Dávka na karate aneb Jak se zneužívaly sociální dávky

25.12. 18:00 | Autor: - vok -

Sociální dávky se v Česku často zneužívají (ilustrační foto).

Koncem léta žila Česká republika rasovými a sociálními problémy na severu Čech. Přispělo k nim i čarování s dávkami na bydlení, které nahrávají spekulantům s nemovitostmi. Zdaleka však nejde o jediné dávky, které se zneužívají. Vláda na to reaguje zpřísňováním podmínek. Úředníci však varují: hlavní problém je nedostatek pracovních míst.

Podle zkušeností "sociálek" a úřadů práce se nejvíce zneužívají dávky na bydlení. Může za to špatně nastavený zákon. Stropy pro vyplácené částky stanoví rigidně podle velikosti města, ale už nezohledňuje různé podmínky a životní úroveň jednotlivých regionů. Navíc se každý rok stropy na uznatelné náklady kvůli rostoucím cenám nájmů a energií zvyšují.

To inspiruje spekulanty, kteří v levných lokalitách skupují domy a do nich lákají sociálně slabé, kterým naúčtují horentní nájmy. Lidem na dávkách to však nevadí, účtenky za nájem i energie jim proplatí (nebo na ně aspoň výrazně přispěje) stát. Navíc existuje podezření, že jsou majitelé a nájemci domluvení - o neobvykle vysoké nájemné naúčtované státní kase se následně "spravedlivě" rozdělí. A podobně si "přilepšují" i na uměle navýšených zálohách za energie.

Úředníci tuší, že jsou dávky zneužívány, ale nic s tím prý nezmůžou. "Nemůžeme na kontrolu do rodin. Když nám klient doloží jakýkoli doklad o zaplacení, tak my ho musíme proplatit. Nikdo to nekontroluje,” poukázala v srpnu na díry v systému Dagmar Peterková, vedoucí odboru sociální podpory v Rumburku a Varnsdorfu.

Od Nového roku však bude platit nové pravidlo - nárok na dávky na bydlení bude omezen na sedm let (nebude se týkat lidí nad 70 let a zdravotně postižených). Dosud totiž mohli lidé s nízkými příjmy pobírat státní peníze neomezeně dlouho. A ministerstvo práce a sociálních věcí doufá, že sociální pracovníci budou mít více času na to, chodit za "pobírači" domů a mít lepší přehled o jejich hospodaření s dávkami. Od ledna totiž část jejich "dávkové" agendy přejmou úřady práce.

Erár na karate

Podle úředníků se velice často zneužívají i tzv. dávky mimořádné okamžité pomoci, které mohou být značně vysoké (např. při živelní pohromě či požáru lze poskytnout dávku až 46 890 korun) a jejich účel široký (např. Jiří Šoltys z Kuřimi dostal 7000 na kurzy bojového umění pro syna). S příchodem nového školního roku o ně lidé žádají na školní pomůcky, často si z nich hradí i lékařské prohlídky při nástupu do zaměstnání. "Na to rádi přispějeme, ale někteří by nejradši, abychom jim vybavili celý byt včetně televize," stýská si nad nenasytností klientů Denisa Svobodová ze sociálního odboru v Rumburku.

Dávky lze získat například na kurzy bojového umění. A ani kontroly domácností tady často nepomůžou. Pračka, na kterou dostala rodina dávku, se třeba hned po návštěvě sociálních pracovnic stěhuje zpátky k sousedům. A když kontrola v domácnosti, kde je nahlášený jen jeden člen (a do výpočtu dávky se tedy berou v potaz jen jeho příjmy), objeví pět dalších, vyslechne si jen samé vytáčky. "Zapřou i vlastní matku," vědí ze zkušenosti sociální pracovnice.

"Přijde sem žena pro přídavek na dítě a brečí nám tu, že je samoživitelka. Ale pak spěchá, že chlap venku hlídá dítě, nebo si rovnou přijdou pro dávku spolu a chlap jen počká v čekárně," krčí Peterková bezmocně rameny. A vzpomíná na příhodu, kdy ji na oslavě potkal kamarád s matkou svého dítěte. Za pár týdnů si přišla dotyčná na "pracák" zažádat o přídavek na dítě a Peterkové, kterou za přepážkou nepoznala, tvrdila, že je samoživitelka a přítel údajně majitel bytu, který si pronajímá. "Chybí kontrola, lidé z nás mají legraci a jsou schopní nám nahlásit cokoli," shrnuje své zkušenosti úřednice.

