Entomolog Švácha: Už budu opatrnější

20.11. 06:30 | Autor: Jana Königsmarková

Konečně doma. Do Česka se z Indie vrátil i druhý z dvojice obviněných entomologů Petr Švácha. A hned se vrhnul do práce, která ho přivedla až do vězení. Rozhovor on-line deníku TÝDEN.CZ poskytl už v Entomologickém ústavu v Českých Budějovicích, dva dny poté, co se nepozorovaně vrátil z Indie.

Jak se po návratu cítíte?
Samozřejmě je to lepší, než když jsem byl v Indii. Ale v poslední době už jsem se ani v té Indii necítil příliš špatně, protože tam už šlo jenom o procedurální otázky a o to, jak dlouho bude trvat, než se je podaří vyřešit. Než se podaří dostat z Dárdžilingu potvrzení, že už tam nic nedlužím, abych mohl odjet. Ten poslední měsíc a půl už nebyl nijak dramatický. Poté co nás pustili z vězení, jsme bydleli po hotelích. Já jsem původně jel do Indie (kromě toho, abych si nasbíral nějaký materiál, který jsem potřeboval pro svůj výzkum) abych si psychicky odpočinul, protože už tady několik let sedím denně 12 hodin včetně sobot a nedělí. Tak to se tedy moc nepovedlo. Jsem rád, že jsem doma už kvůli matce, protože ta měla starost. A hlavně kvůli tomu, že se můžu vrátit ke své práci.

Kam vedly vaše první kroky?
Požádal jsem ambasádu, aby mě neprozradila, takže jsem přijel v pondělí ráno bez jakékoli pozornosti médií. Chtěl jsem nejdřív navštívit matku v Praze a nechtěl jsem, aby u toho asistovali lidé s mikrofony a diktafony.

ČTĚTE TAKÉ: Uprchlý entomolog Kučera: Dárdžiling už jen v čajovně
Entomolog Kučera je zpátky doma, utekl z Indie

Viděl jste se už po příjezdu s Emilem Kučerou?
Ne, neviděl a možná se s ním hned tak neuvidím. Já mám sice některé jeho věci, které jsem mu přivezl, ale asi mu je pošlu poštou. Nakonec my jsme se viděli šest měsíců denně, takže nemyslím, že se nějak potřebujeme vidět. Samozřejmě mu pošlu e-mail, ale on už ví, že jsem tady.

Měli jste po té dlouhé době ponorku?
Když jste s někým šest měsíců, denně se vzbouzíte v té samé místnosti, případně v tom samém vězení, později v tom samém hotelu, tak samozřejmě někdy... A musíte stále spolupracovat. Vzhledem k tomu procesu jsme museli neustále dávat dohromady nějaká lejstra a petice, dávat advokátovi podklady, které nakonec stejně nebyly k ničemu. Ne úplně vždy se tak s tím člověkem shodnete. Byly okamžiky, kdy jsme se pohádali, ale vcelku jsme spolu vycházeli velmi solidně.

Co si myslíte o jeho útěku?
Byl jsem trochu překvapený, když jsem o tom útěku slyšel, ale zas ne tak moc, protože Emilova situace byla v tom okamžiku daleko svízelnější než moje. Byl odsouzen ke třem letům vězení a musel se odvolat. I kdyby to dopadlo dobře, tak by musel čekat pro případ, že by se žaloba odvolala. V Dárdžilingu nám navíc bylo řečeno, že 21. prosince se soud zavírá a otevírá se až začátkem února. Kdyby se to tedy do té doby nestihlo, což je velmi reálné, tak by tam musel sedět do jara.

Neztížil Kučerův útěk vaši situaci v Indii?
Prakticky ne. Možná, že trošičku víc v Dárdžilingu zdržovali, než mi dali pas, ale to je zcela zanedbatelné.

Kdy a jak jste se o jeho útěku dozvěděl?
Mně to říkali lidi z ambasády, já už jsem byl v Dillí a paní konzulka jednoho dne přišla a říká: tak Emil už je v Česku. Nemůžu říct, že bych nevěděl, že on o něčem takovém přemýšlí. Jednou nebo dvakrát říkal: Kdybych teď byl na nepálských hranicích, tak jdu do Nepálu.

Co byste poradil entomologům, kteří by do Indie chtěli vycestovat?
My jsme bohužel nevěděli o jednom ze dvou zákonů, podle kterých jsme pak byli žalováni. Jde o Biodiversity Act, který platí od roku 2002 a zakazuje všem, včetně Indů, sbírat všechno a všude. Takový zákon má třeba Brazílie.

Jak je to vůbec možné, že jste o tom zákonu nevěděli?
Zákon byl špatně známý i v Indii. Pokud mohu věřit indickým médiím tak my jsme byli úplně první, proti kterým byl použit.

