Extrémní vedro vyvrcholilo

16.07. 11:06 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 16.07. 22:44

V Česku během pondělka dosáhl vrcholu příliv tropického vzduchu. Teplota ve stínu měla podle předpovědi dosáhnout místy až 39 stupňů Celsia. V pražském Klementinu padl stejně jako v neděli teplotní rekord pro aktuální den. Při měření v 16.00 byla hodnota 34,4 stupně z roku 1928 překonána o 1,6 stupně. O hodinu dřív při pravidelném odečítání činila teplota 35 stupňů.

Pouze půl stupně Celsia v pondělí chybělo v pražském Klementinu k vyrovnání absolutního historického teplotního rekordu. Pracovnice stanice Lenka Kučerová sdělila, že pozdě odpoledne naměřili v Klementinu 37,3 stupně Celsia. Dosud byl úplně nejteplejším dnem 27. červenec 1983, kdy tamější přístroje ukázaly 37,8 stupně Celsia.

Vedro znamená značnou zátěž a pro mnohé lidi i závažná zdravotní rizika. V nemocnicích se čeká zvýšený provoz, kdy přibude velký počet zejména starších lidí a seniorů kolabujících vlivem velkého vedra. To potvrzuje i doc. Pavel Kohout, přednosta II. interní kliniky v Thomayerově nemocnici. "Máme velký nárůst hospitalizací, zejména kardiaky. Ti musí brát léky, které však zároveň způsobují dehydrataci. Pokud se dost nenapijí, skončí u nás," řekl. Dospělý by měl vypít až tři litry tekutin denně, dítě až dva litry.

Kdo bude moci, stráví pravděpodobně den u vody nebo někde v příjemně chladném prostředí. Lékaři již tradičně doporučují pít hodně tekutin a vyhýbat se dlouhodobému pobytu na slunci. Zároveň by lidé se slabším srdcem neměli větrat, vycházet ven a měli by se vyvarovat fyzických aktivit. Největší riziko hrozí lidem pracujícím venku, jako jsou dělníci na stavbách, policisté a řidiči MHD. Ti by měli dodržovat pitný režim zvlášť pečlivě. Mnoho lidí toho nedbá a musí vyhledat lékařskou pomoc. "Prevence je velice potřebná. Postupy, jak se chovat v případě velkého vedra, by se měly lidem stále opakovat," řekl ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady MUDr. Marek Zeman. "Dnešního dne bylo v souvislosti s tropickým počasím přijato celkem 16 pacientů včetně čtyř dětí," dodal.

Velké horko může podle psychiatrů zhoršit psychický stav lidí s duševní poruchou. Léčebny sice nezaznamenávají nijak dramatický výkyv v počtu hospitalizací, mírně se však mění složení ošetřovaných pacientů. V létě se do akutní péče psychiatrů dostávají například nemocní turisté, kterým se náhle zhorší stav. Zdravotní kolapsy postihují i lidi závislé na alkoholu nebo drogách.

Horko postihlo i MHD

V Brně dokonce budou kvůli horku jezdit pomaleji tramvaje. Dopravní podnik města Brna (DPMB) nařídil volnější tempo v obavě z možných deformací kolejnic vlivem extrémních teplot. Při vysoké rychlosti by tramvaj mohla na poškozeném místě vykolejit. Řidiči dopravního podniku zpomalí i za cenu zpoždění.

Podle mluvčí DPMB Hany Pohanové sáhl letos dopravní podnik k podobnému nařízení poprvé, loni rychlost omezoval jen jednou. "Opatření se týká všech tramvajových úseků, kde nejsou koleje zapuštěny do asfaltu, ale leží samostatně na pražcích," uvedla mluvčí.

Ondřej Pečený z Dopravního podniku hlavního města Prahy potvrdil, že situaci monitorují a mají připravená opatření. „Pokud to bude nutné, jsme připraveni omezit rychlost tramvají a máme nachystané cisterny s vodou, které mohou chladit kritické úseky kolejí,“ řekl Pečený. V každém případě předpokládá, že případná opatření budou pouze lokální.

Velmi vysoká vedra musejí v současných horkých dnech snášet řidiči v kabinách naprosté většiny pražských tramvají a také většiny autobusů. Klimatizace jsou vesměs výjimkou. "V tuto chvíli je to jedna z nejtěžších prací," řekl předseda odborové organizace OSPEA Vratislav Feigel. Zařízení si mohou řidiči pustit pouze v nových tramvajích z plzeňské Škody a v opravených kloubových tramvajích. Jsou jich asi tři procenta z celkového počtu. Lepší je situace u autobusů. Klimatizací jsou podle informací Dopravního podniku hlavního města Prahy vybaveny kabiny zhruba třetiny vozů.

Prostory pro pasažéry klimatizovány nejsou a v dohledné době ani nebudou. Podnik to zdůvodňuje vysokou cenou jednotek a vyššími provozními náklady.

Patrně nejlepším řešením je cestovat v horkých dnech metrem. Teplota je tam stálá; v létě je možné se jít do podzemní dráhy ochladit, v zimě naopak ohřát.

