Gottwald měl Stalina, Hitler Prozřetelnost. Koho má Klaus?

Adolf Hitler se v novoročním projevu upínal k Prozřetelnosti, zatímco prezident Gottwald ke Stalinovi. Ke komu bude v dnešním prezidentském projevu vzhlížet Václav Klaus?   

Listování novoročními projevy z posledních devadesáti let začínáme u těch z časů nacistické a komunistické totality. Píše se 1. leden 1942, ovšem protektorátní prezident Emil Hácha žádný projev nepronáší. Na Pražském hradě pouze přijímá několik novoročních návštěv. S blahopřáními k novému roku běží na Hradčany například předseda vlády Jaroslav Krejčí, velitel vládního vojska generál Jaroslav Eminger či předseda Národního souručenství Jan rytíř Fousek, který velel jediné povolené straně v protektorátu, tedy jakési předchůdkyni komunistické Národní fronty.

1942: až do úplného zdolání nepřítele

Novoroční projev pronáší přímo nacistický vůdce Adolf Hitler a ten je také 2. ledna 1942 v plném znění otištěn na titulních stranách všech českých novin. Zásadní teze vůdcova provolání k novému roku naznačuje už titulek uvádějící vlastní projev: "Boj až do úplného zdolání nepřítele. Rok největších vítězství lidských dějin. Fronta a domovina splní v nastávajícím roce všecky požadavky."

Hitler se chvástá, že "díky Prozřetelnosti" na vítězná tažení z roku 1941 Evropa nezapomene celé další tisíciletí. "Po tisíciletí se bude mluvit o těchto bitvách a o těchto vítězstvích. Tyto bitvy a tato vítězství budou obdivovány jakožto největší činy, které dokázal pud sebezáchovy národů, dbalých své cti," hlásá z Berlína německý diktátor, ačkoliv už musí znát nejnovější a  málo příznivé zprávy z ruské fronty. Wehrmacht se sice na sklonku podzimu dostal až na dohled Moskvy, jenže už v prosinci začíná tvrdá ruská ofenziva a do Silvestra zahánějí Rusové armádu Střed o 250 kilometrů nazpět do nitra SSSR. Umírají desetitisíce německých vojáků. V boji i na následky padesátistupňových mrazů. "Síla našich vojsk je úplně vyčerpána," povzdechne si německý polní maršál Fedor von Bock, Hitler ale neslyší.

Vůdce z rozpoutání světové války obviňuje bolševiky, Židy a anglosaské země. "Židovsko-anglosaské spiknutí nebojuje za nějakou demokracii, nýbrž prostřednictvím demokracie za své kapitalistické zájmy. A pan Roosevelt netouží po nějakém novém světě, nýbrž po lepších obchodech, jimiž hlavně doufá umlčet kritiku, namířenou proti špatnému hospodářství, jež jeho vláda přinesla americkému národu," hřímá Hitler na Nový rok.       

1952: američtí imperialističtí gangsteři

Hitlerův projev by stačilo o deset let později jen mírně přepsat a klidně ho mohl přečíst i komunistický prezident Klement Gottwald. Také Gottwald totiž obviňuje z mezinárodního napětí především Američany. "Zpátečnické, válečné síly světa, vedené americkým imperialismem, dělaly a dělají všechno, aby připravily novou světovou válku," zvěstuje z Pražského hradu a přidává i několik dalších úvah o "nenasytných podněcovatelích války z Wall Streetu".

Vládu USA vidí jednoznačně: "Američtí imperialističtí gangsteři, kteří převzali a rozšířili Hitlerovy šílené světovládné plány." Nejčastějším slovem v proslovu je však jméno Stalin. Hitler se upínal k abstraktní Prozřetelnosti, Gottwald k člověku z masa a kostí, byť zbožštělému: k "velikému Stalinovi".

O židovském spiknutí Gottwald nemluví, přesto právě v roce 1952 vyvrcholí politický proces se "sionistickými, buržoazně nacionalistickými zrádci a nepřáteli československého lidu", tedy vykonstruovaný soud s "protistátním spikleneckým centrem" v čele s Rudolfem  Slánským, bývalým generálním tajemníkem ÚV KSČ. Proces má obrovskou publicitu, na 10 500 rezolucí ze závodů, úřadů a z jiných pracovišť požádá o nejpřísnější tresty, načež bude vyneseno 11 trestů smrti (R. Slánský, B. Geminder, L. Frejka, J. Frank, V. Clementis, B. Reicin, K. Šváb, R. Margolius, O. Fischl, O. Šling a A. Simone). Většina z popravených má židovský původ, což denní tisk bude neustále zdůrazňovat.

1962: reálná šance na komunismus

Prezident Antonín Novotný se ve svém novoročním projevu z 1. ledna 1962 domácí politické situaci téměř nevěnuje. Na XXII. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v říjnu 1961 totiž zazněla výzva k odsouzení Stalinových zločinů, ovšem Novotný soudruhy ve svém okolí před přílišným voláním po rehabilitacích důrazně varuje.

