Jak vyřešit hluk a emise od tunelu Blanka? Z bytů udělat nebyty

19.09. 06:15 | Autor: Pavel Baroch

V sobotu zprovozněný tunelový komplex Blanka sice uleví mnohých pražským čtvrtím od nekonečných automobilových kolon, do některých navazujících ulic ovšem přivede nová vozidla. A tedy i více hluku a exhalací.

Jedněm se uleví, druhým život zkomplikuje. Tunel Blanka sice ukryje statisíce aut pod zem, obyvatelům některých navazujících ulic se však spíše přitíží. Aut přibude. Úřady přitom mají v krajním případě snadný recept, jak se se zdravím škodlivým hlukem a výfukovými zplodinami vypořádat - přeměnit byty na nebytové prostory, kde se přísné limity nemusejí dodržovat.

Trasa tunelu Blanka. Vyplývá to z dokumentů o územním rozhodnutí z roku 2002, které má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici. Na straně třináct se píše, že se po "uvedení do zkušebního provozu provede měření imisního a hlukového zatížení dané oblasti a v případě překročení normových limitů" se mají provést "příslušná další opatření na obytných objektech (např. nucené větrání s přívodem vzduchu, případně změna bytové funkce na nebytovou)."

Územní rozhodnutí se rovněž zmiňuje o výměně oken za protihluková v deseti domech v ulici Svatovítské a Václavkově, což jsou komunikace, které spojují Vítězné náměstí v Praze 6 s vjezdem do tunelu Blanka na Prašném mostě. Právě zde se očekává jeden z největších nárůstů automobilové dopravy.

Podle informací on-line deníku TÝDEN.CZ přitom příslušná měření v ulicích a na křižovatkách už začala. Například právě na Prašném mostě, v Patočkově ulici nebo na Malovance, kde se z Blanky vjíždí do Strahovského tunelu.

Tunel Blanka bez prověření

Kritici vyčítají politikům, kteří o Blance rozhodovali, že nenechali celý tunelový komplex prověřit podle zákona o vlivu stavby na okolí (EIA).

"V době, kdy se zpracovávala dokumentace pro územní rozhodnutí, platil zákon, podle něhož se stavby místních komunikací nemusely posuzovat podle vlivu na životní prostředí," zdůvodnil to před lety odbor dopravy pražského magistrátu. Úředníci však tvrdí, že některé úseky byly prověřeny tak podrobně, jak to zákon o posouzení vlivu vyžaduje.

Dalším problémem je, že tunel Blanka se sice otevřel motoristům, ale pouze ve zkušebním provozu. Zatím nemá zákonem vyžadované kolaudační rozhodnutí. A může trvat roky, než poslední razítko dostane.

Zdražení o více než 10 miliard

Tunel Blanka se začal stavět v roce 2007 a původně měl být dokončen v roce 2011. Jenže otevření pro motoristy se několikrát odložilo. Jedním z důvodů byly i promáčené kabely, které se musely vyměnit.

Stavba také notně podražila. Původně měla vyjít na 27 miliard korun, s případnými Čtěte TÝDEN. vícenáklady do 30 miliard. Nyní pražský magistrát hovoří o ceně bezmála 37 miliard, ani ta ovšem nemusí být konečná. Když se navíc k samotnému tunelu Blanka připočte ještě napojení na Strahovský tunel a křižovatku Malovanka za dalších šest miliard, dostaneme se k částce 43 miliard korun.