Hejtman: Vltavská kaskáda měla upouštět dřív, ale nejsem generál

05.06. 21:45 | Autor: ČTK

Středočeský hejtman Josef Řihák (ČSSD) míní, že povodňová vlna by nebyla tak velká, kdyby Vltavská kaskáda začala upouštět vodu dříve. Vinu však nedává vodohospodářům, jejich práci při záplavách naopak oceňuje.

Anketa:

Známkujte jako ve škole: jak zatím členové vlády, hejtmani a starostové obcí a měst zvládají řešení krizových situací kolem povodní?

Na jedničku. 20 %
Na dvojku. 28 %
Na trojku. 19 %
Za čtyři. 16 %
Pětka. 18 %

"Těžko sahat někomu do svědomí, ale je možné, že se mohlo upouštět dříve, kdyby v Praze byly vybudované hráze, jak tvrdí i někteří starostové," poznamenal Řihák.

Ministr zemědělství a jeden z Řihákových předchůdců v čele kraje Petr Bendl (ODS) prohlásil, že kaskáda využila maximální možnost své retence při velkém množství vody, které přišlo během krátké doby. Nejhorší je prý situace, kdy je vody tolik, že již není možné řídit odtok z vodních děl. Podle ministra se to stalo při záplavách v roce 2002, ne však letos.

Řihák ale míní, že kdyby bylo v Orlické přehradě méně vody, povodňová vlna nemusela být tak velká. Platí ovšem podle něj to, že po bitvě je každý generálem. "Po každých povodních se hledá viník," podotkl. Odpověď, zda byl zvolený postup správný, by podle Řiháka měli dát odborníci.

Hejtman si na druhou stranu uvědomuje, že letošní záplavy výrazně ovlivnila Berounka, která není regulovaná. Stavět na této řece přehradu podobně jako kdysi na Vltavě by ale v dnešní době nebylo možné. "Já bych ji chtěl, ale chtěl bych vidět, kdo by vystěhoval těch dvacet obcí, které se tenkrát vystěhovaly za komunistů," namítl.

Podle Řiháka je potřeba vyhodnotit, zda současné povodňové plány odpovídají realitě. Za vyhazování peněz v této souvislosti označil stavby povodňových hrází schopných zadržet nejvýše dvacetiletou vodu, které na letošní povodeň nestačily. Otázkou také je, zda se nepokusit změnit stavební zákon, aby bylo možné budovat protipovodňová opatření rychleji. Připomněl, že například Zálezlice doplatily na to, že se při stavebním řízení někdo odvolal.

Podle pracovníka krizového řízení Středočeského kraje Iva Bedrny se obce při minulých záplavách v roce 2002 a 2006 poučily a letošní velkou vodu zvládly i přes její rychlý nástup velmi dobře. "Nenastaly situace z roku 2002, kdy obce totálně nevěděly, co dělat," uvedl.

Průběh letošní povodně se podle Bedrny v mnohém podobal ničivým záplavám z roku 2002. Poukázal například na lagunu, která se vytvořila na Mělnicku, byť měla menší rozliv, nebo na chování Sázavy a Berounky. Klidnější byla naopak Jizera. "Princip těch povodní byl prakticky stejný, z pozice krizového řízení byl velmi podobný," dodal Bedrna.