Dlouho odkládaná smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem: Co přinesou současná jednání?

24.10. 11:55 | Autor: ČTK

Dlouho odkládaná smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem: Co přinese současná jednání?

Premiér Petr Fiala (ODS) dnes přijme vatikánského státního sekretáře, kardinála Pietra Parolina, aby projednali připravovanou smlouvu mezi Českou republikou a Vatikánem. Vztahy obou států mají dlouhou a složitou historii, poznamenanou druhou světovou válkou a komunistickým režimem, který omezoval církevní činnost. Navzdory navázání diplomatických styků po roce 1990 zůstává smlouva, která by upravila postavení katolické církve v Česku, stále neschválená. Nynější vláda však plánuje její ratifikaci posunout kupředu, a to i v kontextu aktuálních společenských výzev.

Výběr informací o vztazích ČR a Vatikánu a o připravované smlouvě mezi oběma státy (premiér Petr Fiala (ODS) dnes přijme vatikánského státního sekretáře, kardinála Pietra Parolina):

- Vztahy České republiky s Vatikánem poznamenala druhá světová válka a následný totalitní režim v ČR, který pronásledoval představitele církve. Po změně režimu v roce 1990 byly sice navázány diplomatické styky, ale smlouva mezi oběma státy, která měla upravovat i postavení katolické církve v ČR, podepsaná v červenci 2002, nebyla dosud ratifikována. Její schvalování se o rok později zadrhlo v českém Parlamentu a od té doby se odkládá.

- Český Parlament odmítl dohodu, jež měla upravovat i postavení katolické církve v ČR, s odůvodněním, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví. ČR je přitom jednou z posledních zemí Evropy, která nemá vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou.

- Současný ministr zahraničí Jan Lipavský řekl v červnu 2022, v souvislosti s návštěvou premiéra Petra Fialy ve Vatikánu, že ve vztazích ČR s Vatikánem zůstávají otevřené otázky, vláda však chce pokročit v obsahu nové smlouvy s tím, že vláda má uzavření smlouvy ve svém programovém prohlášení. "Budeme rozvíjet dialog se Svatým stolcem, podnikneme kroky ke sjednání nové smluvní úpravy vzájemných vztahů a zasadíme se o její ratifikaci," konstatoval tehdy kabinet.

- Po dvouletém vyjednávání schválila česká vláda návrh smlouvy mezi Českem a Vatikánem ve středu 16. října. Podle ministra zahraničí Lipavského smlouva nijak neupravuje majetkové poměry státu ke katolické církvi a je potvrzením vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Vatikánem. Dohoda chrání svobodu vyznání občanů a právně ukotvuje například duchovní služby v sociálních a zdravotnických zařízeních nebo ve vězeních a v armádě. "V konečném důsledku smlouva chrání nejenom zájmy katolické církve, ale všech ostatních církví a náboženství, která lidé praktikují na území Česka," dodal Lipavský.

- Nejcitlivější bod smlouvy se podle deníku Právo týká zpovědního tajemství. V dnešním světě se po vlně skandálů sexuálního násilí kněží na dětech volá po tom, aby měli duchovní povinnost nahlásit podezření o deliktech na nezletilých, i když se o nich dozvěděli u zpovědi. Ve smlouvě, kterou připravili právníci Vatikánu a šesti českých ministerstev v čele s resortem zahraničí, se konstatuje, že "Česká republika uznává zpovědní tajemství". A ve druhém bodě se "právo obdobné zpovědnímu tajemství" přiznává i pastoračním pracovníkům.

- Podle právníka Daniela Bartoně, který zastupuje oběti sexuálního násilí a kterého cituje deník Právo, je smlouva pro Česko nevýhodná, protože z ní plynou benefity jen katolické církvi. "Smlouva s Vatikánem se tváří, že jenom zakotvuje obecná pravidla a práva všech církví a náboženských společností v Česku, ale s žádnou jinou církví srovnatelnou smlouvu nemáme a je otázka, co z toho získá Česká republika," řekl deníku Právu Bartoň.

- V úvodu smlouvy se píše, že obě strany jsou "přesvědčeny o vzájemné prospěšnosti" úpravy stoletých vztahů. Česká strana se odvolává na to, že není vázána žádnou "výlučnou ideologií ani náboženským vyznáním".