Babičky bez pěstounských dávek

Na dětech se dá přilepšit si i přes dávky pěstounské péče (na jedno zdravé dítě do šesti let činí měsíčně 6806 korun, přičemž pěstoun má nárok i na jednorázovou dávku 8000 Kč a příspěvek na auto až 100 tisíc korun). A tak se v některých rodinách stávají pěstouny prarodiče, popřípadě starší sourozenci či strýcové a tety jen z toho důvodu, že dávky znamenají významné přilepšení do rodinného rozpočtu.

Prarodičům pěstounům teď ale hrozí, že o odměnu pro pěstouna za půl roku přijdou. "Na rozdíl od ostatních pěstounů, a to včetně tetiček či sourozenců, mají prarodiče vůči dětem vyživovací povinnost, a to se musí v odměnách zohlednit," vysvětlil před časem časopisu TÝDEN ředitel odboru rodiny a dávkových systémů z ministerstva práce Miloslav Macela. "Nicméně v některých případech, kdy třeba budou prarodiče pečovat o postižené dítě nebo budou ve svízelné sociální situaci, bude moci sociální pracovník rozhodnout o přidělení dávky," upřesnil.

Místo kurýrování obíhání úřadů
Kontrola simulantů.
Lidé na neschopence pobírající nemocenskou zase porušují "režim dočasně práce neschopného" tím, že nejsou doma, nedodržují předepsanou léčbu nebo neodpočívají. "Porušení režimu jsou samozřejmě i případy, kdy kontrola přistihne člověka s údajně nemocnými zády na žebříku, jak češe jablka, nebo když mi pacient se špatnými játry přijde na kontrolu opilý," vyjmenoval pro on-line deník TÝDEN.CZ obvyklé prohřešky praktický lékař Jan Jelínek.

Od Nového roku by si ale simulanti měli dát pozor. Výmluvy, že je kontroloři nevzbudili, že nefunguje zvonek, nebo fígle typu neoznačení zvonku jménem či uvedení nepřesné adresy je budou stát část nebo i celou nemocenskou. O peníze se připraví i tím, když nebudou docházet k lékaři na kontroly. Navíc porušení režimu dočasně práce neschopného bude nově důvodem k vyhazovu. Dosud hrozila maximálně dvacetitisícová pokuta.

Černé melouchy

Největší problém je ale podle úředníků práce načerno, kdy je člověk na podpoře v nezaměstnanosti, k tomu dostává další dávky, a ještě navíc si bokem přivydělává. "Podepisují nám tu čestná prohlášení o tom, že nikde nepracují, a na sobě mají montérky a ve vlasech maltu," líčí své zkušenosti další úřednice. Od ledna se proto zvyšují pokuty za práci načerno - zaměstnanec bez řádné smlouvy by si měl přichystat až 100 tisíc, jeho zaměstnavatel až 10 milionů. Navíc ministerstvo práce zavedlo pro některé nezaměstnané povinnost hlásit se několikrát do měsíce na czech pointech, což jim má ztížit možnost dělat různé nepřiznané melouchy.

Mnozí sociální pracovníci ale varují: problém není jen ve zneužívání dávek, ale hlavně ve vysoké nezaměstnanosti a nedostatku pracovních míst. "Restriktivní opatření a odebírání dávek bude mít za následek i nárůst drobné kriminality a práce načerno naopak pokvete, protože co si ti lidé bez peněz mají počít?" upozornila Lenka Špitová z litoměřického úřadu práce. A vedoucí sociálního odboru v Roudnici nad Labem Monika Legnerová doplnila: "Pořád řešíme zneužívání dávek, ale jenom restrikce nestačí. Nedělá se dostatečně aktivní politika zaměstnanosti, místa dnes nejsou ani pro středoškoláky. A přitom jsou lidé, kteří by pracovali a rádi."