Řidiči při zachraňování jiných spíše škodí, ukázal průzkum

09.04. 19:35 | Autor: Josef Kolina

Češi by rádi pomohli při dopravní nehodě, bohužel nevědí jak (ilustrační foto).

Čeští řidiči nedokážou poskytovat první pomoc. Ve srovnání s ostatními Evropany jsou sice jedněmi z nejaktivnějších záchranářů, jenže nevědí, jak na to. Ve znalosti přesného postupu oživování skončili až třetí od konce. Vyplývá to z celoevropského průzkumu, který má redakce TÝDNE a Hlavních zpráv TV Barrandov exkluzivně k dispozici.

Na českých silnicích raději nebourat. Pomoc, kterou vám totiž následně poskytnou jiní řidiči, vám může v dané situaci spíše uškodit než pomoci. Z průzkumu, který umění poskytnout první pomoc zkoumal ve čtrnácti zemích starého kontinentu, vyplynulo, že Češi jsou nejhorlivějšími záchranáři. Na otázku, zda by v krizové situaci dokázali bojovat o cizí život, jich odpovědělo záporně je 9,4 procenta. Celoevropský průměr přitom činil dvacet procent a nejvíce lavírovali Španělé s 34 procenty.

Problém je, že i když se Češi do záchrany života ženou, přesný postup oživovacích prací vlastně neznají. Správně odpovědělo jen 10,8 procenta z nich, což nás řadí až na třetí místo od konce. Horší už jsou pouze zmínění Španělé a suverénně nejhorší pak s 2,7 procenta správných odpovědí Italové. Jihoevropané se ale na rozdíl od nás alespoň do zachraňování druhých tolik neženou.

"Dá se říci že naše aktivita je vlastně kontraproduktivní, protože řidiči se snaží a chtějí pomoci, ale vlastně to neumějí, takže vlastně ani nepomohou," říká Igor Sirota, mluvčí ústředního automotoklubu ÚAMK, který se za Česko průzkumu účastnil. Podle Siroty jsou celkové české výsledky naprosto průměrné. "I když výsledkem nebyl celkový žebříček národů, dá se říci, že jsme skončili někde okolo osmého místa ze čtrnácti. Obecné znalosti máme, ale u těch praktických je to mnohem horší," dodává Sirota.

Do záchrany se hrneme po hlavě. Němci naopak

Češi vyčnívají ještě v jedné vlastnosti - obětavosti. Na otázku, zda při záchraně cizích životů, hledí i na vlastní bezpečí, odpovědělo kladně jen 16,5 procenta Čechů, což z nás činí neodvážnější národ Evropy. Naopak překvapivě nejvíce berou zřetel na vlastní bezpečí Němci (52,5 procenta).

Nad celoevropským průměrem jsme například v prvotní průpravě. Kursu první pomoci se nikdy neúčastnilo jen 23 procent dotázaných Čechů, evropský průměr přitom činí více než 32 procent. Téměř naprosto netknutí jsou jakýmikoli kursy Portugalci, odpověď nikdy zvolilo 74 procent, naopak nejlépe procvičovaným národem jsou Chorvaté. Na kursu první pomoci jich nikdy nebylo jen 1,5 procenta.

Evropské číslo první pomoci 112? Rakušané netuší

Ostatní české výsledky zapadají do šedého průměru. Například ve znalosti mezinárodního čísla na záchranáře 112. Znalo ho 53,6 procenta dotázaných. V této disciplíně excelovali Finové, "sto dvanáctku" znalo 97 z nich. Naopak úplně mimo byli Rakušané, evropské číslo si vybavilo je sedm procent respondentů. Je to tím, že naši jižní sousedé znají téměř výhradně své národní záchranářské číslo, což jim evidentně stačí.

Celkově byli v průzkumu nejlepší Němci, Francouzi a trochu překvapivě Portugalci. Naopak propadli Italové, Španělé a neočekávaně i Rakušané. I když i ti byli v klíčové otázce na přesný postup oživovacích prací lepší než Češi. Výsledky unikátního, v němž odpovídaly téměř tři tisíce respondentů, byly ale celkově zklamáním téměř pro všechny. "I Němci, jejichž automotoklub ADAC celý průzkum vymyslel, jeho výsledky interpretovali jako velký průšvih," říká Sirota.

Foto: Jiří Meixner / iDNES.cz / Profimedia

Autor: Josef Kolina