Novotný raději přichází s novoroční vizí nastolení skutečného komunismu, když už byl tedy vybudován socialismus. "Jsou reálné předpoklady, aby se i naše dnešní generace dožila vybudování komunismu v naší vlasti," prohlašuje. Vedou ho k tomu i statistikové, kteří tvrdí, že Češi se mají stále lépe. "Tak prodej masa byl loni vyšší asi o 4 %, mléka o 7,7 %, másla o více než 9 %, vajec o 11 %," zamotává Novotný do novoročního poselství i konkrétní čísla.

Komunismus má vybudovat generace, o kterou se Novotný pečlivě stará ve školkách a školách. "Staráme se o naše děti proto, že je to generace, která již v příštích letech bude budovat komunistickou společnost," říká prezident národu a hned po proslovu přivítá na Pražském hradě stovky dětí na novoročním setkání s pionýry. 

1972: nejkratší projev v dějinách

Prezident Ludvík Svoboda přednáší 1. ledna 1972 zřejmě nejkratší prezidentský projev v českých dějinách. Ten se vejde na šedesát řádků do pouhých dvou novinových sloupců na titulní straně Rudého práva. Kdo čeká, že se armádní generál nějak vyhraní k právě dokončeným čistkám, mýlí se. "Úspěšně jsme dovršili období konsolidace společnosti a můžeme přistoupit k řešení dalších náročných úkolů," prohlásí Svoboda.

Na 70 tisíc prověrkových komisí si totiž na sklonku roku 1971 mohlo vydechnout. Strana byla oficiálně očištěna od údajných kontrarevolucionářů, kteří na jaře roku 1968 patřili k aktivistům politických reforem či v srpnu téhož roku nesouhlasili se sovětskou okupací země.

Do světa pak Svoboda vzkazuje, že Československo spolu se Sovětským svazem stále vede "úspěšný zápas proti silám mezinárodního terorismu".

1982: projev pro 10 milionů věrných voličů

První lednový den roku 1982 tráví budoucí prezident Václav Havel v plzeňské věznici na Borech a nejspíše povinně sleduje televizní proslov Gustáva Husáka, s jehož režimem vede disent v podstatě ghándiovský boj. Z Husákova projevu, a hlavně ze svého národa, však Havel nemůže být zrovna nadšen. Prezident totiž připomíná, jak tento národ v nedávných volbách potvrdil svoji oddanost režimu. "Výsledky voleb se staly velkým politickým vítězstvím našeho lidu. Znovu potvrdily, že plně podporuje politiku komunistické strany," chlubí se v projevu Husák.

A nelže. Ve volbách v roce 1981 totiž přišlo k volbám z 10 789 574 oprávněných voličů přesně 10 736 312 občanů. A jen 10 703 voličů pak ve volební síni našlo odvahu kandidáty Národní fronty na volebním lístku přeškrtat.

1992: strach z rozpadu Československa

O deset let později už z televizní obrazovky mluví na Nový rok Husákův vězeň Václav Havel. Tomu se sice podařilo osvobodit na deset milionů věrných voličů Husákova režimu od této "nepovinné povinnosti", ovšem velice ho mrzí, že s pádem komunismu pomalu zaniká i společný stát Čechů a Slováků.

"Na závěr se zmíním, vážení spoluobčané, o tom, co mě trápí v tuto chvíli ze všeho nejvíc. Je to fakt, že představitelé dvou tak si blízkých a tak kulturních národů, jakými jsou Češi a Slováci, se stále nemohou dohodnout na způsobu budoucího soužití těchto národů a tím na samé budoucí podobě společného státu," uzavírá svůj projev z 1. ledna 1992 ještě československý prezident Václav Havel. V červenci 1992 abdikuje, jako prezident nechce asistovat potupnému dělení země, které vládl.

1922: Masaryk, komunismus a Klausův dnešek

A nakonec ještě skok do minulosti k Masarykovi. V roce 1921 totiž v Československu oficiálně vznikla komunistická strana a poměrně hlasitě volala po bolševické revoluci i v českých zemích. Moudrý Masaryk však v novoročním projevu z 1. ledna 1922 nevystoupil proti komunistickým ideálům, spíše k nim vyjádřil sympatie. Výmluvně však naznačil, že lidská podstata nikdy nemůže skutečného komunismu dosáhnout.

"Posud komunistické pokusy byly učiněny jen v malých obcích, a to většinou na podkladě náboženském a trvaly nedlouho. Dojista, jak nám ukazuje rodina a přátelství, komunismus je možný jen mezi lidmi mravně a rozumově na vysokém, ba nejvyšším stupni vývoje. (…) Ruský pokus dospěl ke koncům tak hrozným, že byl učiněn s národem nevzdělaným a mravně rozháraným."

Stejně dopadl i pokus o komunismus po roce 1948 v Československu, přičemž vzhledem k současnému stavu české politiky se zdá, že "mravně a rozumově" národ nedospěl podnes.

Čtěte dále

další zprávy