ČTĚTE TAKÉ: Entomolog Švácha zůstává v Indii, útěk Kučery ho neohrozí

V Indii jste byl poprvé?
Byl jsem tam poprvé, ano. Objevily se spekulace, kdo tam jel s kým. Jeli jsme tam společně. Byl jsem rád, že s Emilem můžu jet, protože on už tam byl několikrát a to se nesmírně hodí. Věděl, jak se tam cestuje, jaké jsou tam ceny a kromě toho znal už některé ty lokality, kde by se dalo sbírat. Já jsem mu byl zas prospěšný tím, že znám larvy a ty zná málokdo. A to se hodí člověku, který chce pěstovat dospělé brouky. Když nevíte, co to je, tak si domů přivezete spoustu věcí, o které jste neměl zájem. Tak jsme se velmi vhodně doplňovali a byli jsme si vzájemně užiteční.

A co indické vězení?
Přivedli nás do místnosti asi pětadvacet metrů dlouhé, která vypadala jako kravín, uprostřed byla cestička a po stranách vyvýšené prkenné lavice, na kterých spí ti "ustájení". Byl to nepříjemný okamžik. Obrovské překvapení bylo, že všichni vězni se k nám chovali nesmírně příjemně. A protože někteří z nich tam jsou už několik let, aniž by jejich proces byl ukončen, tak mají mnozí v malíčku místní justici, takže nám byli často daleko platnější radou než všichni právníci.

A za co byli za mřížemi?
Šéf místnosti tam byl za vraždu, jinak tam byli lidi za majetkové delikty, znásilnění, teroristé...všechno pohromadě.

Jaké byly vaše pocity při vynesení rozdílného rozsudku (pro Šváchu pokuta a pro Emila Kučeru tři roky vězení - pozn. red)?
Do dneška si jenom domýšlím, co k němu vedlo. Domnívám se, že mě nešlo věrohodně obviňovat z obchodování s hmyzem. Věděli, že jsem člověk, který ten materiál sbírá opravdu pro vědecké účely. Už i pro ně to bylo nepříjemné. Tak se mě pokusili zbavit.

Nepomohlo vám i to, že se za vás postavili kolegové entmologové?
V celém případu pomohly dvě věci. První byla práce našich zastupitelských orgánů v Indii a ministerstva zahraničí a těm patří dík. Až jsem se styděl, když se o nás mluvilo na půdě valného shromáždění OSN. Druhá veliká pomoc byla spontánní a hlasitá a nesmírně široká - až mě to téměř dojalo - reakce mezinárodní biologické entomologické veřejnosti. To i v Indii ukázalo, že nejsme žádní členové pašeráckého gangu.

Měl být tedy "případ Kučera" precedens, měl být varováním?
Určitě ano. Bylo od začátku jasné, že oni chtějí a potřebují nějaký monster proces. Chtěli ten zákon, který ještě od toho roku 2002 nebyl použit, dostat do života. Chtěli ho použít, aby měli precedens na jeho další používání.

Bylo vám Emila Kučery líto?
To bylo velice nepříjemné, protože do té doby jsme na tom byli oba stejně. Bylo jasné, že Emil by tam musel být déle než já. Anglicky umí o dost hůř než já. I já se tam s tou indickou angličtinou těžko domluvím. Byl problém, jestli tam mám s Emilem zůstat a pomáhat mu, dokud tam bude muset být. Nebo jestli naopak mám odjet, což pak po mne chtěla i ambasáda. To bylo pro mě nepříjemné.

Jste s Kučerou přátelé?
Neznáme se zas až tak dobře, nijak do hloubky. Známe se několik let a vídáme se jen občas.

Krátce po příjezdu domů jste nastoupil do práce, nechtěl jste si nejdříve odpočinout?
Já si nemohu dovolit oddech. Teď jsem odpočíval celou tu dobu. Nejdřív v Dárdžilingu a pak na ambasádě, kde jsem už vůbec neměl co na práci. Akorát jsem chodil po Dillí, do zoologické zahrady a do muzeí... Teď tady mám tolik práce, že jakýkoli odpočinek nepřichází v úvahu.

Jak vás v zaměstnání přivítali?
To je třetí věc, která mi velmi pomohla. Mám od nich jednohlasnou absolutní podporu. V některých státech byste po takovéto aféře také mohla přijít o místo.

Nezměnila tato negativní zkušenost váš vztah k práci, kterou děláte?
Ne, nezměnila. Budu hmyz sbírat dál, ale už budu opatrnější.

Foto: Robert Sedmik, profimedia.cz, praguepost.com

Autor: Jana Königsmarková