Dlouholeté řízení může negativně ovlivnit inteligenci

24.07. 11:35 | Autor: Jan Celerin

Pokud člověk denně řídí auto dvě a více hodin, existuje riziko, že se jízda negativně podepíše na jeho inteligenci. Alespoň tak to uvádí britští vědci, kteří po dobu pěti let zkoumali vzorek půl milionu lidí.

Jízda autem dvě a více hodiny denně podle výzkumníků z univerzity v britském Leicesteru snižuje inteligenci, píše o tom server Insider.

"Víme, že pravidelná jízda dvě až tři hodiny škodí srdci. Výsledky tohoto výzkumu nám ukázaly, že taková jízda může škodit i lidskému mozku. Možná proto, že je během té doby méně aktivní," uvedl pro britský deník Sunday Times epidemiolog Kishan Bakrania, který výzkum vedl.

Studie trvala pět let a účastnilo se jí přes půl milionu Britů mezi 37 a 73 lety. Ti pravidelně podstupovali testy inteligence a paměti. Devadesát tři tisíc jedinců, kteří dlouhodobě řídili auto dvě až tři hodiny denně, vykazovalo nižší známky inteligence než lidé, kteří autem jezdili podstatně méně nebo vůbec.

Stres a únava

Podobný výsledek platil pro lidi, kteří sledují televize více než tři hodiny denně: inteligence u nich byla na začátku studie nižší a v průběhu pěti lety klesla rapidněji než u lidí, kteří tolik času před obrazovkou netrávili.

Podle Bakranii, který za výzkumem stojí, lze škodlivé účinky řízení čí televize zmírnit tím, že člověk pracuje na počítači či na něm hraje hry. "Lidé, kteří trávili před počítačem dvě až tři hodiny denně, měli vyšší míru kognitivní inteligence ( dokázali lépe přijímat a zpracovávat informace z okolního prostředí pozn. red.)," uvedl autor výzkumu. "Při pozorování televize je mozek pasivní, kdežto práce na počítači člověka stimuluje."

Jiné studie zkoumající pokles kognitivních inteligence zdůrazňují, že je spojená s malou fyzickou aktivitou. Bakrania upozorňuje, že roli mohou hrát i další faktory, například stres.

Jízda autem vede k únavě a stresu, a to se podle studie pojí s úbytkem kognitivních schopností. Na vině jsou ale kromě častého a dlouhodobého řízení i další faktory. Například kouření či nezdravý životní styl.

Foto: ČTK/PA/David Jones

Autor: Jan Celerin