Havel vyrazil po letech na oficiální cestu. Do NATO

02.03. 07:00 | Autor: Veronika Jacobsová

O pět let nazpátek se ve středu vrátil Václav Havel. Na letišti ve Staré Ruzyni se rozprostřel červený koberec, čestná stráž vzdala hold a exprezident zahájil první oficiální cestu od svého odchodu z Hradu. Mířil do Belgie, kde ho čekalo vystoupení na konferenci vrchního velitelství sil NATO v Evropě. Byl tu stejně jako před 13 lety hlavním řečníkem. Reportérka serveru TÝDEN.CZ byla u toho.

"Je nesmírné štěstí, že tyto cesty už moc nemusím absolvovat. I když jsme si na nich vždycky užili i legraci," líčil během letu. Aliance o jeho účast usilovala dlouho. Neváhala pro něj dokonce poslat vojenský speciál, což se prý nestává zrovna často. "Když v lednu onemocněl, nastala tu panika. Už jsme se smiřovali jen s videopozdravem," řekl pro TÝDEN.CZ podplukovník Réjan Duchesneau.

PŮVODNÍ FOTOREPORTÁŽ SI PROHLÉDNĚTE ZDE.

Z Prahy do Bruselu letěl s výpravou i německý důstojník, jehož jediným úkolem bylo dělat Havlovi doprovod - což pro něj byl evidentně obrovský zážitek. Uniforma však v bývalém disidentovi vzbudila patřičný respekt a Havel poté, co se usadil v letadle, začal hledat pas. Aby se svému doprovodu prokázal.

Žádné víno, žádný šukrut

Přes všechny pocty a vstřícnost se ale přece jen vloudila chybička. Delegace sice vyfasovala krabici s občerstvením, k pití tu byl ale k Havlovu zklamání jen džus. Přesto by za nic na světě nepožádal o sklenku vína, na které měl dle svých slov chuť. A krabičku se sendvičem a dalším jídlem si na rozdíl od všech ostatních odvezl do hotelu - ze slušnosti, aby neurazil.

Vrchní velitelství NATO

Konference SHAPEX 2008 se odehrála v sídle vrchního velitelství v belgickém Monsu vzdáleném asi hodinu od Bruselu. Vojáci na základně nejen pracují, ale mnozí z nich zde spolu se svými blízkými v přísně střeženém areálu také bydlí. V jakémsi světě ve světě za ostnatým drátem je i kino, pizzerie nebo baseballové hřiště.

Hostem NATO byl exprezident po oba dny, které v Belgii strávil. Při přesunech autem mu razil cestu policejní doprovod, bydlel v luxusním hotelu v módní bruselské ulici. "Nejvíc se těším ke Králi španělskému na Grand Place. Dám si tam nějaké vydatné belgické jídlo. Od včerejška jsem kvůli tomu nejedl, protože jíst víckrát za den mi dělá potíž," plánoval si už v letadle.

Knedlo vepřo zelo nebo spíš alsaský šukrut typický třeba pro Štrasburk, na který měl Havel zálusk, U krále španělského neměli. Situaci ale zachránila bílá klobása s jablečnou omáčkou a belgické pivo Leffe.

Celý večer byl Havel nervózní, jak dopadne jeho projev v angličtině, který bude mít k víc než dvěma stovkám vojenských a politických špiček. V cizím jazyce už totiž k většímu publiku často nemluví a bál se, že vyšel ze cviku. Obavy však byly zbytečné - diplomaté i vojáci jeho řeč shodně hodnotili jako "velmi silnou". "Už tu mluvilo hodně lidí, ale tak skvělý projev jsme dlouho neslyšeli. Celý den se pak k němu panelisté na konferenci vraceli," uvedla jedna z účastnic. Podobně hodnotili Havlovo vystoupení i další. "Většinou dáme projev na náš web jen tak, tentokrát jsme ale k němu museli dopsat úvod, protože tohle se v NATO hned tak někdo neodváží říct," vysvětlil Duchesneau na důkaz, že Havlova slova nezapadnou.

Evropská ikona

Havel ve své řeči varoval před vznikem nového typu diktatury v Rusku a narýsoval hranice, za něž by se EU a NATO neměly podle něj rozšiřovat. Spíš by bylo lepší, kdyby zde vznikly nějaké jiné silné politické a bezpečnostní nadnárodní entity. Účastníci konference neskrývali obdiv nejen k řeči, ale i Havlově osobě. "Jste evropskou ikonou," prohlásil generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Měl sice naplánovanou cestu do Washingtonu, o několik hodin ale odlet kvůli českému exprezidentovi odložil.

O PROJEVU ČTĚTE: Havel: V Rusku vzniká nový typ diktatury

Při odletu si Havel povzdechl, že už na žádné zahraniční cesty moc jezdit nechce. "Ještě pořád mám dost prezidentských povinností a přitom bych byl nejraděj doma, popíjel dobré víno a četl zajímavé knihy," posteskl si. I přesto ale na něm bylo znát, jakou má z přijetí Severoatlantickou aliancí radost.

Foto: Veronika Jacobsová

Autor: Veronika Jacobsová