.

Nemáte obavy, že o ni kvůli současnému humbuku přijdete?

Bylo by to dost podivuhodné, protože dotaci schválil zemědělský výbor sněmovny i parlament. Nejde o strach, já bez těch peněz přežiju, ale bude to znamenat, že to vzdělání bude pořád dražší než srovnatelné vzdělání podkovářské. Navíc jde o první krok k tomu, aby se mohly dávat prostředky i na alternativní péči o koně. O tom, která metoda je ta správná, si musí rozhodnout majitelé, případně sami koně. Když se ukáže, že to k ničemu není, tak to asi bylo špatně, ale to je normální soutěž. A když někdo dělá takovou kampaň, jaké jsme nyní svědky, tak tu soutěž hrubým způsobem porušuje. V důsledku této kampaně jsme byli podrobeni kontrole z krajské veterinární správy, která ale žádné týrání nebo špatnou péči, ze které jsme byli obviňováni, nepotvrdila.

Má vystrouhávání kopyt nějaké prokazatelné výsledky?

Má výrazně prokazatelné výsledky, a to nejen na mých koních. Jsou to bosí koně, a přesto můžou sportovat a být v plné zátěži. To je velice výrazný úspěch. Protože nemůžeme pořád srovnávat bosé koně s okovanými. Podkova je něco, co koni umožňuje překračovat jeho fyziologické možnosti, kůň s nimi může být zatížený, i když není zdravý a zdraví nevykazují jeho kopyta. A pokud mu podkovy sejmou, nemůže chodit, musí ho upravovat na boso a mají s tím veliké problémy. A většinou ho zase okovají s tím, že zrovna tenhle kůň nemůže chodit bosý.

Poslední podpis pod dotací, o kterém jste mluvil, má patřit právě ministrovi Bendlovi?

Pokud vím, tak v běžné praxi takové dotace ministr nepodepisuje. Podepisuje je úředník ministerstva.

A nevidíte jako problém, že jste s Petrem Bendlem kamarádi a že u vás má ustájené koně?

Považuji to spíš za jeho určitou osobní statečnost, protože se dostává do situace, v jaké jsem já. Mám pocit, že jsem se stal jakýmsi koňským disidentem. Je to podobné, jako když do školy chodí dítě paní učitelky. Je na něj upřená mnohem větší pozornost než na jiné dítě. 

Čtěte dále

další zprávy