Disident Ruml: Nikdy jsme netvrdili, že jsme nějak zvlášť trpěli

05.06. 18:15 | Autor: - pav -

Jan Ruml s bývalým prezidentem Václavem Havlem na Pražském hradě (1998).

Podle bývalého disidenta, chartisty a bývalého politika Jana Rumla českoslovenští disidenti nikdy netvrdili, že nějak zvlášť trpěli. V rozhovoru pro on-line TÝDEN.CZ tak Ruml reagoval na slova známého amerického lingvisty a filozofa Noama Chomského, který o disidentech z východní Evropy mluvil na konferenci na Palackého univerzitě v Olomouci. Chomsky tento týden poprvé navštívil Českou republiku, v Praze převzal i nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR.

Filozof Noam Chomsky řekl, že disidenti v komunistických státech východní Evropy tolik netrpěli jako disidenti v ostatních státech, jejich útlak podle něj nebyl tak velký jako v jiných částech světa. Co si o tom myslíte?

Jan Ruml. Já ho znám jako levicového intelektuála ze Spojených států, který je proti politice Spojených států. Takže tato reakce z jeho hlediska, když uvážíme odkud pochází, asi má svoji logiku. Já bych chtěl jenom říct, že my jsme nikdy netvrdili, že jsme tady nějak zvlášť trpěli. My jsme se tím nikdy nechlubili, my jsme to prostě přijímali jako svobodné rozhodnutí a dělali jsme, co jsme považovali za správné. Nikdo neříká, že jsme tady trpěli. A chápu, že v latinskoamerických diktaturách ti lidé trpěli daleko víc než my.

Věděli jste v té době, jak to v Latinské Americe funguje? Byly vám alespoň trochu známy poměry tamních bojovníků proti diktátorským režimům?

Já jsem o tom neměl ani ponětí, já jsem se tohle všechno dozvěděl až po revoluci. A myslím si, že nikdo tady neznal rozsah brutality těch latinskoamerických poměrů.

Chomsky rovněž řekl, že jste byli (východoevropští disidenti) protežováni západními velmocemi a měli jste u nich privilegované postavení. Jak jste to vnímali vy?

Protežovaní - co to znamená? My jsme byli v kontaktu se západními sdělovacími prostředky, s obhájci lidských práv všude ve světě. Dostávali jsme od nich i materiální podporu, ale že bychom byli protežováni, to nevím. Měli jsme prostě jejich podporu, což nám velmi pomáhalo hlavně morálně. Oceňovali jsme, že se k nám západní intelektuálové takto chovali, protože člověk měl pocit, že má ve světě nějakou záštitu.

Co vám osobně jméno Noama Chomského říká?

Pana Chomského znám hlavně z vyprávění, že to je americký intelektuál, který má takovéto názory a prezentuje je už dlouhodobě.

Noam Chomsky (85) se na konferenci v Olomouci vyjádřil k východoevropským disidentům:

"Východoevropští disidenti si v sobě utvrdili pocit, že oni byli ti jediní utlačovaní na celém světě. Latinskoamerické disidenty dnes v podstatě nikdo nezná, přestože se jednalo například o arcibiskupa, který byl zavražděn v okamžiku, když sloužil mši," uvedl Chomsky.

"Žádní jiní intelektuálové nebyli velmocemi tak podporováni, přestože jejich (disidentů ve východní Evropě) pozice nebyla nijak výjimečná a ani to jejich utrpení nebylo nijak výjimečné. Přesto začali mít pocit, že svým způsobem výjimeční jsou," řekl Chomsky.

Filozof a logik Noam Chomsky. Útlak v komunistických státech východní Evropy podle Chomského nebyl tak velký jako v jiných částech světa, které byly v "americké doméně". "Přicházeli tam o život statisíce lidí rukou teroristů, kteří byli dílem vycvičení v Rusku a kteří vraždili v Latinské Americe, na Filipínách nebo v jihovýchodní Asii," podotkl Chomsky.