Kovová horečka a džihádisté v Česku. Hrozí železniční tragédie?

18.11. 05:58 | Autor: Marek Přibil

České dráhy se každoročně potýkají s množstvím trestných činů (ilustrační foto).

Současní ministři dopravy a vnitra se nacházejí ve svízelné situaci. Podle všeho budou muset čím dál častěji vysvětlovat, proč se občané nedostanou včas do zaměstnání a kdo za to může. Jak již v minulosti informoval časopis TÝDEN, policisté totiž opouštějí České dráhy a na jejich místo nastupuje soukromá bezpečnostní agentura.

Předchozí vedení resortu vnitra a současné vedení Policie ČR se v rámci úsporných opatření rozhodly zlikvidovat specializované policejní útvary, jež měly chránit majetek Českých drah a zajišťovat bezpečnost na železnici. Tento trend pravděpodobně trvá a s jeho důsledky jsou každodenně konfrontováni jak drážní zaměstnanci, tak cestující.

Podle Policejního prezidia existovalo na konci roku 2012 na celém území republiky ještě sedm železničních oddělení a dvě oddělení specializovaná na doprovod vlaků. Nicméně odchod policistů pokračuje a už letos mají být zrušena poslední oddělení železniční policie, konkrétně v Ústeckém kraji, což tamější senátor Jaroslav Doubrava považuje za velmi špatné rozhodnutí. "Zloději se mohou radovat," říká a dodává: "Železnice je nyní méně krytá. Policisté už nemohou do takové míry cíleně zasahovat v prostředí, které dobře znají."

Zloději se radují

Každoročně je na dráze spácháno velké množství trestných činů. Jenom škoda Českých drah, nikoli tedy na majetku cestujících, je kvůli krádežím vyčíslena v desítkách milionů korun. Vrcholem bylo odcizení kusu železnice včetně desetitunového mostu a jeho odprodej do sběrných surovin. Dochází tak k narušování zabezpečovacích zařízení a je pravděpodobně jen otázkou času, kdy dojde k železničnímu neštěstí, ke zranění cestujících a obětem na životech.

Rozhodnutí o odchodu policistů ze železnice přitom nespadlo jen tak z nebe. Bylo součástí takzvaných úspor v Policii ČR a specialisté z těchto útvarů byli nesmyslně přesouváni na místní oddělení policie, kde vykonávali a vykonávají úplně jinou činnost. Lze konstatovat, že v tomto smyslu stát rezignoval na elementární zajištění bezpečnosti na drahách.

Podle vedení představitelů vnitra a policie jsou České dráhy soukromý subjekt - firma, která si má zajistit svůj majetek sama. České dráhy jsou však ve skutečnosti akciovou společností a vlastníkem akcií je stát, jenž je také povinen se jako řádný hospodář starat o svůj majetek a hospodařit s ním.

Samostatnou kapitolou tohoto smutného příběhu je potom aktivita bývalého vedení Českých drah. Ruku v ruce s odchodem policistů z železnice nemá jinou možnost a k zajištění bezpečnosti svého (státního) majetku najímá soukromou službu. Nutno dodat, že aktivity této agentury přijdou státní podnik České dráhy, potažmo daňového poplatníka, na částku bezmála 80 milionů korun ročně. A je diskutabilní, zda mohou dosáhnout kvalit policejní přítomnosti na dráze.

Policejní přítomnost nebo přítomnost jiné ozbrojené složky provází dráhy nejméně již od roku 1918. Šlo o různé bezpečnostní sbory, ale jejich posláním byla vždy ochrana a zajištění bezpečnosti na dráze v celém jejím rozsahu. Teprve v novodobé historii po roce 1989 byly České dráhy nuceny zrušit vlastní ozbrojený sbor, ochrana železnice přešla pod tehdejší a v současnosti rušenou železniční policii. Její rušení vyvolává obavy i kvůli narůstající hrozbě globálního terorismu. Jsou to právě železnice, které by se mohly stát cílem takových útoků, a obavy z útoku pravicových či levicových extremistů nebo džihádistů už vyjádřila i BIS.

Postupná privatizace

Zůstává otázkou, kam až povedou snahy o privatizaci bezpečnostních sborů. Zrušíme kompletně i dopravní policii, když si nehody mohou zpracovávat detektivové pojišťoven? Ujme se i měření rychlosti na silnicích s velkou radostí nějaká bezpečnostní agentura?

Ostatně příklady ze světa by tady byly. Třeba policejní ředitelství v anglickém hrabství West Midlands a Surrey vypsalo loni tendr na poskytování bezpečnostních služeb za 1,5 miliardy liber (44,5 miliardy korun) v sedmiletém období. V soutěžních podmínkách tendru se uvádělo, že soukromé agentury by mohly poskytovat pomoc obětem a svědkům, dohlížet na rizikové jedince, hlídkovat v ulicích, zacházet se zpravodajskými informacemi. Mohly by také poskytovat PR služby, vykonávat forenzní činnosti, právní poradenství a provozovat flotilu policejních aut...

Foto: Robert Sedmík

Autor: Marek Přibil