- Katolická církev musí dle ustanovení smlouvy jednat v rámci českého právního řádu, ale může "vykonávat své poslání a spravovat své záležitosti podle vlastních předpisů". To se týká školství, zdravotnictví nebo sociální a charitativní péče. Český stát smlouvou zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i výkon lékařského zákroku z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání. Což se ale týká jen zákroků, jako je interrupce, kterou katolíci odmítají. Ve shodě se zákonem dává smlouva na roveň církevní a civilní statek. Dále se zmiňuje o duchovní službě v armádě a ve věznicích. Katolická církev se mimo jiné v preambuli smlouvy zavázala podporovat ekumenický dialog, a také to, že české veřejnosti "zpřístupní své kulturní dědictví".

- Problémy kolem ratifikace smlouvy nejsou ve vztazích obou států výjimečné, například československá první republika se s Vatikánem dohodla na stručné úmluvě až v roce 1928. Takzvaný modus vivendi, který nikdy nenahradila definitivní mezinárodní smlouva, platil de facto až do roku 1950. Tehdy komunistický režim po zahájení procesů s vysokými církevními představiteli vyhostil papežského nuncia a přerušil s Vatikánem diplomatické styky.

- Ty navázalo Československo s Vatikánem v roce 1920 na úrovni velvyslance-nuncia. Od roku 1933 působil v ČSR pouze vatikánský chargé d'affaires a okupace nacistickým Německem vztahy zcela přerušila. V dubnu 1950 vyslanectví ČSR ve Vatikánu zastavilo svou činnost a diplomatické styky byly suspendovány, aniž byly oficiálně přerušeny.

- Po pádu komunismu pak obnovily Československo a Vatikán diplomatické styky 19. dubna 1990 na úrovni velvyslanectví, respektive apoštolské nunciatury, a do Prahy se po 40 letech vrátil apoštolský nuncius, kterým je nyní Jude Thaddeus Okolo. V roce 1990 byli také jmenováni noví biskupové a obsazena biskupství.

- Ještě v dubnu 1990 navštívil Československo poprvé papež - v seznamu návštěv Jana Pavla II. byla tehdejší ČSFR po jeho rodném Polsku hned druhou zemí východního bloku. Někdejší hlava katolické církve přijela také do už samostatné ČR, a to v letech 1995 a 1997. V roce 2009 navštívil ČR prvně také papež Benedikt XVI., mše sloužil v Brně a ve Staré Boleslavi.

- Václav Havel ve funkci prezidenta ČR byl ve Vatikánu třikrát - v březnu 1994, o pět let později v rámci pracovní návštěvy Itálie a v dubnu 2002 během oficiální návštěvy Itálie. Jeho nástupce Václav Klaus přijel na pohřeb papeže Jana Pavla II. v dubnu 2005 a s jeho nástupcem Benediktem XVI. se setkal v květnu 2009 tamtéž. A s dalším papežem Františkem se setkal český prezident Miloš Zeman ve Vatikánu v dubnu 2015. Papež František přijal v březnu 2019 také tehdejšího předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, který hlavu katolické církve pozval do Česka.

- Vatikánský papež jmenoval za poslední půlstoletí šest kardinálů římskokatolické církve původem z Čech, posledním byl v lednu 2012 Dominik Duka. Předtím to byl v říjnu 2003 Tomáš Špidlík a v listopadu 1994 Miloslav Vlk.

- František Tomášek byl kardinálem jmenován tajně v květnu 1976, zveřejněno to bylo v červnu 1977. Podobně Štěpán Trochta byl jmenován tajně v dubnu 1969, veřejně prohlášen až o čtyři roky později. V lednu 1965 jmenoval papež kardinálem Josefa Berana.

- V prosinci 2014 zahájil nynější papež František proces směřující k beatifikaci (prohlášení za svatou) české sestry řádu boromejek Vojtěchy Hasmandové. Kromě ní blahořečila římskokatolická církev v posledních 15 letech další dvě sestry pocházející z Čech.

- Českou republiku nyní zastupuje ve Vatikánu Václav Kolaja.

Foto: Autor/Depositphotos , samot

Autor: ČTK