Dotované církve dostanou 270 miliard, zbytek nic

23.01. 14:34 | Autor: Veronika Jacobsová

V následujících šedesáti letech vyinkasují české církve od státu přibližně 270 miliard korun jako náhradu za většinu zabaveného majetku, zpátky ho dostanou jen třetinu. Z peněz kromě katolické církve nejvíc dostanou stoupenci církve husitské, evangelíci a pravoslavní.

Církve se však ještě nemohou radovat. I když návrh zákona o vyrovnání státu a církví dnes prošel vládou, definitivní slovo k němu řeknou poslanci a prezident.

ČTĚTE VÍCE: Vláda odhlasovala 270 miliard pro církve

Stát v současnosti přispívá na provoz celkem sedmnácti církvím a náboženským obcím - a právě ony si v následujících letech rozdělí 83 miliard i s úroky. Kromě toho jim stát bude ještě po dvacet let vyplácet část prostředků, které jim na provoz (administrativu, platy duchovních atd.) poskytoval dosud. Tato částka, která v roce 2007 činila asi 1,3 miliardy korun, se bude postupně snižovat, vždy o 5 procent ročně.

název	příspěvek státu na provoz v roce 2006*	roční renta vyplácená do roku 2068**
Církev římskokatolická	729,3 mil.	3,55 mld.
Církev čs. husitská	107,7 mil.	189,6 mil.
Českobratrská církev evangelická	66,4 mil.	139,3 mil.
Pravoslavná církev	40,5 mil.	70,4 mil.
Apoštolská církev	40 mil.	64,9 mil.
Církev bratrská	25,2 mil.	46,8 mil.
Slezská církev evangelická augsburského vyznání	23,8 mil.	40,2 mil.
Jednota bratrská	22,1 mil.	37 mil.
Církev adventistů sedmého dne	2,2 mil.	32 mil.
Evangelická církev metodistická	12,5 mil.	22,6 mil.
* peníze na provoz se budou vyplácet ještě 20 let, vždy meziročně snížené o 5 % ** roční renta podle vládního návrhu; částka zaokrouhlena Zdroj: ČTK a ministerstvo kultury

Zástupci menších církví, které od státu nedostávají žádnou podporu na svůj provoz, s odškodněním a vracením majetku počítat nemohou. Kvůli nové legislativě přišly i o možnost získat podporu na svůj provoz od státu.

Většina z nich ale přiznává, že by o peníze od státu stejně nestály. "Církve a náboženské společnosti by měly být na státu nezávislé," domnívá se Vladimír Sáňka z Ústředí muslimských obcí. "Bylo absurdní, že členové naší církve prostřednictvím daní podporovali jiné církve, zatímco my jsme nedostávali nic," říká Antonín Valer z hnutí Hare Krišna.

Některé náboženské společnosti by si ale přály, aby jim stát umožnil získávat peníze jinak. Ústředí muslimských obcí i Hare Krišna volají po zavedení daňových asignací - tedy možnosti občanů poukázat část odváděných daní konkrétní organizaci, která se věnuje bohulibým aktivitám. "O tuto změnu chceme rozhodně usilovat," potvrzuje odhodlání Valer.

S jasnou podporou ostatních církví ale nemůže počítat. Například podle Jana Lajky z České hinduistické náboženské společnosti by totiž podobná změna byla komplikovaná a vyžadovala složitá politická jednání. "My jsme tu všichni dobrovolníci, a když chceme uspořádat nějakou akci, tak se na ni složíme," uvádí Lajka. Dodává ale, že pokud by členů společnosti přibylo, možná by otázky financování museli řešit i hinduisté.

Prezident Václav Klaus dnes novinářům řekl, že dohodu neinicioval, ale nebude jí ani stát v cestě. V minulosti se přitom dostal do sporu s někdejším ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), když odmítl návrh česko-vatikánské smlouvy - podle Klause by byla příliš výhodná pro katolíky. Právě otázka restitucí byla jedním z nejspornějších bodů.

„Opakovaně jsem řekl, že v podstatě je to po dlouhé době jistá varianta jisté dohody na naší politické scéně, jak by tato věc nějakým způsobem měla být vyřešena. Tento návrh dostal nějakou podporu a já jsem opakovaně sdělil, že je to otázka politického konsensu u nás, nikoliv prezidentského podepsání nebo nepodepsání něčeho," řekl dnes Klaus.

Ilustrační foto: Lucie Pařízková

Autor: Veronika Jacobsová