Záchranáři mají více výjezdů než obvykle

Pražští záchranáři vyjížděli do jedné hodiny odpolední ke 44 případům, které souvisely pouze s vysokými teplotami. Do odpoledne stoupl počet výjezdů na 62. Mluvčí pražské záchranné služby Jiřina Ernestová odhadla, že počet případů může vzrůst až ke stovce. "Nárůst je znatelný, jindy vyjíždíme zhruba ke čtyřiceti případům za den," uvedla. Nejhůře snášejí vysoké teploty staří lidé

I o víkendu vyjížděli záchranáři kvůli vedrům mnohem častěji než obvykle. Ošetřili 166 lidí, kterým mohlo způsobit zdravotní potíže horko. "Ve dnech s nižšími teplotami zaznamenáváme 40 až 50 výjezdů ke stejným diagnózám, nárůst o uplynulém víkendu je tedy více než dvojnásobný," informovaly internetové stránky pražské záchranné služby.

Záchranáři pomáhali v souvislosti s vysokými teplotami lidem s chronickými obtížemi, s vysokým krevním tlakem či s cévními a srdečními chorobami. Lékaři a zdravotníci ošetřovali také pacienty s kolapsy a mozkovými příhodami.

"Předpokládáme, že během pondělka se vzhledem k dalšímu oteplování bude počet výjezdů sanitních vozů dále zvyšovat," uvedli zaměstnanci ze záchranných služeb.

V sobotu zdravotníci vyjížděli k osmi desítkám lidí, jimž se mohlo přitížit kvůli počasí. Nejstarší pacientkou byla třiadevadesátiletá žena, které se udělalo nevolno. Naopak nejmladšími lidmi v rukou záchranářů byly dvě šestnáctileté dívky, které zkolabovaly. Neděle pro zdravotníky představovala 86 případů. Nejstarším ošetřeným byl čtyřiadevadesátiletý muž s nevolností, nejmladší šestnáctiletá dívka s kolapsem. Záchranáři říkají, že zdravotním potížím by se mohlo leckdy předejít. Lidé by měli například dostatečně pít, nepobývat na přímém slunci, neměli by se zbytečně namáhat a neměli by požívat alkohol.

Vlna veder má už i první oběti. Otrava zplodinami z karmy, které se v horkém počasí drží v nedostatečně odvětrávaných koupelnách, si o víkendu vyžádala v metropoli život sedmnáctileté dívky. V neděli se pak záchranářům podařilo oživit jednadvacetiletého muže, který ležel v koupelně v bezvědomí. Oba případy se staly ve staré zástavbě na Praze 2, ve špatně větraných koupelnách s karmou. Informuje o tom pražská policie na svých webových stránkách.

Z velkého vedra hynou zvířata

Na farmě v Holicích na Pardubicku uhynulo během víkendu asi tisíc brojlerů chovaných v uzavřené hale. Veterináři uhynulou drůbež zkoumají. Patrně nezemřela na ptačí chřipku, nýbrž se udusila kvůli vedru. Výsledky zveřejní nejpozději během úterka. Řekl to ředitel krajské Veterinární správy Josef Boháč.

"Uhynutí z horka je velmi pravděpodobná verze. Nebude to v současnosti jediný případ v republice," řekl Boháč. "Ptáci v uzavřených chovech trpí horkem stejně jako jiná zvířata nebo lidé," uvedl šéf krajské Agrární komory Václav Kroutil.

"Když horka přesáhnou 30 stupňů, riziko úhynu se zvyšuje ve větší míře. Chovy nebývají zabezpečené klimatizací, je tam pouze ventilace. Když žije na jednom místě velké množství zvířat, teplota v objektu může být i vyšší, než je venku," uvedl Kroutil.

V pražské zoo snášejí zvířata horko dobře

Až na výjimky snášejí zvířata v zoologických zahradách horké dny lépe než lidé. "Zvířata mají přirozené instinkty, horko zvládají lépe než lidé. Mnohem hůř je zvířecím ošetřovatelům," řekl Vít Kahle z pražské zoo. Jsou i zvířata, kterým toto počasí přímo vyhovuje. "Určitě všem zvířatům pocházejícím z Afriky a subtropů, například slonům, hrochům, africkým čápům marabu, ale i mnohým jiným."

V pražské zoologické zahradě tedy není potřeba kvůli horku zavádět speciální režim. "Všechno běží podle plánu. Jen u papoušků zvlhčujeme prostředí, suchý vzduch by jim mohl způsobit plicní potíže," dodal Kahle.

Teplotám přizpůsobily své chování i populární gorily. "Vedro jim nevadí, drží se v průvanu a mají neomezený přístup k vodě. Ven chodí spíš ráno a v podvečer, na sluníčko přes den nyní nevycházejí," řekl ošetřovatel Marek Ždánský. Lidé jsou podle něj mylně přesvědčeni, že při vysokých teplotách zvířata v zoo trpí, ale je to naopak. Většina z nich pochází z teplé Afriky a k tomu nemusí na rozdíl od lidí do práce.

Foto: Petra Mášová, ČTK