Děsivá vizitka: Drahé a špinavé Česko

29.05. 10:00 | Autor: - red -, ČTK

S odkazem na harmonizované údaje Eurostatu o tom in formoval německý statistický úřad. Vejce v České republice zdražila nejvíce z celé EU i v lednu. Němečtí statistici jejich ceny krátce před Velikonocemi opět porovnali.
Už ne téměř na dvojnásobek jako v Česku, ale stále o výrazných 79,2 procenta zdražila vejce v Maďarsku. V Německu je přitom cenový nárůst nižší než průměr EU, za únor činil meziročně
16,6 procenta. Méně než evropský průměr zdražila vejce také na Kypru, v Lucembursku nebo v Rakousku.
Při srovnání absolutních cen producentů vycházela podle posledních dat Eurostatu za rok 2021 vejce nejlevněji v Polsku. Tehdy stálo jedno vejce v Polsku v přepočtu 5,79 centu (1,36 Kč), zatímco nejdražší je mělo Řecko, kde se za jedno vejce platilo 19 centů (4,45 Kč). V Česku to bylo 7,22 centu (1,69 Kč).
Nadprůměrný cenový růst zaznamenalo Česko letos v únoru i při srovnání cen všech potravin. Zatímco průměr EU činil 19,5 procenta, v Česku to bylo 25,2 procenta.

Životní prostředí: jsme na chvostu

Životní prostředí v Česku zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku.
Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.
Index, který je společným projektem iniciativy Evropa v datech a České spořitelny, hodnotil stav životního prostředí podle 14 indikátorů. Česko se v konečném hodnocení umístilo šesté od konce. Hůře dopadlo pouze Nizozemsko, Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr. Naopak v čele žebříčku je stejně jako před rokem Švédsko, následované Portugalskem a Francií.
Česko podle indexu stále pokulhává v omezování emisí skleníkových plynů, kde nedosahuje ani na unijní průměr. Jen tuzemský průmysl jich ročně vyprodukuje 1932 kilogramů na obyvatele, což je meziroční nárůst zhruba o 11 procent.
Loni Česku v tomto ohledu náleželo 17. místo, letos se zařadilo na 19. příčku. Jednou z příčin nadprůměrných emisí je podle analýzy skutečnost, že česká ekonomika patří mezi energeticky nejnáročnější ekonomiky v EU.
"Hlavní příčinou zvýšení emisí v průmyslu je návrat na úroveň průmyslové výroby před covidovou pandemií. K největšímu meziročnímu nárůstu došlo v odvětvích chemického průmyslu a zpracování kovů. Za přibližně 40 procent emisí skleníkových plynů v ČR ale stojí spalování uhlí," komentovala výsledky analýzy mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.
Rychlá dekarbonizace energetiky v souladu s cílem ukončení využívání uhlí do roku 2033 představuje největší příležitost pro snižování emisí, dodala.
Kvůli nadprůměrně vysokým emisím zemře v Česku podle mezinárodních studií ročně 3200 lidí. V přepočtu na obyvatele se jedná v rámci unijní sedmadvacítky o 21. nejvyšší hodnotu.
Oproti minulému roku se Česko zhoršilo v produkci odpadu, zlepšilo se v jeho recyklaci. Podíl odpadů, které se povede znovu využít, v ČR meziročně vzrostl o tři procentní body na 43 procent. Republika si tak v tomto indikátoru polepšila o šest příček na 13. místo. Za tímto posunem stojí podle analýzy zřejmě efektivnější vybírání bioodpadu.
Samotná recyklace nicméně podle odborníků není řešením, efektivnější je snižovat množství produkovaného odpadu. Z tohoto hlediska si ale Česko naopak pohoršilo. Na jednoho obyvatele nyní připadá 570 kilogramů odpadu ročně, což odpovídá meziročnímu růstu o 12 procent.
Například v produkci elektroodpadu je na tom ale ČR lépe než mnohé evropské země, které se v celkovém pilíři stavu životního prostředí umístily lépe.
Podle indexu má Česko stejně jako loni nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce, dosahuje 16 procent. Nedostatek vláhy spolu s vlnami extrémních veder se projevuje i ve stavu lesů a jejich klesající schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší, konstatovali autoři analýzy.

Foto: ČTK , Libor Zavoral

Autor: - red -, ČTK