Exministr Bojar: Diag Human nemá na miliardy nárok

31.08. 07:00 | Autor: Martin Samek

Martin Bojar: Nechci byznys s krví. Resortu zdravotnictví šéfoval Martin Bojar v letech 1990 až 1992. Právě za jeho působení vznikl na ministerstvu dopis, který sehrál klíčovou roli v kauze Diag Human. Podle posledního rozhodnutí arbitrů přijde každého člověka v Česku na téměř tisíc korun.

"Nechtěl jsem, aby se kolem krve točil nějaký byznys,“ tvrdí při vzpomínce na devadesátá léta, kdy firma Coneco Josefa Šťávy, usilovala o lukrativní zakázku na zpracování krevní plazmy. Odpovědnost za výsledek arbitráže, kvůli níž má stát vyplatit podnikateli přes osm miliard korun, Bojar odmítá. "Bohužel se povídá, že jsem to rozpoutal nějakým prohlášením. Nikdy jsem nic nikde neprohlásil.“

Předpokládáme, že sledujete kauzu Diag Human. Jak myslíte, že dopadne? Budeme muset zaplatit nějaké peníze?
Nevím. Před dvěma roky jsem byl přesvědčen o tom, že zvítězí zdravý rozum. Arbitři tehdy prohlásili, že se jim nepodařilo prokázat vznik nějaké škody. Myslel jsem si, že se nic nepříjemného českému státu nepřihodí.

K TÉMATU: Vývoj sporu firmy Diag Human s českým státem

Přesto, poslední rozhodnutí arbitrů nese směrem k České republice jasný vzkaz: Zaplaťte 8,33 miliardy korun.
Piruetám právníků a arbitrů a některým zdůvodněním ve věci odškodnění jako lékař ani jako občan nerozumím. Otázkou je, zda se nakonec nebude platit za něco úplně jiného.

Jak Coneco ztrácelo důvěru u ministra zdravotnictví Martina Bojara

1. „Prvně jsem se s ní setkal, když byla namočena do výběrového řízení na zpracování plazmy, které bylo zmanipulované v její prospěch."

2. „Podruhé se ke mně dostala informace o Conecu v souvislosti s vývozem psychotropní látky do ciziny."

3. „Na ministerstvo přišlo hlášení, že v Budapešti byl vykraden náklaďák. Ztratily se z něj plazma, krevní deriváty a léky určené pro bojující Balkán. Opět byla v této souvislosti zmíněna i společnost Coneco.“

4. „Ukázalo se, že Coneco obchodovalo s krevní plazmou i v době, kdy výhradním vývozcem byly státem pověřené centrální orgány. Vyváželi to stejným způsobem jako za komunistického ministra zdravotnictví Prokopce.“

Necítíte odpovědnost za miliardovou ztrátu z arbitráže?
Rozhodně se nepovažuji za viníka.

Napsal jste přeci dopis...
Ne, žádný dopis jsem nenapsal.

Počkejte, kde se tedy vzal dopis, jež vyprovokoval soudní spor?
Vznikl na jednom z odborů jako reakce na dotaz firmy Novo Nordisk, proč s Conecem (od roku 1993 vystupující pod jménem Diag Human, pozn. red.) nevyhráli konkurs na zpracování krevní plazmy. V březnu 1992 jej přinesl k podpisu jeden z mých náměstků. Přestože jsem k němu měl výhrady, podepsal jsem ho.

Kdo vám ho donesl?
Myslím si, že to vím, ale ten pán tvrdí, že to nebyl, a proto ho nebudu jmenovat.

Vzpomenete si ještě na obsah inkriminovaného dokumentu?
Předně, ten dopis se vůbec netýká osoby pana Šťávy ani firmy Diag Human. Novo Nordisku v něm bylo adresováno, že nevyhrál výběrové řízení proto, že se spojil s firmou Coneco, o jejíž důvěryhodnosti máme důvodné pochybnosti.

Proč byla společnost Coneco v nemilosti ministerstva zdravotnictví?
Už v červenci 1990, když jsem nebyl ministr zdravotnictví ještě ani měsíc, za mnou přiběhl profesor Jan Neuwirt (jeden z Bojarových náměstků a hematolog - pozn. red.) a doporučil mi nepodepsat výsledky výběrového řízení na zpracování české plazmy, které vyhrála firma Coneco. Podle něj švindlem a podvodem.

Ilustrační foto. Jak vám to tehdy zdůvodnil?
Konkurs, který na ministerstvu vznikl za mého předchůdce profesora Klenera, byl prý vypsán špatně, ušitý přímo na míru právě firmě Coneco. Neuwirt tvrdil, že je to pokračování praktik z osmdesátých let. Doporučil mi zadat nové výběrové řízení. A hlavně je třeba zmínit, že celé výběrové řízení týkající se krevní plazmy mělo být vypsáno jen na tři až čtyři roky. Do doby než se stane český imuno a farma průmysl naprosto soběstačný ve zpracování krevní plazmy.

Mluvíte o předlistopadových praktikách, můžete to nějak přiblížit?
Měl jsem informace o takzvané ostravské mafii. Ta za komunismu vyvážela nejrůznějším způsobem krev a krevní plazmu. Jednalo se o skupinu hematologů napojených na socialistické ministerstvo zdravotnictví, kterému šéfoval Jaroslav Prokopec.

ČTĚTE TAKÉ: Dánové nechápou, proč má Česko platit miliardy Šťávovi

Takže firmu Coneco ovládali stejní lidé, kteří čachrovali s krví za minulého režimu?
Na tom, co se s českou plazmou dělo před rokem osmdesát devět, se podle všeho podílely tytéž osoby a vazby, které v tom chtěly pokračovat pod hlavičkou Coneco. Tehdy jsem netušil, že za tím stojí nějaký pan Šťáva. Materiály, jež o tom svědčily, jsem dal orgánům BIS i parlamentní komisi.

Můžete popsat, jak se Coneco dostalo ke krevní plazmě, když trh s ní kontrolovalo ministerstvo zdravotnictví?
Přes transfuzní stanice. Přestože měly plazmu odevzdávat ministerstvu, tak se domluvily na obchodu s jiným subjektem. Emisaři Coneca zkrátka objížděli krevní banky a nabízeli vývoz do zahraničí. V této rovině došlo i na spolupráci s dánským Novo Nordisk.

Foto: Profimedia.cz, Tomáš Nosil

Autor: Martin Samek